Nanotechnologie - odvětví budoucnosti

Loni se na Technické univerzitě v Liberci otevřel nový Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, který má být mostem mezi vědou a praxí. "S průmyslem máme řadu kontaktů, mnoho společných výzkumných projektů, kde se zkoumají možnosti praktických aplikací nanovláken," říká Miroslav Černík, garant oboru Nanotechnologie na Technické univerzitě v Liberci.

HN: Proč se k nanotechnologiím v posledních letech upíná pozornost vědců i průmyslníků?

Technologie dospěly do stadia, kdy je možné manipulovat s materiály v řádech nanometrů. Například za pomoci elektronového mikroskopu jsme schopní takto malé objekty zkoumat a snažit se je využít. V budoucnosti to povede třeba k výrobě nových typů léků na onkologické choroby. Další oblastí jsou nanovlákna, jejichž průměr se pohybuje lehce nad sto nanometry. Díky velmi jemnému povrchu se dají dobře využít jako filtrační nebo katalytické materiály.

HN: Jedním z využití nanočástic je i čištění odpadních vod. Jak se v tomto konkrétním případě využívají?

Využíváme nanočástice na bázi železa o velikosti desítek nanometrů. Ty stabilizujeme tak, aby byly využitelné při čištění podzemních vod. Tohle je jednoduchá ukázka toho, jak se nanotechnologie liší od běžných technologií. Železo na vzduchu oxiduje, rezaví. Je to jev známý z makrosvěta, který využíváme v nanosvětě. Nanočástice železa jsou tak malé, že jsou schopné podzemní vodou putovat k místu kontaminace. Větší kuličky by neprošly, jsou těžké a nedostanou se přes póry. Železo při kontaktu s jinými prvky oxiduje, ostatní částice se redukují. Tak se mohou podzemní vody vyčistit od nejrůznějších látek. Nanoželezo využíváme ve spolupráci s firmami, které se zabývají čištěním podzemních vod nebo sanací starých ekologických zátěží.

HN: Mohl byste představit ještě nějaký další projekt?

Technická univerzita se proslavila objevem výroby nanovláken. Tato technika byla známá, ale kolegové byli schopní ji dostat do výroby v makroměřítku. Ve spolupráci se společností Elmarco vyrábíme různé typy nanovláken. Můžou se využít třeba pro filtraci nebo proti hluku. O nanovlákna se také zajímá automobilový průmysl, spolupracujeme třeba s firmou Škoda Auto.

HN: Nedávno vaše univerzita vyvinula speciální nanovrstvu, která dokáže ničit bakterie, houby i viry, včetně HIV. Jak to funguje?

Je v ní stříbro, které má antibakteriální účinky. Pokud jsou jeho částice menší, je účinnější. Cílem bylo vytvořit stříbro ve velikosti nanometrů a ukotvit ho na podložce, aby se neuvolňovalo. Aby likvidovalo jen tu část toxinů, které chceme odstranit. Existuje společnost, která už koupila patent a chce ho vyrábět. Je to v prvním stadiu výzkumu, pro ten materiál budeme dále hledat možnosti aplikací.

HN: Jak se vám s průmyslem spolupracuje?

Průmysl je konzervativní. Ten český má navíc často formu montoven se západními vlastníky a výzkum neprobíhá tak, jak bychom si představovali. Přesto máme s průmyslem řadu kontaktů, mnoho společných výzkumných projektů, kde se zkoumají možnosti praktických aplikací nanovláken. Například firma Glanstoff Bohemia z Lovosic měla zájem o využití nanovláken ve své výrobě. Studentka druhého ročníku, která bydlí nedaleko od Lovosic, s nimi začala spolupracovat. Jednou týdně tam jezdí a v rámci své bakalářské práce už řeší možnosti použití nanovláken v této firmě.

Kde studovat nanotechnologie a nanomateriály:

TUL v Liberci - Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

UJEP - Přírodovědecká fakulta

UP Olomouc - Přírodovědecká fakulta

VŠB - TU Ostrava - univerzitní studium

VŠCHT - Fakulta chemické technologie, Fakulta chemicko-inženýrská

AUTOR: Jan Pavec
AUTOR-WEB: www.ihned.cz