zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Michal Šnobr: Situace na trhu přeje špinavým elektrárnám

24.02.2013
Energie
Michal Šnobr: Situace na trhu přeje špinavým elektrárnám

Energetický trh na pokraji zhroucení. Stavět nové elektrárny se v dnešní nejistotě nevyplácí, natož jadernou za stovky miliard, říká uznávaný odborník na energetiku

Rozhovor. Michal Šnobr, investor a energetický expert J&T Banky

Stavět v dnešní době další dva bloky Jaderné elektrárny Temelín za 200 až 250 miliard korun je podle investora, akcionáře ČEZ a analytika banky J&T Michala Šnobra hloupost. "Česká republika má dost času toto rozhodnutí odložit a rozhodnout se za podmínek na trhu, které evidentně nebudou jasné ani za rok, ani za dva, ale možná po třech, pěti, šesti letech," říká v rozhovoru pro HN. Dnešní energetický trh v Evropě je totiž podle něj postižený obrovskou nejistotou, způsobenou hlavně obnovitelnými zdroji. Hrozí podle něj dokonce to, že ustanou investice do nových konvenčních elektráren. A jediným možným řešením tak podle Šnobra bude postupný zánik trhu jako takového.

OTÁZKA: HN: Mezi energetiky se stále častěji začíná hovořit o tom, že regulace ničí trh s energiemi. Je to opravdu tak zlé?

Bohužel je pravda, že o se tu o tržním prostředí již příliš hovořit nedá. Je to špatně pro ekonomiku, ve finále i pro životní prostředí. Výsledek snažení Evropské unie je z tohoto pohledu po nějakých osmi letech tragický. Vezměte si povolenky. I když nebyl trh s emisními povolenkami ideálním nástrojem, v každém případě by neměl samovolně zaniknout, k čemuž vše pravděpodobně spěje.

OTÁZKA: HN: Je trh s povolenkami mrtvý, jak se začíná říkat?

Pokud se podíváte, pro návrh, který by ho měl zachránit, je v Evropském parlamentu zatím většina států pro. Jediný, kdo je jednoznačně proti, jsou Polsko a Malta. Pro je Velká Británie, která chce ještě drastičtější backloading (dočasné odstranění povolenek z trhu, pozn. red.) než 900 milionů povolenek. Španělsko je pro, Itálie je pro, tedy státy s největším počtem hlasů. Stejně tak Slovensko, Belgie, Nizozemsko a další. Čeká se jen na vyjádření Francie a Německa, které je v této otázce naprosto zásadní.

OTÁZKA: HN: Je na tom cena povolenky hodně závislá?

Určitě. Když nedávno klouzala povolenka až ke třem eurům za tunu, stačilo, aby Merkelová podpořila v úplně jiné otázce ministra životního prostředí (který backloading podporuje, pozn. red.) a i přesto, že o backloadingu nepadlo ani slovo, vystřelily povolenky z 3,20 na 4,50 eura.

OTÁZKA: HN: Není to znak jisté hysterie v celém systému?

Ano, určitě. Problém je dnes hlavně v tom, že povolenky jsou systém, na kterém je závislá energetika. A ceny energií se promítají do každé služby či výrobku. Stojí na nich i konkurenceschopnost průmyslu celé Evropy. Systém povolenek musí být stabilní a předvídatelný ne na roky, ale na desetiletí. Dnes je na trhu absolutní chaos, nevíme nic. Kdo má za této situace do čehokoliv investovat? Například do jádra?

OTÁZKA: HN: Dnes jsou na svých historických minimech ceny elektřiny, povolenek a konečně padají i akcie ČEZ. Jsou vůbec zdroje, kterým se vyplatí při současné situaci bezztrátově provozovat?

Jsem přesvědčený, že u nově postavených elektráren takový zdroj není. Možná jen u kogenerační výroby elektřiny a tepla díky jeho prodeji, ale to jsou jen omezené zdroje, na nich energetiku nepostavíte. V Evropě ale existuje ještě hodně starých, již odepsaných, zdrojů. A paradoxně se dnes nejvíce vyplatí provozovat ty nejšpinavější staré elektrárny.

OTÁZKA: HN: Jakou roli hrají obnovitelné zdroje u dnešních nízkých cen elektřiny?

Momentálně je základní příčinou pokles cen povolenek. Výrazným způsobem to znevýhodnilo nízkoemisní zdroje, do kterých se v posledních letech investovalo. Tedy hlavně plynové elektrárny. Příkladem jsou Počerady, které se rozjedou v polovině roku. ČEZ do nich investoval 20 miliard korun, pojedou ale na 30 procent a budou ztrátové. Již dnes mají Němci problémy s rentabilitou některých plynových elektráren. Ty ale potřebují kvůli jejich obnovitelným zdrojům, aby stabilizovaly síť. A speciálně Bavorsko přichází do situace, kdy tyto elektrárny provozují ztrátu, a Němci tak přichází s tzv. kapacitníma platbami, tj. dotacemi a další regulací. Do toho přichází Česko s jádrem, u kterého se ukazuje, že přes jasnou garanci cen ze strany státu jádro nedává smysl.

OTÁZKA: HN: A jak tlačí dolů ceny dotované obnovitelné zdroje?

Primárně vytlačují díky povinnému výkupu elektřinu z konvenčních zdrojů z trhu. A to může vést jenom k jednomu. Tedy že budou velmi brzy regulované i ceny klasických elektráren, jak ukazuje zmiňovaný plyn v Bavorsku. A to i z důvodu, že i v dalších evropských státech je tu garantovaná cena pro obnovitelné zdroje na dalších 15 až 20 let. Těch se stát rozhodně nezbaví.

OTÁZKA: HN: Jak dopadá podpora zelené energie na spotřebitele?

Jsou velkou zátěží pro domácnosti i podniky. Německé domácnosti platí přes padesát eur na každé megawatthodině na podporu zelené elektřiny. A čeští spotřebitelé tomu nejsou daleko. Ale je tu jeden zásadní rozdíl. Němci mají přes 30 tisíc MW instalovaného výkonu ve větru a dalších třicet tisíc ve slunci. Mají 22 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a spotřebitel platí na každou megawatthodinu zhruba 52 eur, ale vzhledem k tomu množství zdrojů, které Němci mají, je ten poplatek vlastně strašně nízký. A srovnáte-li to s kupní silou, tak oproti nám to je minimum. Vždyť český spotřebitel platí prakticky 25 eur, a to tu máme dva tisíce megawattů ve slunci a pár stovek ve větru a bioplynu. A my vždy měli šest až sedm procent z vody. Za které se z dnešních politiků nikdo nezasloužil.

Co udělá břidlicový plyn? Nevíme

OTÁZKA: HN: Může se stát, že budou, jak říká například šéf EPH Daniel Křetínský, končit menší zdroje a elektřina vystřelí na 80 až 90 eur za MWh, kde byla před pěti lety?

To se nestane. Nemůže se to stát, je to politicky neprůchodné. Zvláště v situaci, kdy poplatky za obnovitelné zdroje tvoří více než třetinu konečné ceny elektřiny. Aby tu zdražila elektřina na dvojnásobek, to nikdo nedovolí. Logiku by to mělo, ale politici tomu další regulací zabrání. Takže trh bude pomalu zanikat. Nebude to, že jednoho dne přijde politik a řekne - cena elektřiny bude taková nebo maková. Firmy jednoduše přestanou na trhu investovat do nových zdrojů. Trh se začne zmenšovat, a pokud stát přijde do situace, kdy bude hrozit elektrické soustavě, že bude neprovozuschopná, tak přijdou další řešení typu kapacitní doplatky či garance na nové elektrárny. A skutečný trh tak budou stále vytěsňovat a povede to k jeho zániku.

OTÁZKA: HN: Legitimizuje to plánované garantované ceny pro další dva bloky Temelína?

To je jiný případ. V principu jsou neoprávněné, bez ohledu na to, zda to je rentabilní, nebo ne.

OTÁZKA: HN: Neoprávněné, protože je ČEZ polostátní společnost, nebo neoprávněné kvůli případným nákladům?

V rámci EU se za prvé bude špatně prosazovat garantovaná cena pro jadernou elektrárnu v době, kdy vyvážíme 17 terawatthodin elektřiny. U dotací totiž musíte prokázat veřejný zájem. Což je v době, kdy dává stále větší smysl provozovat hnědouhelné elektrárny, velká otázka. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice předpokládá, že se budou postupem času zavírat. Zatím to tak ale nevypadá, a pokud mají nové bloky začít s provozem po roce 2023, tak je téměř jasné, že všechna vyprodukovaná elektřina půjde na vývoz.

OTÁZKA: HN: Ale co když opravdu zavřou a my nebudeme mít jádro?

V Evropě jsme svědky obrovské energetické revoluce. A s tím je spojená i počáteční nejistota. Nevíme, co s energetikou udělá břidlicový plyn. Bude se těžit v Polsku? Bude stejně levný jako na americkém trhu? Co to udělá s cenami plynu celkově? Vidíme, že Američani ušetřili největší procento CO2 na světě a neměli žádné povolenky, vše díky boomu břidlicového plynu.

OTÁZKA: HN: To ale v Evropě zatím příliš nehrozí, vždyť ministr Chalupa se bojí i rozhodnutí o průzkumu, nemluvě o těžbě břidlicového plynu.

Evropa se k tomu není ochotna jakkoliv postavit. Ale i v České republice řídíme celou budoucnost na základě jakési pseudoenergetické koncepce, která při rychlosti vývoje trhu zastarala, ještě než byla schválená. Na jednu stranu tak politici ukazují obrovskou nerozhodnost a zkostnatělost a na druhé straně se chtějí pustit do nejrizikovější, finančně nejnáročnější, nerentabilní investice za stovky miliard korun. Vždyť to prostě nedává smysl, to je nehorázná hloupost.

Do projektu za 250 miliard nás nikdo nenutí

OTÁZKA: HN: Je dostavba Temelína tak obrovsky riziková?

Vzhledem k propojení energetických trhů, německého, českého, rakouského, slovenského a dalších, se ukazuje, že pro náš trh je klíčová cenotvorba v Německu. Pro Českou republiku, která je s nadsázkou řečeno další německou spolkovou zemí, je tak rozhodující energetická koncepce vytvořená v Berlíně. Nikoli v Praze. Politika Německa v oblasti energetiky bude utvářet to, co se v Česku bude stavět. Co se nám finančně vyplatí. Ať už to chceme, nebo nechceme. Ta cena předurčuje rentabilitu, předurčuje návratnost investic.

OTÁZKA: HN: Takže řeči českých politiků o tom, že má každá země právo na vlastní mix, jsou jen výkřiky?

Jsou úplně mimo. Je to líbivý argument, ale fakticky již dávno neplatí. Aktuální cena elektřiny okolo 40 eur je sem přenesena z Německa a je dána jeho trhem, počtem obnovitelných zdrojů a podobně. Nejsem odpůrcem jaderné energetiky, spíše naopak - považuju to za zajímavou alternativu obnovitelným zdrojům. Ale nyní nevidím jediný rozumný důvod, proč by se měla ještě do roku 2013 podepsat smlouva s vítězem a pod sankcemi se zavázat, že se po roce 2016 začne stavět. Říkám, že Česká republika má dost času toto rozhodnutí odložit a rozhodnout se za podmínek na trhu, které evidentně nebudou jasné ani za rok, ani za dva, ale možná po třech, pěti, šesti let. A pak bude takové rozhodnutí smysluplné. Dnes tomu tak není.

OTÁZKA: HN: Ministr Kuba i další říkají, že v rámci nestabilní Evropy budeme ostrůvkem toho levného, stabilního proudu z jádra. A ten můžeme jako konkurenční výhodu exportovat.

Co je ta levná energie z toho jádra? To má být to, že český stát musí na novou elektrárnu dát cenovou garanci, tu cenu zaplatí český spotřebitel a ta elektřina se vyveze? To je ta stabilita, kterou si MPO představuje?

OTÁZKA: HN: Tak tedy ta stabilita, ne cena. Jak se často říká - obnovitelné zdroje pracují, když svítí slunce a fouká vítr. Jádro by mělo být tím solidním zdrojem.

Jestliže se někdo rozhoduje o zásadní investici a ví něco o diverzifikaci rizik či rentabilitě investic, tak přece moc dobře ví, že cesta České republiky v tomto okamžiku by byla jiná. Hrozí nám, že ubude elektřina z uhelných elektráren? Tak dobře, postavme plynovou elektrárnu. Její 1000MW výkon mě bude stát 25 miliard, což je vzhledem k Temelínu podstatně méně. Dobře, bude ztrátová, tak jí budeme doplácet. Ale stále to bude levnější a pomůže nám to překlenout to rizikové období. Přece nás nikdo nenutí vzít 200 až 250 miliard korun a investovat je do takto šíleného kolosu, když základní pravidlo je diverzifikovat riziko. A tady je malá země uprostřed Evropy, která na sebe chce brát riziko, na které si netroufají ani mnohem větší státy.

OTÁZKA: HN: Ve Velké Británii mají jaderných projektů rozpracováno několik.

Ale také nejsou jisté. A britská energetika je prakticky ostrovní a je to poslední jakžtakž fungující a efektivní energetický trh. Mají alespoň nějaká jasně stanovená pravidla. V Evropě vedle sebe máte trhy s absolutně rozdílnou historií. Podívejte se na dnes zelené Německo, uhelné Polsko a Česko. Naše strategie jdou často přímo proti sobě. Proč tedy nepočkat a nestavět plyn? Jsou výrazně levnější a staví se tři roky. Navíc, kam budeme tu elektřinu z jádra vyvážet? Zanedlouho se spustí Mochovce na Slovensku, kam hodně vyvážíme, a pak to již nebude deficitní trh. Německo v roce 2012 už také není deficitním trhem. Ty výkřiky o tom, jak to bude výhodné, jsou velmi těžko uchopitelné.

OTÁZKA: HN: Nezačnou opět dovážet, až se znovu nastartuje evropská ekonomika?

V Evropě se opět děje něco, co energetická koncepce neuvěřitelně přehlíží. A přehlíží to i ČEZ, který neustále predikuje růst spotřeby elektřiny. Ukázkovým příkladem je Německo. Díky úsporám, zvyšováním efektivnosti se spotřebovává méně elektřiny. Je to i díky tomu přirozenému tlaku, tedy ceně. Ten jediný může tlačit lidi - protože energie jsou dražší a dražší a lidi i firmy opravdu šetří. EU má navíc další jasná pravidla na zvýšení efektivity, která začínají platit. Dnes je tak jasné, že se začíná oddělovat růst HDP do růstu spotřeby elektřiny. Německo je krásným příkladem - HDP minulý rostl o 0,7 procenta, ale spotřeba elektřiny klesla o 1,4 procenta.

Energetická koncepce zaspala

OTÁZKA: HN: Absenci možných úspor v energetické koncepci kritizují i ekologové. Ale podniky se k plánům EU příliš nehlásí. Bude to u nás tak žhavé?

To je pravda. Je ale zcela jasné, že čím dražší budou energie, tím více se bude šetřit. Zde jsou k tomu lidé skeptičtí, protože to berou jako byrokracii EU, která zakazuje prodávat stovkové žárovky. To je to samé jako u pomazánkového másla. Že jim někdo něco bere. Ale princip je jasný - čím dražší energie, tím více se šetří. Podívejte se na stále častější nízkoenergetické byty a podobně.

OTÁZKA: HN: Investují do úspor firmy?

Já sám podnikám, mám několik firem, a cena energií je zcela klíčové téma mého podnikání. Ten trend snižování spotřeby tady bude. V některých zemích, jako je Dánsko, se trend spotřeby a HDP oddělil již dávno. Na každou zemi to dojde jindy, ale i nás ve střední Evropě se to týká. A plán, že bude neustále růst spotřeba, je nesmyslný. Proto je jasné, že v letech 2023 nebo 2025 žádný další jaderný výkon potřebovat nebudeme. Energetická koncepce vůbec nezachytila klíčová data posledních let. A ta se stále vyvíjejí. A koncepce v tomto zcela zaspala.

OTÁZKA: HN: Vraťme se tedy k Temelínu. Zcela hypoteticky. Pokud by se situace stabilizovala, elektřina by stála 55 eur, povolenky by fungovaly a uhelné zdroje se zavíraly. Ani v tomto případě by se stavba nových jaderných bloků nevyplatila?

Za prvé. Jsem přesvědčený, že ta cena je vyšší než těch 55 eur, podle mého bude návratnost Temelína okolo 65 až 70 eur za MWh. Ale neznáme jeho finální cenu. Ale ano, pokud by trh fungoval a vyvíjel se pozitivně, tak by se o dostavbě Temelína dalo uvažovat. Ale nedá se o tom rozhodovat v dnešní době. Vždyť ani ČEZ neumí řídit svoje krátkodobé či střednědobé investice. Vždyť čtyři roky od rozhodnutí o stavbě plynového zdroje v Počeradech je jasné, že to bude průšvih. To je krásný případ. Jak v této situaci chceme řešit investici, která se má stavět deset let?

Michal Šnobr (42)
Investor, podnikatel a analytik zaměřený na energetiku. Vystudoval ČVUT, kariéru zahájil jako finanční analytik v investiční společnosti Corus. Později spoluzakládal makléřskou firmu Akro Capital. Od konce 90. let dlouhodobě spolupracuje s finanční skupinou J&T. Řídil například úspěšnou investici J&T Banky a jejích klientů do akcií ČEZ. Dnes v J&T působí do jisté míry jako hráč na volné noze, který hledá možnosti investic do cenných papírů. Věnuje se ale i dalším aktivitám, například v cestovním ruchu.
FOTO: HN - IVANA JAŠMINSKÁ


Ceny elektřiny

Dnes se cena elektřiny pohybuje na historických minimech. Zatímco v polovině roku 2008 se ceny blížily 90 eurům za MWh, v minulých týdnech během dne cena klesla i pod 40 eur. Velkou roli v tom hraje umělý tlak silně dotovaných obnovitelných zdrojů a pokles cen povolenek. Některé konvenční zdroje se tak dostávají do problémů.

Ceny emisních povolenek

Evropská unie původně doufala, že budou ceny nad 20 eury za tunu vypuštěného CO2, kdy měly znevýhodňovat špinavé zdroje. Při dnešních cenách okolo 5 eur ale nikoho nemotivují, naopak znevýhodňují "čisté" plynové elektrárny, do kterých firmy investovaly v minulých letech.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
26
11. 2019
26.11.2019 - Přednáška, diskuse
Barokní sál Lidového domu, Praha 1
EKONOX s.r.o.
17
1. 2020
17.1.2020 - Seminář, školení
Pardubice, Hotel Labe
EKONOX s.r.o.
23
1. 2020
23.1.2020 - Seminář, školení
Regionální centrum Olomouc
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí