Na Šumavě loni uschlo mnohem méně lesa, než v předchozích letech. Ukázaly to letecké snímky

Území jen o trochu menší, než jaké zabírá katastr města Prachatice (3890 hektarů), nebo oblast podobně velikou, kterou by zabralo 40 pražských Stromovek, zlikvidoval v letech 2009 až 2011 na Šumavě kůrovec. V bezzásahových zónách se každý rok jednalo o území velké zhruba 1000 až 1200 hektarů. Celkem 3862 hektarů. Od roku 2007, kdy se kůrovec nekontrolovatelně množil v bezzásahových oblastech, jeho žíru podlehly téměř všechny dospělé smrkové porosty. V posledních dvou letech se ale situace zlepšuje. Čerstvé vyhodnocené letecké snímky lesů Národního parku Šumava ukazují, že v loňském roce v NP Šumava odeschlo díky kůrovci už jen 165 hektarů.

Na Šumavě meziročně razantně ubylo suchých stromů. Ukazují to čerstvě vyhodnocená data získaná z infračervených leteckých snímků lesů, které zpracovali pracovníci Správy NP a CHKO Šumava.

"Letecké snímky nám každoročně ukazují reálný stav lesů Národního parku Šumava. Výsledky leteckého snímkování slouží jako přesný podklad pro další práci lesníkům a odborníkům ze Správy NP a CHKO Šumava. Výsledky se používají i jako vstup pro zpracování důležité prognózy budoucího vývoje kůrovce v šumavských lesích. Ale také nám umožňují objektivně informovat veřejnost o kůrovcové situaci a stavu lesa v národním parku," uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

V letech 2007-2010 se veřejnosti tyto údaje utajovaly. V té době kůrovec nerušeně každý rok zahubil dospělé smrky na ploše až 1200 hektarů ročně, přičemž veřejnost byla informována o tom, že je kůrovec pod kontrolou. Výsledkem tohoto přístupu je také to, že v bezzásahových oblastech již kůrovec nemá prostor se množit, protože téměř veškerý pro něho atraktivní smrk zahubil. To také znamená, že ubylo zdroje pro jeho další (ne)kontrolované rozmnožování.

Úbytek kůrovce v bezzásahových oblastech sebou přináší i pozitiva - snižuje se nutnost kácet napadené stromy v oblastech zásahových.

V roce 2009 bylo přitom tzv. ekologickým vedením Správy NP pokáceno 300 tisíc kubíků, v roce 2010 dosáhl ředitel František Krejčí smutného rekordu 350 tisíc pokácených kubíků, v roce 2011 již za ředitele Jana Stráského bylo na území parku asanováno o třetinu méně stromů, než v roce 2010, konkrétně 240 tisíc kubíků. V roce 2012 správa parku pokácela jen 75 tisíc kubíků kůrovcem napadených smrků.

"Příští rok to bude ještě méně. V roce 2013 pokácíme nejméně stromů za posledních 7 let. Je to jasný vzkaz těm, kteří matou veřejnost tím, že v Národním parku Šumava je prostor pro dřevařské firmy a těžbu dřeva. Situace je taková, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. V zásahových oblastech již byly kůrovcem napadené stromy vykáceny a tím postup kůrovce zastaven," popisuje smutný konec kalamity Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.

"Podle zdigitalizovaných výsledků posledního leteckého snímkování narostla plocha suchého stromového patra za období mezi zářím 2011 a zářím 2012 pouze o 17 procent toho, co odeschlo za stejné období loňského roku," uvádí Pavel Němčák, referent oddělení geografických informačních systémů Správy NP a CHKO Šumava.

"V období od září 2009 do září 2010 vzrostla plocha suchého lesa o téměř 1200 hektarů, od září 2010 až do září 2011 se plocha suchého horního stromového patra zvětšila o 954 hektarů, v posledním sledovaném roce (září 2011 - září 2012) to bylo už jen na ploše 165 hektarů, přičemž nejvíc to bylo na Modravsku a Srňsku," vypočítává Němčák.

Letecké snímky ukázaly ještě na další důležitý fakt - výrazný pokles vytěžených ploch (holin). Plocha smrků, které byly napadeny kůrovcem a následně pokáceny z důvodu zamezení jeho dalšímu šíření, byla v uplynulém období (září 2011 - září 2012) 149 hektarů. Je to nejmenší meziroční nárůst plochy pokácených lesů za posledních 6 let. Přičemž v roce 2010 vzniklo 1028 hektarů holin a v roce 2011 to bylo 652 hektarů. Pro ilustraci - Václavské náměstí v Praze má asi 4 hektary, Národní přírodní rezervace Boubínský prales má dnes 440 hektarů, Masarykův závodní okruh v Brně má 173 hektarů.

"Z toho vyplývá, že nám nejenom uschlo o 83 procent lesa méně než loni, ale také jsme udělali nejmenší holiny za posledních 6 let. V období září 2011 a září 2012 se vytěžilo o 77 procent méně kůrovcového dřeva než v předchozím období. Zároveň jsme mnohem méně využívali harvestorové technologie. V roce 2011 harvestory zpracovaly téměř 30 procent stromů, zatímco v roce 2012 to bylo pouhých 7 procent z celkové těžby. Navíc do budoucnosti chceme při přibližování dřeva nahradit těžkou techniku chladnokrevnými koňmi. Na rozdíl od let předchozích o šetrnosti k přírodě pouze nehovoříme, ale konáme," uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Kůrovcová kalamita je tedy u svého konce. Historie šumavských lesů takovou nepamatuje. Před 19. stoletím nikdy nebylo na Šumavě tolik smrkových monokultur jako dnes (zastoupení smrku z přirozených cca 50% vzrostlo na více než 80%). Kůrovcová kalamita, o které píše Karel Klostermann z konce 19. Století, byla, podle počtu kůrovcem napadených stromů, o celou třetinu menší než ta současná. Za Klostermanna na území odpovídající dnešnímu Národnímu parku Šumava podle dohledatelných statistik usmrtil kůrovec 2 miliony stromů za období 12 let. Zatímco při té poslední - ideologií zapříčiněné - kalamitě kůrovec na území Národního parku Šumava usmrtil 3 miliony stromů a za období pouhých 5 let. (Do těchto údajů se započítávají pouze stromy napadené kůrovcem, nejedná se o větrné polomy).