Čína není supervelmoc, chybějí jí kvalita a inovace

Čína spotřebovává ročně téměř stejné množství uhlí (3,8 miliardy tun) jako zbytek světa dohromady (4,3 miliard tun). Tento údaj ilustruje čínskou spotřebu zdrojů. Bude jich Čína potřebovat ještě více, nebo už poptávka dosáhla vrcholu?

Čína je největším konzumentem energetických surovin a její spotřeba jistě ještě poroste. Čína dováží zhruba 70 procent těchto surovin, většinu z dovozu představuje ropa. Má největší světové zásoby uhlí, ale paradoxně uhlí také dováží. Zároveň je třeba říci, že čínská spotřeba a produkce energetických surovin není příliš čistá, Čína je velkým znečišťovatelem, je to druhý největší producent emisí skleníkových plynů po USA. A nejde jen o znečišťování vzduchu, ale také vody, včetně spodních vod.

OTÁZKA: Co se týká zajištění zdrojů: dá se říci, že se Čína dívá například na Afriku jako na zdroj surovin?

Naprosto. To je podstata čínského působení v Africe nebo Latinské Americe, ale také některých oblastech jihovýchodní Asie. Čínský přístup je v zásadě merkantilistický, motivovaný zájmem o suroviny. V důsledku toho v rozvojových zemích stoupá pocit, že Čína se chová jako neokoloniální mocnost. Více než 90 procent peněz, které Čína investuje v zámoří, putuje do zajištění surovin. Čínské společnosti skupují všechny možné doly, ale třeba také lesy, přičemž přicházejí s vyšší nabídkou než jiné firmy. Takhle se dostaly například ke zhruba 25 procentům ropné produkce v Angole.

OTÁZKA: Postupují čínské společnosti v Africe či Latinské Americe zásadně jinak než západní firmy?

Myslím, že ano. Západní společnosti se dnes chovají mnohem více podle zásad dobré správy, zásad nejlepší praxe a kultury dodržující lidská práva. Dříve to tak určitě nebylo, ale v posledních 25 letech se zvýšily standardy. Západní firmy musejí respektovat, že akcionáři nechtějí vykořisťovat jiné země. Čínské společnosti se o lidská práva nestarají. Znásilňují zemi a v mnoha případech vykořisťují zahraniční dělníky.

OTÁZKA: Dává čínským firmám opravdu velkou výhodu, že se nestarají o lidská práva a další principy?

Jistě, mnoho afrických států dává přednost čínskému přístupu. Číňané se neptají na to, jak se zlepšila lidská práva nebo veřejná správa v zemi. Každopádně Číňané nejednají v souladu se standardy Světové banky. Čína také například není členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), takže nemusí dodržovat pravidla této instituce.

OTÁZKA: Měl by se, i v tomto kontextu, Západ obávat rostoucího čínského vlivu?

Ne, to si nemyslím. Západ nemá důvod bát se Číny. Čína je sama sobě nejhorším nepřítelem. Čína je soutěživá a některé čínské firmy začnou být nepochybně konkurenceschopné. Co se ale týká strachu z Číny, jsem přesvědčen, že je v něm hodně přehánění, které se neopírá o realitu.

OTÁZKA: Není důvodem k obavám fakt, že Čína potřebuje stále více zdrojů a obstarává si je i nevybíravým způsobem? S nadsázkou řečeno, že Západ nebude mít kde získávat suroviny?

Ne, to není pravda. Za prvé, na světě není žádný nedostatek zdrojů. Za druhé, není žádný důkaz pro to, že Čína by chtěla uchvátit veškeré zdroje. Výjimkou jsou některé vzácné kovy, ty ale mají Číňané na svém území a mají nad nimi monopol už nyní. Koneckonců, světový trh se surovinami je prostě trh. To, čeho by se měl svět mnohem více obávat, je úroveň znečišťování životního prostředí v Číně.

kráceno...