zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Solární energie: dobrý záměr se stal byznysem jen pro vyvolené

06.02.2013
Solární energie
Šlendryján
Solární energie: dobrý záměr se stal byznysem jen pro vyvolené

Cena za sluneční energii. Výkupní ceny fotovoltaické elektřiny se stanovovaly neprůhledně, tvrdí šéfka Energetického regulačního úřadu..

Přes dva gigawatty, takový je dnes instalovaný výkon českých solárních elektráren. To odpovídá oběma blokům Jaderné elektrárny Temelín. Přitom ještě na začátku roku 2009 to bylo méně než 66 megawattů. Tehdy ale začínalo zlomové období. Kvůli tehdejším vysokým výkupním cenám se solární energie investorům vyplatila. A spotřebitelé na to dodnes doplácejí. Jen v letošním roce má přijít podpora obnovitelných zdrojů na 44 miliard korun, za dobu jejich životnosti podle některých odhadů na více než bilion korun.

Z dobré myšlenky podpory obnovitelných zdrojů se během let stala zátěž českého průmyslu i domácností. Namísto motta solární panel pro každou rodinu začaly do sluneční energie investovat velké firmy včetně polostátního ČEZ a panely začaly pokrývat lány polí. Místo domácností tak z vysokých výkupních cen začali těžit velcí investoři, kteří stavěli solární parky o výměře desítek hektarů. Dnes už kvůli příliš velkému počtu solárních elektráren distribuční firmy nepřipojují ani miniaturní elektrárny na střechách rodinných domků.

Navíc ne všichni na vysoké dotace dosáhli. Na konci roku 2010 se pak strhl boj o získání licence před tím, než stát v roce 2011 dotace výrazně omezil. Kvůli urychlenému přidělování licencí dnes probíhá několik vyšetřování kvůli podezření z korupce. Hned několik obrovských solárních parků velkých investorů bylo totiž připojeno během několika posledních dnů roku 2010.

A včera přišla šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková s dalším překvapivým obviněním. Svou roli při nastavení vysokých výkupních cen sehrálo i bývalé vedení úřadu pod Josefem Fiřtem. Obrátila se proto na policii.

Bývalé vedení podle auditu, který si Vitásková nechala zpracovat, nastavovalo výkupní ceny vyšší, než mu určoval zákon. Fiřt to ovšem zásadně odmítá. "Všechna rozhodnutí byla v souladu s platnou legislativou," říká. Zákon připouštěl snížení výkupní ceny maximálně o pět procent ročně.

Mnohem razantnějšího snížení bylo ovšem potřeba právě v roce 2009. Tehdy již bylo jasné, že ceny solárních panelů budou klesat o desítky procent, a zvláště pro velké investory to bude velmi lukrativní podnik.

"Pokud dnes pan Fiřt říká, že již v roce 2007 měl ERÚ signály o nadcházejícím boomu, nejednal podle toho. Poprvé maximálního pětiprocentního snížení využil úřad až na počátku roku 2009," říká náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc, tehdejší poradce ministra Vladimíra Tošovského.

Ministerstvo průmyslu pod vedením úřednického ministra Tošovského z Fischerovy vlády připravilo ještě v roce 2009 novelu zákona, která by větší snížení umožnila. Poslanecká sněmovna se jí ale vůbec nezabývala. "Byl jsem tehdy poslanec a člen výboru pro životní prostředí. Vůbec jsme o tom nevěděli," vzpomíná například bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Kvůli neochotě parlamentu novelu schválit se pak v médiích objevilo mnoho neověřených informací ohledně investic jednotlivých poslanců právě do fotovoltaiky.

Otázkou ovšem zůstává, co s tím mohl udělat Fiřt a jeho úřad. Pokud by opravdu již od roku 2007 uplatňoval maximální pětiprocentní snížení výkupních cen, mohly dnes podle Šolce poplatky opravdu činit o několik miliard ročně méně. Vitásková včera dodala, že se navíc mohly měnit různé prováděcí předpisy, které by vedly k dalšímu zlevnění. "Při stanovování výkupní ceny nejde jen o pětiprocentní snížení každý rok, je tam více vnitřních parametrů," říká.

Liknavost ERÚ kritizují i další lidé. "Podle doposud předkládaných analýz o návratnosti solárních elektráren je zřejmé, že výpočty ERÚ obsahují celou řadu velmi závažných chyb," tvrdí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Problém obnovitelných zdrojů se pokusil stát řešit dodatečnou 26procentní daní na větší solární elektrárny. Podle Ústavního soudu to může v některých případech prodlužovat státem garantovanou návratnost. A mnoho drobných investorů se tak dostává do finančních problémů.


AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
S přispěním Tomáše Čížka

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
11. 2019
14.11.2019 - Přednáška, diskuse
Interhotel Moskva Zlín
B.I.D. Services, s.r.o.
14
11. 2019
14.11.2019 - Konference
Praha, EXPO LETŇANY
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí