Pátek, 29. března 2024

Energetika Čínské lidové republiky

Energetika Čínské lidové republiky

Energetika

Doposud výroba elektrické energie v ČLR zaostávala za poptávkou, která rostla dlouhodobě v dvouciferném meziročním tempu až do roku 2008, kdy došlo vlivem krize k poklesu nárůstu na 5,2%, nicméně v roce 2009 opět poptávka stoupla o 6% a začaly se objevovat výpadky v dodávkách po celé zemi. China Electricity Council odhaduje deficit elektrické energie v roce 2012 na 50 mil. kWh a o rok později dokonce na 70 mil. kWh.

Podle údajů Národního statistického úřadu vyrobila ČLR v roce 2009 3 714,7 TWh elektrické energie, z toho 2 982,8 TWh v tepelných, 615,6 TWh ve vodních a 70,1 TWh v jaderných elektrárnách. Ze zahraničí bylo dovezeno 17,4 TWh elektrické energie, opačným směrem putovalo 6 TWh. Oficiální údaje o výrobě elektrické energie za roky 2010 a 2011 nejsou zatím stále k dispozici.

Podle Národní energetické správy ČLR (NEA) se v roce 2010 spotřebovalo 4 190 TWh, tj. o 13,1% více než v roce 2009 (3 703,3 TWh). Nárůst spotřeby pokračoval i v roce 2011 - China Electricity Council uvádí, že za 1. pololetí se v Číně spotřebovalo 2 200 TWh, tj. o 12,2% meziročně více.

Energetický mix měl být podle Národní rozvojové a reformní komise v roce 2010 následující:

  • energie z fosilních paliv (zejména uhlí) - 534,5 mil. kW výkonu (70,9%)
  • vodní energie - 172,4 mil. kW výkonu (22,86%)
  • zemní plyn - 31,2 mil. kW výkonu (4,14%)
  • větrná, solární energie - 6 mil. kW výkonu (0,8%)
  • jaderná energie - 9,8 mil. kW výkonu (1,3%)
  • celkem 754 mil. kW

Podle China Electricity Council celková výrobní kapacita elektrické energie, jež byla v roce 2010 k dispozici, činila již 966 GW (nárůst o 11 % oproti 2009), což představuje druhý největší objem na světě za USA (cca 1 030 GW):

  • termální energie - 709,7 mil. kW výkonu (73,4 %)
    z toho uhlí - 680 mil. kW výkonu
    zemní plyn - 13,7 mil. kW výkonu
    ropné produkty - 16 mil. kW výkonu
  • vodní energie - 216 mil. kW výkonu (22,4 %)
  • solární energie - 0,3 mil. kW výkonu (méně než 1 %)
  • větrná energie - 29,6 mil. kW výkonu (3,2 %)
  • jaderná energie - 10,8 mil. kW výkonu (1,1 %)

V souladu s 12. pětiletým plánem by měla přesáhnout do roku 2015 1,44 TW, tj. o cca 91 GW nových kapacit ročně více, s očekávanými investicemi do výstavby 5,3 bil. CNY. Hlavními třemi cíly 12. pětiletky budou

  • snížení energetické náročnosti o 16 % do roku 2015 ze stavu v roce 2010 (podle oficiálních údajů chybí zatím ČLR splnit 1 %);
  • využití nefosilních paliv se zvýší o 11,4 % v celkové energetické spotřebě do roku 2015;
  • emise CO2 budou sníženy o 17 % do roku 2015.

Jedná se o ambiciózní cíle a jejich naplnění vidí řada analytiků skepticky (cíle v roce 2015):

  • termální energie - 964 mil. kW výkonu (67 %)
    z toho uhlí - 930 mil. kW výkonu
    zemní plyn - 22 mil. kW výkonu
    ropné produkty - 10 mil. kW výkonu
  • vodní energie - 324 mil. kW výkonu (22,5 %)
  • solární energie - 4 mil. kW výkonu (0,4 %)
  • větrná energie - 101 mil. kW výkonu (7 %)
  • jaderná energie - 45 mil. kW výkonu (3,1 %)

Státní rozvodná síť (State Grid) vynaložila v letech 2009 a 2010 300, resp. 225 mld. CNY do budování a modernizace sítě. V 12. pětiletém plánu se počítá s investicemi ve výši 2,55 bil. CNY. Hlavním cílem je vytvořit skutečně propojenou národní energetickou síť, dále rozvíjet tzv. smart grid a snižovat ztráty z přenosu elektrické energie.

Celková výroba elektrické energie v ČLR (v 10 000 tun standardního uhelného ekvivalentu SCE) a její rozložení podle zdrojů (v % z celkové výroby)

Rok Celková výroba Uhlí Ropa Zemní plyn Větrná, jaderná a vodní energetika
2006 232 167 77,8 11,3 3,4 7,5
2007 247 279 77,7 10,8 3,7 7,8
2008 260 552 76,8 10,5 4,1 8,6
2009 274 619 77,3 9,9 4,1 8,7
2010 296 916 76,5 9,8 4,3 9,4

Zdroj: Národní statistický úřad

Co se týče podílů na celkové spotřebě elektrické energie v roce 2011, podle údajů NDRC a China Electricity Council z uhlí pocházelo 66,6 % elektřiny (mnohem vyšší podíl než ve světě, jenž činí 29,3 %), z ropy 18,1 %, ze zemního plynu 4,2 % (světový průměr je 24 %) a 11,1 % z vodní, jaderné a větrné energie.

Zeměpisné rozmístění přírodních zdrojů energií, výroby a spotřeby způsobuje ČLR těžkosti. Energie z uhlí, jako nejdůležitější a převažující zdroj energie, je vyráběna v severních částech země, hydroelektrárny jsou umístěny na jihozápadě ČLR, ale největší spotřeba elektrické energie je koncentrována v pobřežních oblastech na východě a jihu ČLR.

Více než polovinu celkové produkce elektrické energie zajišťuje pět státem kontrolovaných holdingových společností, jmenovitě China Huaneng Group, China Datang Group, China Huadian, Guodian Power a China Power Investment.

Přepravu a distribuci elektrické energie zabezpečují tři státní kolosy - China Southern Power Grid Company (energetická síť v jihočínských provinciích Guangdong, Hainan, Yunnan, Guizhou a autonomní oblast Guangxi), Inner Mongolia Power Grid (rozsáhlá autonomní oblast Vnitřní Mongolsko) a State Grid Corporation of China (působící ve všech zbývajících čínských regionech).

Uhlí

Prokázané čínské zásoby činí podle Národního statistického úřadu ČLR 279,4 mld. tun a jsou třetí největší na světě, přesto by však při současné úrovni spotřeby vydržely pouhých 38 let. V roce 2010 vytěžila ČLR podle odhadů World Coal Association a International Energy Agency 3,162 mld. tun uhlí, díky čemuž je největším producentem na světě před USA (932 mil. tun) a Indií (538 mil. tun). Čína je také největším světovým spotřebitelem uhlí s odhadovaným objemem v roce 2010 2,516 mil. tun uhlíkového ekvivalentu (Mtce podle WCA a IAE). Svou spotřebu pokrývala ČLR také dovozem uhlí ze zahraničí, jehož odhadovaný objem ve výši 177 mil. tun ji zařadil v roce 2010 na druhé místo ve světě po Japonsku.

Investice do těžby a čištění uhlí v roce 2011 dosáhly 489,7 mld. CNY.

Uhlí je nadále nejlevnějším energetickým zdrojem pro ČLR, díky čemuž je cca 90% nově vybudovaných kapacit po roce 2007 postaveno na této bázi. Tento fakt má samozřejmě negativní dopady na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Dalším problémem je doprava uhlí, neboť 90 % zásob se nachází ve vnitrozemí (provincie Shanxi a Shaanxi a autonomní oblasti Inner Mongolia a Xinjiang), tudíž je zapotřebí dopravovat uhlí na dlouhé vzdálenosti a navíc chybí dostatečné kapacity (již nyní okupuje doprava uhlí 44% železniční dopravy, zbytek vozí zejména silniční vozidla).

Příslušné čínské vládní orgány realizují od roku 2001 proces restrukturalizace státních společností působících ve sféře těžby uhlí, jež byla tradičně roztříštěna mezi velké množství státem vlastněných podniků na státní, přes oblastní až po městskou úroveň. Vláda plánuje do roku 2015 snížit počet těžebních firem z 11 tis. v roce 2010 na 4 tis. v roce 2015. V tomto kontextu je hlavním záměrem zkonsolidovat 10 velkých těžebních společností s ročními objemy těžby nad 100 mil. tun a 10 středně velkých těžebních podniků s těžebními objemy na úrovni 50 mil. tun (jejich produkce by pak tvořila 65 % celkové produkce ČLR). Největšími čínskými společnostmi v oboru těžby uhlí jsou Shenhua Group, China National Coal Group Corporation a Datong Coal Mining Group.

Ropa a zemní plyn

Od roku 2003 je ČLR druhým největším konzumentem ropy na světě po USA. Ropa představovala 18,1 - 19 % čínské primární spotřeby energie v roce 2010 podle různých zdrojů. Domácí poptávka vzrostla na 8,4 mil. barelů denně v roce 2009, o 9,1% meziročně víc, v roce 2010 dosáhla 9,1 mil. barelů s výhledem dalšího nárůstu v roce 2011 na 9,6 mil. barelů za den. Dovozy ropy dosáhly v roce 2009 objemu 4,5 mil. barelů denně, domácí produkce pokrývala 3,9 mil. barelů za den. V roce 2010 dovozy dále rostly o 17,5% a dosáhly objemu 239 mil. tun v hodnotě 135 mld. USD (cca 5 mil. barelů denně). Domácí produkce v ČLR se zvýšila na 4,1 mil. barelů denně s předpokládaným nárůstem ke konci roku 2011 na 4,2 mil. barelů denně (podle IEA).

Tři největší státem kontrolované společnosti, CNPC (China National Petroleum Corporation), Sinopec (China Petroleum and Chemical Corporation) a CNOOC (China National Offshore Oil Corporation) dominují těžbě, zpracování a distribuci ropy a zemního plynu od reorganizace odvětví koncem devadesátých let. CNPC a její odnož PetroChina jsou největším producentem ropy s 60%-ním tržním podílem na čínském trhu. Sinopec vykazuje nižší objemy těžby ropy a zemního plynu nežli PetroChina a tradičně působí spíše na poli rafinace a distribuce (je společností s největší kapacitou rafinérií v celé Asii), které tvoří asi 80% příjmů této společnosti. Společnost CNOOC je nejmenší z uvedené trojice a zaměřuje se zejména na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu v pobřežních vodách.

Prokázané zásoby čínské ropy činí podle

  • BP (2007) 15,5 mld. barelů;
  • Oil&Gas Journal (2009) 16 mld. barelů;
  • World Oil (2007) 18 mld. barelů, což se ve všech případech rovná cca 1,2% světových zásob.

Národní statistický úřad ČLR uvádí ke konci roku 2010 3 174,4 mld. tun prokázaných zásob ropy, které se nacházejí především v provincii Heilongjiang, dále v AO Xinjiang a provinciích Shandong, Hebei a Shaanxi.

V desáté pětiletce (2000-2005) bylo rozhodnuto o nutnosti vybudování kapacit pro uskladnění národních strategických rezerv ropy a práce byly započaty v r. 2001. Udržování rezerv ropy je dáno zájmem Číny o zajištění disponibility ropy v případě problémů s dovozem ze zahraničí, resp. s ohledem na eventuální zájem o úsporu nákladů v případě nenadálého výrazného nárůstu dovozních cen. ČLR do této chvíle v rámci první fáze vybudovala rozsáhlé základny pro uskladnění strategických rezerv ropy ve čtyřech lokalitách. Jedná se o základny Zhenhai (s kapacitou 33 mil. barelů) a Zhoushan (taktéž 33 mil. barelů) v provincii Zhejiang, Qingdao (19 mil. barelů) v provincii Shandong a Dalian (19 mil. barelů) v provincii Liaoning. Rezervy ropy v těchto čtyřech základnách objemově odpovídají dovozům ropy v rozsahu přibližně 28 dní.

Na základě stávajících plánů (fáze 2) by mělo být v nadcházejícím období vybudováno dalších 8 skladovacích základen strategických rezerv ropy a celková kapacita by se tak měla do roku 2012/2013 zvýšit z dnešních 103 na 270 mil. barelů. Ukončení třetí fáze je pak plánováno na rok 2016, kdy by celkový objem měl činit asi 500 mil. barelů.

Kromě těchto strategických rezerv je nutno počítat i s komerčními rezervami, jejichž objem je odhadován na 300 mil. barelů.

Čínská rafinační kapacita neustále roste a odhadem nyní činí asi 11 mil. barelů denně. Podle nejnovějších odhadů, které zveřejnil Sinopec, by do roku 2016 měla rafinační kapacita dosáhnout úrovně 15 mil. barelů/den. Rafinérie jsou prakticky po celé zemi. K největším patří rafinérie ve městech Šanghaj, Tianjin, Guangzhou, Dalian, Nanjing, Maoming, Zhenhai, aj.

Prokázané zásoby zemního plynu v ČLR podle Národního statistického úřadu činily v roce 2010 3 779,3 mld. m3 (cca 1,3% světových zásob) a nacházely se především v autonomních oblastech Xinjiang a Vnitřní Mongolsko, dále v provinciích Sichuan, Shaanxi a Heilongjiang. Celková produkce zemního plynu v ČLR dosáhla v roce 2009 85,2 mld. m3 (nárůst o 6,4% oproti roku 2009) a 97 mld. m3 v roce 2010 (nárůst o 13,8%), spotřeba v roce 2009 činila 88,7 mld. m3 (nárůst o 9,4%), v roce 2010 již 109 mld. m3 (nárůst o 22,9% s projekcí až na 216 mld. m3 v roce 2020). Největším producentem zemního plynu v zemi byla státní společnost CNPC s cca 80% podílem. Dovoz zemního plynu v prvních deseti měsících roku 2011 dosáhl objemu 25 mld. m3 (+85 %, z toho cca polovinu tvořil dovoz LNG). Očekává se další silný růst.

Investice do těžby ropy a přírodního plynu činily v roce 2010 515,5 mld. CNY, do výroby a distribuce plynu směřovalo 345,6 mld. CNY. Ke konci roku 2010 disponovala Čína již více než 69,5 tis. km produktovodů, přičemž délka plynovodů činila cca 33,8 tis. km (kapacita 99 mld. m3), délka ropovodů cca 22,4 tis. km a délka produktovodů s ropnými výrobky kolem 13,3 tis. km.

Hlavní terminály LNG jsou v ekonomicky vyspělých regionech východní a severovýchodní Číny, a to v samosprávných městech Šanghaj a Tianjin a v provinciích Guangdong, Fujian, Jiangsu, Shandong, Zhejiang, Hebei, Guangxi a Liaoning.

Podle informací Národní energetické správy ČLR bude v brzké době započata výstavba zásobníků zemního plynu po celé zemi. V tomto směru je v současné době prováděn urychlený výběr vhodných lokalit.

Jaderná energie

V současnosti má ČLR šest jaderných elektráren s třinácti energetickými bloky a kapacitou 11,9 GW. Jaderné elektrárny se nacházejí ve třech provinciích - Jiangsu (Tianwan, 2 bloky), Zhejiang (Qinshan, 7 bloků) a Guangdong (Daya Bay 2 bloky, Lingao 2 bloky). Jaderná energie činila v roce 2010 zhruba 1 % z celkové výroby energie v ČLR.

Národní plán původně počítal se zvýšením kapacity výroby jaderné energie na 80 GW do roku 2020, kdy se předpokládá, že jaderná energie bude pokrývat 7 % celkové vyrobené elektrické energie v ČLR, a 200 GW do roku 2030 (15%). Nicméně po březnovém ničivém zemětřesení, následné tsunami a jaderné havárii v JE Fukušima v Japonsku rozhodla vláda o pozastavení všech připravovaných projektů do doby než bude provedena jejich bezpečnostní prověrka. Stejně tak proběhly bezpečnostní prověrky a zkoušky u fungujících elektráren. Po zvážení situace došlo podle China Nuclear Energy Association ke snížení tohoto vládního cíle na 60-70 GW do roku 2020. První tři vnitrozemské JE v Jiangxi, Hunanu a Hubei byly zatím kvůli odporu místních obyvatel odloženy. Asi 25 reaktorů s kapacitou 27,7 GW je v současnosti ve výstavbě, dalších 32 reaktorů bylo schváleno. Technologie u instalovaných i budovaných JE pochází z Francie, Kanady, Ruska a USA, ČLR rovněž využívá vlastní reaktory. Zahraniční podíl v sektoru však rychle klesá a Čína se v podstatě stává soběstačnou v designu, výrobě i stavbě reaktorů (odhady hovoří již o 80 %). Strategicky se ČLR do budoucna orientuje na využití 3. generace reaktorů od amerického Westinghouse, který má za úkol kromě dodávky prvních dvou reaktorů především naučit čínské partnery potřebnou technologii do budoucna. Podle všeho francouzská AREVA, ani ruský Rosatom či kanadský CANDU nemají v budoucnu větší šanci na uplatnění.

Větrná energie

ČLR byla doposud schopna vyrábět větrné generační jednotky jen o kapacitě 200 - 600 kW, nyní však již v provinciích Fujian (Fu-ťien), Guangdong (Kuang-tung) a ve Vnitřním Mongolsku počítá s výstavbou elektráren o výkonu 1,5 a 3 MW. V současnosti dokáže ČLR dodávat až 80 % technologie potřebné pro výrobu tohoto druhu energie, má však značný přebytek kapacit (v roce 2009 bylo 40 % domácích kapacit uzavřeno kvůli nedostatku zákazníků). V roce 2010 se ČLR stala nominálně největším producentem větrné energie, nicméně řada zpráv hovoří o nízké úrovni kvality zejména u domácích výrobků a slabé efektivitě (30% elektráren není připojeno k elektrické síti kvůli vzdálenosti nebo přílišným výkyvům ve výrobě).

Budování kapacit k produkci větrné energie v ČLR se v průběhu uplynulých tří let odvíjelo výrazně zvýšeným tempem. Investice do větrné energetiky za prvních deset měsíců roku 2010 dosáhly 64 mld. CNY, tj. cca 24 % celkových investic do energetiky v ČLR. Počínaje r. 2006 se rozsah daných kapacit každoročně prakticky zdvojnásobil a ke konci r. 2010 již činil 31 gigawattů, což Čínu nyní v celosvětovém měřítku řadí na druhou příčku (za USA, před SRN a Španělsko). Podle informací Národní energetické správy ČLR se očekává nárůst kapacity v roce 2011 o dalších 15 GW na 46 GW (odhad do roku 2015 112 GW). Počítá se rovněž s výstavbou sedmi obřích základen k výrobě větrné energie v čínských lokalitách s výrazným větrným potenciálem, a to především v provincích Hebei (zde již stojí největší větrná farma v Asii, Zhangbei Manjing o kapacitě 200 MW), Gansu (investice 120 mld. CNY do projektu v Jiuquanu s plánovanou kapacitou 38 GW) a Vnitřní Mongolsko. V roce 2009 byla spuštěna první větrná elektrárna v moři s kapacitou 63 MW, další by měly následovat a do roku 2015 by jejich kapacita měla činit 5 GW. Celková produkční kapacita těchto základen by měla dosáhnout více než 100 GW do roku 2020.

Solární energie

Doposud instalovaná kapacita solárních elektráren v ČLR je minimální, na konci roku 2010 činila 300 MW. Existují však plány pro rychlý rozvoj tohoto odvětví, které formulovala vláda - dosáhnout do roku 2015 10 GW (cca 1,4 % celkové instalované kapacity) a do 2020 kapacity 20 GW (cca 0,5% celkových kapacit). Problémem doposud byla rentabilita, vzhledem k tomu, že vláda nechtěla poskytovat subvence v podobě zvýšených výkupních tarifů u solární energie, to se však změnilo v červenci 2011, kdy byly zavedeny poprvé výkupní tarify ve výši 1-1,15 CNY/kWh, což přesáhlo očekávání průmyslu. Lze očekávat, že s postupným snižováním nákladů na fotovoltaické články mohou čínští výrobci dosáhnout hranice ziskovosti v roce 2012 a řada dříve nerentabilních projektů získá ekonomický smysl. ČLR je nyní největším výrobcem solárních panelů s cca 50 % globálním tržním podílem, přibližně 95 % produkce míří na export.

Vodní energie

ČLR má ohromný potenciál v hydroenergetice s využitelnými zdroji o kapacitě až 680 GW. Ze 111 GW vodních zdrojů ve výstavbě po celém světě se plných 77 GW nachází v Číně. Peking plánuje zvýšit současnou instalovanou kapacitu ve vodní energetice z 216 GW v roce 2010 na 380 GW v roce 2020. Na konci roku 2010 dosáhl objem instalované kapacity vodní energie 216 GW, tj. 22 % celkové výrobní kapacity země. V roce 2010 vyrobily čínské vodní elektrárny 686,3 mld. kWh energie, cca 16,2 % z celkové výroby.

Většina výroby pochází z množství malých elektráren napojených na místní sítě, nicméně stále se rozšiřuje prostor pro obrovské projekty typu Tří soutěsek (180 mld. CNY) nebo čtyřech obrovských elektráren na řece Jinsha, jejichž kapacita by po dokončení měla dvojnásobně překročit výkon Tří soutěsek. Zároveň však vznikají i průvodní problémy s tímto obnovitelným zdrojem - dopady na životní prostředí, sociální náklady, nekvalitní výstavba a z toho plynoucí katastrofy kupř. v případě zemětřesení.

Podpora obnovitelných zdrojů a čínské klimatické závazky

V roce 2006 přijala čínská vláda Zákon o obnovitelné energii (zahrnující hydroelektrárny, větrnou energii, solární energii, geotermální energii a mořskou energii), jehož hlavním cílem je zajistit zvýšení podílu této energie na celkové spotřebě na 15% v roce 2015 a 30% v roce 2020 (současný podíl je 7,5%). Zákon vstoupil v platnost v roce 2006 a vyžaduje, aby energetičtí operátoři přijímali zdroje od registrovaných producentů obnovitelné energie. Výrobci museli splnit 5 % kvótu obnovitelných zdrojů (mimo hydroenergetiku) z celkové výroby a do roku 2020 tento podíl musí dosáhnout 15 %. Ceny, za které budou operátoři energii vykupovat, určuje Národní rozvojová a reformní komise (NDRC). Na tyto producenty se budou také vztahovat daňové úlevy a výhodné půjčky. Vládní dotace na obnovitelné zdroje mají vzrůst z 1 mld. USD v roce 2009 na 16 mld. USD v roce 2020 a 38 mld. USD v roce 2035, což by značně převýšilo podporu poskytovanou západními zeměmi.

V této spojitosti je však třeba poznamenat, že průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností hrají v rámci čínské ekonomiky stále velice významnou roli. V této spojitosti existují pochyby, zda byl splněn programový záměr zahrnutý do 11. pětiletého plánu (2006-2010) ohledně snížení energetické spotřeby o 20% (na jednotku vytvořeného HDP) do konce roku 2010 v porovnání s úrovní z roku 2005. Dle údajů Národního statistického úřadu ČLR bylo v tomto směru dosaženo v průběhu let 2006 - 2010 snížení v kumulovaném vyjádření jen o 16 %. Za rok 2011 uvádí Národní statistický úřad snížení spotřeby na 10 000 CNY vytvořeného HDP o 2,01 %.

ZDROJ: www.businessinfo.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů