Máte problémy se zápachem z pražcových plotů?

Soused si vystavěl plot ze železničních pražců, ze kterých je cítit látka, kterou jsou napuštěné. Několik pražců má vyskládáno na zahradě. Denně kolem plotu chodíme a cítíme se tím obtěžováni, můžeme požadovat odstranění plotu?

Odpověď poradny EPS

1) Každý má povinnost nakládat s odpady a odstraňovat je způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem.

Nakládání s pražci (jež jsou nebezpečným odpadem), které zvolil Váš soused, není v souladu se zákonem.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) může podle § 69 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč osobě, která soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady. Zároveň může stanovit opatření a lhůty pro zjednání nápravy.

2) V případě, že by dále pražce stály na půdě náležející do zemědělského půdního fondu (např. i zahrada - prosím, ověřte si to), můžete se obrátit také na orgán ochrany zemědělského půdního fondu, kterým je místně příslušný obecní úřad. Obecní úřad podle § 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, uloží opatření k odstranění zjištěných závad, které ohrožují půdu. Nedodržení takovéhoto opatření by bylo přestupkem podle § 35 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

3) Přestupku se podle § 35 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, dopustí i ten, kdo znečistí půdu nevhodným skladováním škodlivých látek.
Za jednotlivé přestupky lze uložit jak napomenutí, tak pokutu. K projednání přestupků podle § 35 zákona o přestupcích jsou příslušné obecní úřady.

Je pravda, že přestupek nelze podle § 20 zákona o přestupcích projednat, pokud od jeho spáchání uplynul rok, avšak v případě, že se jedná o tzv. delikty trvající, tj. delikty při nichž protiprávní stav trvá delší dobu, dal by se přestupek projednat i po letech od doby, kdy došlo k započetí protiprávního jednání. Promlčecí lhůta pro projednání trvajícího deliktu totiž počne plynout až po upuštění od protiprávního jednání.

Jak uvádí i Ústavní soud ČR ve svém nálezu I. ÚS 1534/08 "pojem trvajícího deliktu je vytvořen právní naukou; je sice nejčastěji používán v trestním právu, ale obecně jej lze použít i v případě správního trestání."

O trvající delikt se podle nálezu I. ÚS 1534/08 jedná, pokud "stěžovatel svým jednáním vyvolal protiprávní stav, který posléze udržoval."

Nebo jak konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č.j. 5169/33 trvající delikty jsou delikty "při nichž skutková podstata delikt tvořící jest po dobu jeho trvání stále dána, čili kde stav, jenž takovým deliktem byl způsoben, obsahuje v sobě stále se opakující a obnovující podstatné znaky deliktu samého."

Nedokážeme z odborného hlediska posoudit, zda i po letech jsou pražce nebezpečné pro půdu, avšak v případě, že ano (a např. při deštích z nich nadále unikají nebezpečné látky), pak se dle našeho názoru jedná o trvající delikt podle § 35 zákona o přestupcích. Zároveň se jedná o trvající delikt podle § 69 o odpadech.

Odpad (pražce) jsou pořád soustřeďovány na místě, které není k tomuto určeno.

Doporučujeme Vám pokusit se obrátit se na výše jmenované orgány s argumentací, že promlčecí lhůta ještě neuběhla, jelikož se jedná o delikt trvající, a pokusit se jejich postoj zvrátit.

V případě, že ČIŽP nevydá ve věci rozhodnutí, můžete se podle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, obrátit na Ministerstvo životního prostředí, jako na nadřízený orgán, který učiní opatření proti nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Je tak možné, že pokud s danou argumentací neuspějete na ČIŽP, podaří se Vám uspět na MŽP ČR.

ZDROJ: Ekologický právní servis