Kominíci jsou stále potřeba!

Výsledek vidíme každý týden ve zprávách.

Poslední dobou se například rozšiřuje nebezpečný názor, že komíny od plynu se nemusí čistit, protože spalováním plynu nevznikají saze. Domnívám se, že tato myšlenka, šířená skupinou samozvaných "odborníků", může mít katastrofální dopad na neinformovanou veřejnost. Bezbranného laika totiž nutně přivede k otázce, proč by měl vyhazovat peníze za to, že mu kominík přijde zkontrolovat spalinovou cestu (pozn.: spalinovou cestou se rozumí dutina určená k odvodu spalin od spotřebiče do volného ovzduší). Jako kominík se čtyřicetiletou praxí a dlouholetý soudní znalec v oboru považuji proto za vhodné proti podobným názorům bojovat a seznámit čtenáře s fakty.

Spalováním fosilních paliv vznikají spaliny, které se odvádějí spalinovou cestou do volného ovzduší, a to horizontálním nebo vertikálním směrem. Dnes existuje mnoho druhů topidel, kamen, kotlů a karem s různými druhy spalování a hořáků. Komíny dělíme na podtlakové, přetlakové a vysokopřetlakové.

Pokud jde o spalování, když pomineme stechiometrické (teoretické), rozlišujeme dva druhy: dokonalé a nedokonalé. Dokonalé spalování je proces, při kterém se spalují všechny hořlavé látky beze zbytku na CO2 a H2O. Nedokonalé spalování vzniká při nedostatku spalovacího vzduchu a produkuje vedle CO2, N2 a H2O i nespálené složky paliva. Projevuje se tedy zejména přítomností většího množství jedovatého CO, sazí a nespálených uhlovodíků.

Přítomnost těchto látek snižuje ekonomické využití paliva a zatěžuje životní prostředí. Pokud je plynový spotřebič špatně seřízen, vznikají saze, které se usazují ve spalinové cestě. Mimo sazí je přes přerušovač tahu nasáván i prach, který se rovněž usazuje ve spalinové cestě.

Je třeba si uvědomit, že spotřebič paliv, kouřovod a komín tvoří technické zařízení, které k tomu, aby bylo funkční, musí být v souladu s technickými normami. K tomu potřebuje řádnou údržbu a kontrolu.

Obecně lze říct, že zákony, nařízení vlády, vyhlášky a normy nevznikly náhodou. Důvodem existence komínových a souvisejících předpisů je především ochrana života, zdraví a majetku občanů. Podle Listiny základních práv EU hlavy II, čl. 17 má každý občan právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej a svobodně s ním nakládat. Ten samý článek ale pokračuje: "s výjimkou veřejného zájmu..."

Někteří lidé se domnívají, že do svého domu nebo bytu nemusí pustit nikoho, ani policistu. Listina jim v zásadě dává za pravdu, zároveň ovšem říká, že každý člověk má právo na ochranu majetku a osobní bezpečnost (hlava II, čl. 6). Právními souvislostmi zmíněného dokumentu se zde zabývat nehodlám. Ve jménu prevence poslouží daleko účinněji následující výčet odstrašujících případů.

1. případ: Moderní nově postavený bytový čtyřpodlažní dům. V koupelně každého bytu byl osazen kombinovaný turbokotel, výkon 24 kW na zemní plyn. Na jeden komín DN 200 mm, bylo napojeno koncentricky osm kotlů v provedení "C". Provedení "C" znamená, že kotle jsou těsné a nezávislé na přívodu vzduchu z prostoru koupelny. Pro zvýšení komfortu jsou proto v koupelnách instalovány odsávací ventilátorky s elektromotorky.

Kotle ale řádně nefungovaly a často docházelo k poruchám. Uživatelé bytů to řešili odšroubováním víčka spotřebiče pro nezávislý přívod vzduchu. Touto úpravou udělali z napojení "C" napojení "B", přičemž porušili těsnost kotlů a učinili je závislé na přívodu vzduchu z koupelen. V tom okamžiku instalované elektromotorky odsávající páru a pachy cestou nejmenšího odporu obracely komínový tah a spaliny šly do koupelny. Obyvatelé byli rázem ohroženi na životech.

2. případ: Zjištěn oxid uhelnatý v prostoru dílny. Jediným spotřebičem, ze kterého mohlo CO pocházet, bylo plynové stropní topidlo (zářič), údajně servisované. Při demontáži a vyčištění bylo vybráno cca 7 litrů sypkých sazí. Informace, že při spalování plynu nevnikají saze, je tedy zjevně nepravdivá. Nevznikají pouze tehdy, je-li řádně seřízen hořák. U plynových spotřebičů s neseřízeným hořákem dochází k nedokonalému spalování, a proto i ke vzniku sazí.

3. případ: Rodina se přestěhovala do 2. podlaží v bytovém domě. Její členové rozestavěli nábytek a zjistili, že sopouch (tj. zaústění spotřebiče paliv) jim překáží. Pochopili, že výstupek ve zdi o šířce 1,2 m je v podstatě komínové těleso, a ze střechy zjistili, že má šest komínových průduchů. Otec rodiny následně vysekal nový sopouch o půl metru dál a spokojeně kamna napojil do něj. Neuvědomil si, že tím přímo ohrozil rodinu bydlící o dvě patra výše. Komínový nástavec byl totiž zanesen sazemi, čímž došlo k jeho zúžení. Spaliny z kamen tak šly cestou nejmenšího odporu přes popelník do bytu ve čtvrtém podlaží a tam způsobily otravu.

4. případ: V kotelně ve sklepě ubytovny byl instalován nástěnný turbokotel na zemní plyn. Spaliny odvádělo koncentrické potrubí přes zeď do venkovního prostředí. Problém byl v tom, že zařízení ústilo cca 50 cm nad zemí do prostoru automobilového parkoviště. Bylo tak otázkou času, kdy do vývodu někdo nacouvá a dojde k jeho poškození. Stalo se a spaliny začaly zaplňovat kotelnu, protože nemohly odcházet určenou cestou. Pro odvod spalin přes zeď platí přísná pravidla. V tomto případě byla porušena.

Z výše uvedeného vyplývá, že kominíci rozhodně nedělají zbytečnou práci, ale jsou důležitou součástí ochrany našeho bezpečí. Ignorovat je a nedodržovat stanovené kontroly ve snaze ušetřit pár korun považuji za nezodpovědný hazard se životy a zdravím.

Pavel Dědič,
kominík a soudní znalec v oboru požární ochrana - specializace kominářství