zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Flóra a fauna Makedonie (F.Y.R.O.M.)

20.04.2013
Příroda
Flóra a fauna Makedonie (F.Y.R.O.M.)

Rozloha : 25 713 km2
Počet obyvatel : 2,05 mil.
Hlavní město: Skopje
Další města : Kumanovo, Ohrid, Bitola, Strumica, Struga
Složení obyvatel (podle scítání lidu v roce 1994): Makedonci 66.6%, Albánci 22.7%, Turci 4%, Romové 2.2%, Srbové 2.1%, další 2.4% (1994)
Náboženské poměry : makedonská ortodoxní církev 67%, islám (vesměs sunnitský) 30%, další 3%
Jazyky : makedonština 70%, albánština 21%, turečtina 3%, srbština 3%, další 3%
Úřední řeč : makedonština, albánština v místech kompaktního albánského osídlení
Státní zřízení : republika
HDP : 1980 USD na osobu (zdroj: Svetová Banka, 2003) , složení : zemědělství 14,2%, průmysl 30,4%, služby 57,4%
Přírodní poměry
Horopis
Makedonie má velmi členité území, rozdělené na dvě základní části údolím řeky Vardar, která odtéká na jih do Řecka a ústí do Egejského moře.
Větší, západní část patří k soustavě Dinárského pohoří s nejvyššími vrcholy v oblasti pohoří Šar a planiny Vraca (nejvyšší vrchol Makedonie je Titov Vrv 2747 m) na hranicích s Kosovem. Na jih se tato pohoří svažují do nížiny okolo města Tetovo. Další pro turistiku využitelná pohoří jsou směrem na jih například pohoří Korab na hranicích s Albánií, Bistra nebo Stogovo. Jižní část okolo Ohridského jezera (Ohridsko ezero) je vyplněna nížinou okolo měst Struga a Ohrid (Ovče Polje). Mezi Ohridským a Prespanským jezerem je hradba pohoří Galičica. Na východ od Prespanského jezera je populární pohoří Baba (Pelister 2600), která směrem na východ přechází do nížiny Pelagonija okolo Bitoly. Centrální část Makedonie tvoří hvězdice pohoří s centrálním pásmem Jakupica (Solunska Glava 2540 m), od které vycházejí nižší pohoří Babuna, Suva Gora, Bukovica, Kruševo. Dran aj. Jižní část, na hranici s Řeckem tvoří menší hvězdicovité pohoří Kožuf a Nidže.Údolí řeky Vardar je tvořeno na severu nížinou okolo Skopje, dále si řeka razí cestu několika soutěskami (u města Veles, Demir Kapija - Železná vrata), které se střídají s dalšími nížinami - Gradsko, Gevgelija).
Východ je tvořen Thráckou soustavou s nižšími pásmy Bilino, Osogovska planina, Vlajina planina, Plačkovica, Ogražden aj. přerušované nížinami okolo města Kočani (údolí řeky Bregalnice) a Strumice (řeka Strumica)
Vodopis
Hlavní páteří Makedonie je 420 km dlouhá řeka Vardar (řecky Axios), ústící do Egejského moře jižně od Thessaloniki a odvodňující 80% teritoria země. největšími přítoky jsou z pravé strany Treska (ústí nad Skopje), Crna (soutok u Stobi), z levé strany Lepenec (ze Srbska, ústí těsně před Skopje) a Bregalnica (z východní části Makedonie, ústí nad Gradskem).
Západní část teritoria je odvodňována řekou Crni Drin (odvodňuje asi 13% teritoria, vytéká u Strugy z Ohridského jezera), který v Albánii vytváří nejdelší albánskou řeku, vlévající se u Skadaru do Jaderského moře.
Makedonie je bohatá na jezera, všechna s průzračnou vodou, která se stávají centry cestovního ruchu. Jedním z největších jezer na Balkáně je Ohridské jezero (348 km2, největší hloubka přibližně 287 m, hladina v nadmořské výšce 695 m). Makedonie se o něj dělí s Albánií a Řeckem. Druhým největším jezerem je Prespanské jezero (274 km2, hloubka 54 m, nadm. výška 853 m) a je sdíleno Řeckem.
Třetím největším jezerem je Dorjanské jezero (43,1 mk2, hloubka 10 m, nadmořská výška 148 m)
V horách se nachází několik ples - ledovcových jezer a dále bylo vybudováno několik přehrad - největší Mavrovo ezero na západě země na řece Radika (okolo 25 km2, maximální hloubka 48 m, nadmořská výška 1233 m). dalšími jsou například přehrada Matka na Terska (nedaleko Skopje), Globočica a Debar na západě (v údolích řek Crni Drin a Radika), na jihu vodní dílo Tikveš na řece Crna nebo Kalimanci na řece Bregalnica na východě.
Fauna a flóra
Makedonie se nachází na pomezí středomořské a eurosibiřské vegetační zóny, což je příčinou bohatosti fauny i flóry. Středomořský pás se nachází v nížině Pelagonija a ve Vardarské nížině až do Skopje. Vzhledem k nadmořským výškám je zde i bohatá členitost výškových vegetačních pásů s bohatě zastoupenou vysokohorskou faunou a flórou.
Lesy pokrývají 35% území, většinou listnatých. Přechodný vegetační stupeň vytváří řadu endemitů - nejvýraznější je například borovice rumelská okolo masívu Pelisteru v pohoří Baba
Fauna je nejzajímavější na horách, kde v západních částech žijí medvědi a vzácní rysi, na ostatních územích i lišky, vlci nebo divoké kozy. Bohatou flórou oplývají i řeky a jezera - včetně vzácných pstruhů nebo úhořů. Ptactvo je zastoupeno asi 300 druhy se vzácnými orli nebo tetřevi (Korab, Šar). V nížinách u řek lze nalézt pelikány, volavky nebo husy.
Geologie

Trácko-makedonský masiv je horský systém ve východní části Balkánského poloostrova. Jeho nejvyšší horou je rilská Musala (2925 m).

Je to nejstarší oblast Balkánského poloostrova, vklíněná mezi dinársko-helenskou a karpatsko-balkánskou větev Alpsko-himálajského systému. Je budován silně metamorfovanými horninami a hlubinnými vyvřelinami prvohorního i předprvohorního stáří. Během alpinského vrásnění (zejména v neogénu) byl Trácko-makedonský masiv rozláman a vystaven kerným výzdvihům a propadům, proto mají dílčí pohoří podobu hrástí oddělených příkopy.

Trácko-makedonský masiv je na západě vůči Dinárským horám a Helenidům vymezen tektonickou linií probíhající údolím Vardaru a Ibaru, na východě a severu jej od Karpat a Balkanid dělí linie sledující údolí Velike Moravy, Jižní Moravy, Strumy a Marice.

ZDROJ:http://www.slavomirhorak.net, kráceno, Wikipedie, uparveno
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
11
12. 2019
11.12.2019 - Seminář, školení
Praha, Occidental Five
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí