Poplatky za znečišťování podle nového zákona o ochraně ovzduší.

Revize ekonomických nástrojů patřila mezi hlavní cíle nového zákona. Cílem bylo upravit poplatkový systém tak, aby byl motivační (tzn. aby provozovatelé zastaralých zařízení s vysokými emisemi usilovali o snížení emisí) a fungoval co nejefektivněji (tzn. aby nadále neplatili poplatky provozovatelé s nízkými emisemi a nedocházelo k situaci, kdy administrativní náklady na správu poplatkové agendy, jak na straně provozovatele, tak na straně orgánu státní správy, přesáhnou výši samotného odváděného poplatku).

• Nový zákon mění kompetence ke správě poplatku - odpadá agenda na obecních úřadech a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, nadále správu vykonávají pouze krajské úřady místně příslušné podle umístění jednotlivých stacionárních zdrojů (přičemž správu placení tohoto poplatku vykonávají příslušné celní úřady).
• Oproti předchozí úpravě se výrazně zúžil okruh osob povinných poplatek platit i okruh zpoplatněných znečišťujících látek:
  • Poplatek podle § 15 platí pouze provozovatelé stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k zákonu (tzv. vyjmenované zdroje).
  • Předmětem poplatku jsou znečišťující látky, které jsou vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji a pro které má provozovatel povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. a).
  • Od poplatku se navíc osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, pokud celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč za provozovnu.
  • Výčet zpoplatněných látek a sazby poplatků jsou uvedeny v příloze č. 9 - pouze čtyři znečišťující látky (TZL, NO_X, SO₂, VOC).
• Zákon počítá s navyšováním sazeb poplatků mezi léty 2016 až 2021více než trojnásobně (viz příloha č. 9k zákonu).
  • Avšak zároveň umožňuje provozovatelům, kteří výrazně sníží své emise, snížit si výši poplatku o koeficienty uvedené v příloze č. 9.
  • Po sečtení poplatků za jednotlivé znečišťující látky za všechny stacionární zdroje v rámci provozovny se celková částka zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
• Zákon navíc umožňuje od roku 2017 osvobození od poplatku v následujících případech:

a) pokud je na zdroji provedena rekonstrukce nebo modernizace, v jejímž důsledku dosahuje v celém poplatkovém období nižších ročních emisí tuhých znečišťujících látek nejméně o 30 %, oxidů síry vyjádřených jako oxid siřičitý nejméně o 55 %, oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý nejméně o 55 % nebo těkavých organických látek nejméně o 30 % ve srovnání s rokem 2010,

b) pokud stacionární zdroj, pro nějž jsou specifikovány nejlepší dostupné techniky, dosahuje v celém poplatkovém období nižší emisní koncentrace nežli 50% horní hranice úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami podle informací zveřejňovaných Evropskou komisí, nebo

c) pokud stacionární zdroj, pro nějž nejsou specifikovány nejlepší dostupné techniky, dosahuje v celém poplatkovém období nižší emisní koncentrace nežli 50 % hodnoty specifického emisního limitu.

• Poplatník je stejně jako podle předchozí úpravy povinen do 31. března podat krajskému úřadu poplatkové přiznání prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).
• Poplatková agenda se dále zjednodušuje v tom smyslu, že poplatkové přiznání není povinen podat poplatník, u něhož celková výše poplatků za provozovnu za poplatkové období (za kalendářní rok) činí méně než 5 000 Kč.

Podle § 44 písm. a) a b) ustanovení § 15 odst. 1 až 5 a 7 až 14 nabylo účinnosti až 1. ledna 2013 a § 5 odst. 6 nabude účinnosti až 1. ledna 2017. Ustanovení § 41 odst. 13 navíc stanoví, že výše poplatku za znečišťování za kalendářní rok 2012 se vypočítá podle § 19 zrušeného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění účinném do 1. září 2013.

Z uvedeného vyplývá, že poplatek za znečišťování ovzduší, co do jeho výše, - se za rok 2012 vypočte podle předchozího zákona č. 86/2002 Sb. (konkrétně § 19 a přílohy č. 1), zatímco ustanovení § 15 zákona č. 201/2012 Sb. se pro výpočet výše poplatku použije až za rok 2013. Výší poplatku, kterou mají orgány ochrany ovzduší stanovit za rok 2012 podle přechodného ustanovení § 41 odst. 13, se rozumí sazby a rozsah zpoplatněných znečišťujících látek podle § 19 zákona č. 86/2002 Sb.

Orgánem příslušným k rozhodování o poplatku za rok 2012 je však již krajský úřad. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady již nemají ani kompetenci k doměřování poplatků za rok 2012 v roce 2013. Krajský úřad je dále podle § 41 odst. 12 příslušný pro vydání platebního výměru a stanovení záloh na poplatek za rok 2013 v případě zdrojů, u nichž výše poplatku za jednu nebo více znečišťujících látek uvedených v příloze č. 9 zákona č. 201/2012 Sb., přesáhla částku 200.000 Kč.

Mgr. Pavla Bejčková, Zdroj: Verlag Dashöfer