zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Češi na moři

16.02.2013
Příroda
Ekologická dovolená, cestování
Češi na moři

Mladá vědkyně se nedávno vrátila z ročního pobytu v Antarktidě. Na německé Neumayerově polární stanici přezimovala - jako první Češka - s osmi německými členy týmu. Měla na starost geofyzikální observatoř...

Markéta Pokorná
Občas mi chybí vůně trávy

Rozhodla se pro geodézii a kartografii na pražské technice. Dnes je jedinou Češkou, jež zkoumá mořské dno. A též pořádá fotografické výstavy z cest, fandí ženám ve vědě i politice a zajímá se o mořský led a sníh v Antarktidě.

Markéta Pokorná tvrdě pracovala, a měla i štěstí. Ve třetím ročníku na ČVUT získala roční stipendium z programu Erasmus na univerzitě v německém Hannoveru. Tam dostala nabídku jet s polární expedicí do Arktidy. Sbalila si fotoaparát, notebook, pár cédéček s hip hopem, osobní věci a vyrazila na východ od Grónska. Podmořský terén tam patří k nejméně probádaným místům na zeměkouli.

"V hloubkách až čtyř kilometrů jsme pomocí lodního sonaru zjišťovali podobu mořského dna," vzpomíná. "Skenovali jsme ho neviditelným vějířem akustických paprsků, reliéf terénu se proužek za proužkem objevoval na obrazovce počítače. Já jsem byla operátorkou sonaru a říkala kormidelníkům, kam mají nasměrovat stodvacetimetrový ledoborec, abychom zmapovali co největší plochu."

Oči pod mořskou hladinou

Při další expedici na západ od Irska zkoumala Markéta oblasti se vzácnými mořskými korály a neznámé karbonátové hůrky v hloubce až šest set metrů. Data pak zpracovala v diplomové práci. "Seděla jsem též v kontejneru na lodi, z něhož se řídil podmořský robot Victor 6000," vysvětluje. "Bylo to úžasné, prostřednictvím jeho 'očí' jsem viděla, co se děje pod hladinou."

V diplomce sestavila unikátní mapy podmořského terénu. I když se nerada chlubí, byla první na světě, kdo zmapoval podmořské karbonátové kopce ve vodách na západ od Irska. Pak přišla první pracovní nabídka od jedné nizozemské agentury. Musela se rozhodnout ze dne na den. Posedlost mořem znovu vyhrála. "Přijela jsem narychlo domů z Prahy a oznámila rodičům, že druhý den letím do afrického Dakaru," dodává s úsměvem.

Rok v Antarktidě

Před pár lety se rozhodla pro doktorandské studium v Hamburku, získala prestižní stipendium. Studijní téma si zvolila sama. "Zajímalo mě, proč odtávají ledové čepice," upřesňuje. "Pokud ledovce celého světa roztají, hladina moří stoupne o 230 metrů. Čechy budou možná pobřežním státem a bývalé Nizozemsko se bude mapovat z lodních sonarů."

Mladá vědkyně se nedávno vrátila z ročního pobytu v Antarktidě. Na německé Neumayerově polární stanici přezimovala - jako první Češka - s osmi německými členy týmu. Měla na starost geofyzikální observatoř. Vědci pořizují záznamy nejrůznějších geofyzikálních, chemických a meteorologických jevů v této části světa a ty pak mohou téměř on-line používat vědci všude na Zemi ke svým pracím (třeba denní záznam místních země- a ledotřesení či údaje o tvaru magnetického pole).

Markéta se nejdříve musela vyškolit na zvládání krizových situací, ke kterým by mohlo dojít ve čtyřicetistupňovém mrazu, absolvovala i kurz přežití na ledu v Alpách. Půlrok trvala příprava skupiny na dlouhodobou izolaci. Učila se spolu s kolegy vzdorovat případnému požáru na stanici. Dva týdny strávila v nemocnici, kde okukovala, jak se co dělá při operacích, to kdyby musela na polární stanici asistovat při chirurgickém zákroku.

Pilotka podmořského robota

Návrat domů z ledového království je prý jedním slovem zvláštní. Život v civilizaci je totiž mnohem rychlejší než tam v Antarktidě. "Stačilo, když jsem přistála v Kapském Městě. Seděla jsem a jen jsem čtyři hodiny koukala na všechno to dění, barvy, vůně, děti, zvířata, zvuky. To všechno v zemi ledu chybí."

Po návratu od tučňáků úspěšně obhájila svoji doktorskou práci o určování tloušťky mořského ledu pomocí satelitních dat. Nestačila se ani nadechnout a už je opět mimo domov. Připravuje se na další cestu. Obloukem se vrátí znovu k oboru, který studovala: mapování mořského dna. Čekají ji mořské oblasti Norska. Je tam polární noc, ale tma sonarům nevadí. Za několik týdnů Markétu čeká také práce s miniaturní mořskou "rolbou", která pomáhá při inspekci kabelů na mořském dně. "Při pohovoru se mě zeptali, jestli bych chtěla podmořského robota pilotovat, a já jsem na to okamžitě kývla," usmívá se Markéta. "Tak uvidíme."

AUTOR: Petr Melničuk

Zdroj: Víkend

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
Český spolek pro péči o životní prostředí
26
11. 2019
26.11.2019 - Seminář, školení
Praha, Státní zdravotní ústav, budova č. 11, velká posluchárna
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí