zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nerostné suroviny, průmysl a zemědělství Mali

03.02.2013
Zemědělství
Geologie
Nerostné suroviny, průmysl a zemědělství Mali

Průmysl je v zemi představován relativně omezeným množstvím továren, které jsou z velké části "koloniálním dědictvím". Tyto továrny, původně vesměs státní, jsou od roku 2000 postupně privatizovány. V roce 2010 bylo v Mali registrováno celkem 327 podniků, z nichž pouze 8 % označit za průmyslové.

Hlavní továrny jsou tradičně zaměřeny na zpracování dvou hlavních maliských surovin, tj. bavlny a zlata. Pokud jde o potravinářský průmysl, je poměrně slabý, a to i přes skutečnost, že představuje 45 % z celkového maliského průmyslu. Nejvíce rozvinutá je výroba nápojů (2 velké sodovkárny, 1 pivovar).

Mezi hlavní představitele maliského průmyslu, dnes z velké části již privatizovaného, lze zařadit: C.M.D.T. (textilní podnik), Huicoma (podnik na výrobu oleje, který zastavil výrobu v r. 2006) a U.M.P.P. (podnik na výrobu léčiv, který je již delší dobu před uzavřením).

Nerostné bohatství

Od roku 2005 v Mali roste výrazně těžba zlata. Produkce v daném roce byla cca 50 t. Zvýšil se výnos z těžby v dole Morila a koncem r. 2005 byl otevřen důl v Loulo. Do dnešního dne byly dále otevřeny dva nové doly na jihu a západě země - Tabakoro a Kalana. Mali je dnes třetím největším africkým producentem zlata po JAR a Ghaně. To přitahuje stále více zahraničních investorů. Příjem do státní pokladny z této těžby stoupá, není však zatím příliš výrazný, zvláště kvůli poskytnutým daňovým úlevám. V roce 2009 činil cca 92 mil. USD, údaje za r. 2010 zatím nejsou k dispozici.

Mali disponuje rovněž zásobami fosfátů, lithia, bauxitu a železa. Těžba těchto surovin je zatím skromná, resp. dosud nebyla zahájena. Na severu země je 15 oblastí, kde probíhá průzkum zásob ropy a zemního plynu. Nejaktivnějším hráčem je konsorcium Baraka Mali Venture vedené australskými firmami, které provádí průzkum v 5 oblastech. Těžba měla být zahájena v r. 2010, práce jsou však ve skluzu. Těžbu nerostných surovin do určité míry brzdí otázka dopravy vytěžených surovin.

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

S ohledem na lepšící se ekonomickou situaci Mali zaznamenává stavebnictví nebývalý rozmach, který byl v posledních dvou letech spojen zejména se snahou zajistit důstojné oslavy 50. výročí vyhlášení nezávislosti. Především v hlavním městě Bamaku byly vybudovány zcela nové čtvrti s víceproudými asfaltovými silnicemi, jejichž součástí jsou administrativní budovy, jako jsou banky, pojišťovny či kancelářské prostory. Postupuje také výstavba rodinných domů (vč. tzv. bytových), nová sídliště jsou vybavena i patřičným zázemím (nechybí pošty, hotely, restaurace, školy, školky apod.). Stavební boom přilákal do Mali již před lety čínské firmy, jimž nejsou schopny domácí stavební společnosti konkurovat. Mezi významné stavební společnosti patří také firmy z Libye, Egypta a SAE. Stavebnictví se však stále potýká s nedostatkem stavebních materiálů. V minulosti bylo významným dodavatelem cementu Pobřeží slonoviny, v důsledku politické krize na počátku 21. století se však dodávky omezily. Přes významný posun v architektuře si mezi prostými lidmi na venkově udržuje největší oblibu sušená hlína, která je jako stavební materiál stále nejlevnější.

zpět na začátek

4.5. Zemědělství - vývoj, struktura

Zemědělství zůstává pro Mali nejdůležitějším odvětvím. Podílí se největší měrou na tvorbě HDP, pracuje v něm 80 % ekonomicky činného obyvatelstva a je zdrojem 75 % maliského exportu. Orné půdy tvoří přibližně jednu čtvrtinu rozlohy země, především na jihu. Dvě třetiny tvoří poušť či polopoušť.

Maliská vláda klade důraz na rozvoj zemědělství a z tohoto důvodu přijala několik programů. Jedná se o vládní program úpravy 60 000 ha v povodí Nigeru realizovaný v letech 2009-2010, program podpory zemědělských odvětví a vesnických organizací, program pro podporu konkurenceschopnosti a diverzifikace zemědělských produktů či národní program pro rozvoj venkovských infrastruktur s vytvořením příslušné agentury. Maliské zemědělství však stále bojuje se závislostí na dešťových srážkách, s nízkou úrodností půd, špatnou organizací zemědělské výroby a prakticky neexistujícím zpracovatelským průmyslem, nízkou mechanizací, slabou infrastrukturou a stále rostoucí konkurencí sousedních zemí.

Maliské zemědělství lze rozdělit na 3 sektory - rostlinnou výrobu (53 %), živočišnou výrobu (31 %) a rybolov a lesní hospodářství (16 %).

Rostlinná výroba

Bavlna, proso, rýže, kukuřice a další druhy obilovin, zelenina, ovoce a olejniny jsou hlavními rostlinnými produkty v Mali. Bavlna je po zlatě druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem. Je pěstována jednak jako textilní surovina, jednak jako olejnina. Pěstuje se na 180 000 ha, roční produkce se pohybuje kolem 620 000 t a zaměstnává 16 % obyvatel. Mali je jejím největším pěstitelem v rámci subsaharské Afriky. Pěstuje se však krátkovláknitá bavlna, kterou nelze použít na výrobu velmi oblíbeného afrického brokátu (tzv. bazin riche). Domácí textilní výrobě však nebrání ani tak nedostatek dlouhovláknité bavlny, neboť tu je údajně možné začít pěstovat, ale především nedostatek technologie, tj. textilních strojů, které by bavlnu zpracovaly.

Pokud jde o obiloviny, je vypěstováno cca 3 mil. t ročně, z čehož jednu třetinu tvoří proso. Vypěstované obilniny nepokrývají plně potřebu obyvatelstva, zbytek získává země dovozem a humanitární pomocí.

V říčních a zavlažovaných oblastech je pěstována rýže, která představuje hlavní zdroj obživy nejchudších obyvatel. V některých regionech lze při dostatečných srážkách sklízet úrodu rýže až třikrát ročně.

Nejrozšířenější zeleninou je šalotka. Vypěstuje se jí až 220 000 t ročně. Kromě místní spotřeby je také vyvážena do okolních zemí, producenti však musí dořešit otázky efektivního skladování a sušení. Dále se velmi daří rajčatům, fazolím, bramborám, paprikám apod. Mali patří k nejvýznamnějším pěstitelům těchto plodin v regionu.

Za hlavní druh ovoce lze jednoznačně označit mango, jehož roční produkce činí zhruba 200 tisíc tun. Avšak jen 12 tisíc tun se vyváží, dalších zhruba 50 tisíc tun je prodáno na domácím trhu a zbytek, tedy většina produkce, přijde vniveč. Mango je vyváženo do Evropy, hlavními odběrateli jsou Francie, Německo a Nizozemí. Vývozu většího množství manga brání nedostatek zpracovatelských kapacit.

Z olejnin převažují karitové ořechy a sesam. Máslo z ořechů je používáno jako přídavek do čokolády. Na výrobu oleje jsou rovněž používána jádra z bavlny.

Živočišná výroba

Toto odvětví přispívá cca 10 % k růstu HDP. Dle geografické oblasti zaměstnává 18-20 % obyvatelstva, přičemž převažují tradiční, často kočovné formy chovu. Živočišná výroba převažuje na 70 % maliského teritoria. Skutečnost, že převažuje tradiční, často kočovný způsob chovu, omezuje možnosti modernizace daného odvětví, očkování dobytka a jeho orientace na masný a mléčný dobytek. V r. 2009 se v Mali chovalo téměř 8 mil. hovězího dobytka, 7 mil. ovcí, 10 mil. koz, 220 tis. koní, téměř 1 mil. oslů, čtvrt miliónu velbloudů a na 50 mil. ks drůbeže. Zajímavé je, že v zemi, kde 90% obyvatelstva tvoří muslimové, se chovají i prasata, a to kolem 120 tis. Uvedená čísla řadí Mali mezi země s největšími stády v oblasti. Živočišná výroba je na jedné straně ekonomickým přínosem pro zemi, na druhé straně ji však poškozuje, protože stáda spásají mladé výhonky rostlin, čímž se rozšiřuje dezertifikace země. Jedním z úkolů maliské vlády je tedy najít takovou formu živočišné výroby, která umožní trvalý rozvoj oboru.

Rybolov

Ačkoliv je Mali vnitrozemní stát, rybolov zde hraje významnou roli. Na území Mali se vyloví více než polovina sladkovodních ryb západní Afriky. Rybolov zaměstnává 210 tis. lidí. Je vyloveno cca 170 tis. tun ryb ročně, tento objem však silně závisí na dešťových srážkách.

Nejznámější rybou lovenou v Mali je říční ryba kapitán, která se vyváží do sousedních zemí. Mohla by být vyvážena i do Evropy, ovšem stále chybí kvalitní linky na zpracování a zejména na skladování a přepravu produkce.

Lesnictví

I když lesnictví nepatří k významným složkám zemědělství v Mali, věnuje mu maliská vláda rovněž pozornost. V letech 2009-2010 pokračovala národní kampaň za zalesnění země, která je součástí Programu pro rozvoj a trvalé udržení lesů vyhlášeného v roce 2003. Hlavním cílem programu je obnova degradovaných půd a boj proti dezertifikaci, zlepšení životního prostředí, pěstování různých typů dřevin pro potřeby vytápění a průmyslu a zachování biologické diverzity. V roce 2010 mělo být vysázeno téměř 6,5 mil. stromů, čímž mělo být zalesněno 13 tis. ha a stabilizováno 1 700 ha písečných dun. Údaje o skutečné výsadbě však dosud nejsou k dispozici.

Elektrická energie

99 % celkové spotřeby energie Mali je získáváno pomocí dřeva, dřevěného uhlí a dovážené nafty, jen 1% dodávají vodní elektrárny. Bamako a jeho okolí je zásobováno elektrickou energií z vodní elektrárny na řece Selingue (44 MW). Výroba elekterické energie se v posledních letech zlepšila uvedením do chodu 5 turbín po 40 MW na přehradě Manantali na řece Senegal. Dodávky elektrické energie a vody zajišťuje společnost EDM (Energie du Mali). Tato společnost byla v roce 2000 zprivatizována skupinou Bouygues, ta se však v říjnu 2005 stáhla a EDM prodala zpět maliskému státu. Důvodem byla dlouhodobá ztrátovost způsobená velkým objemem nezaplacených pohledávek a v Mali běžným falšováním údajů na vodoměrech a elektroměrech.

Vzhledem k tomu, že Mali netěží fosilní paliva a vodní zdroje jsou nedostatečné, je v poslední době kladen velký důraz na rozvoj solární energie, neboť díky své geografické poloze a zejména pravidelnému slunečnímu svitu má tato energie v Mali budoucnost. Maliská vláda dává přednost společnému podnikání maliských subjektů se zahraničními investory před prostými dodávkami zařízení. V případě výroby elektrické energie slibuje poskytnutí dlouhodobých koncesí, které mají přilákat zahraniční investory. Zkušenost francouzské společnosti Bouygues však může případné zahraniční zájemce odradit.

ZDROJ: bussinessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
26
11. 2019
26.11.2019 - Přednáška, diskuse
Barokní sál Lidového domu, Praha 1
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí