Zpravodaj Chytré energie

V důsledku novelizovaného zákona o hospodaření s energií má od dubna letošního roku každý možnost posoudit energetickou náročnost domu nebo bytu, o jehož koupi nebo pronájmu uvažuje. Stejně jako jsme si zvykli rozhodovat při výběru elektrospotřebičů mimo jiné podle energetického štítku, dostaneme v případě bydlení do ruky energetický průkaz budovy. Přehledný dokument, který se formou podobá právě energetickým štítkům, jak je známe na elektrospotřebičích, ukáže, s jakou spotřebou máme počítat.

Lednová zpráva Evropského účetního dvora o efektivitě financování úspor energie vzbudila rozruch mezi odborníky i v evropských médiích. Doba ekonomické návratnosti investic do zvýšení energetické efektivity přesáhla v některých zkoumaných případech i 150 let. Z Evropy jsou přitom známé příklady, kdy se finance investované do energetických renovací budov vrátí díky nižším účtům za energie už během šesti let. Má být ale návratnost investic jediným vodítkem, jak k energetickým renovacím přistupovat? Čtěte dál

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) opakovaně a veřejně slíbila obyvatelům v místech, kde hledá místo pro konečné hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, že další průzkumy nezahájí bez souhlasu všech obcí, kterých se to v dané lokalitě týká. Ministr průmyslu Martin Kuba se slibu ale prakticky vysmál. V prosinci 2012 převedl kompetenci získat povolení na průzkumy v lokalitě Kraví hora na Žďársku na státní podnik DIAMO, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Ten nyní žádost o stanovení průzkumného území podal bez ohledu na odmítnutí obyvatel obce Bukov v místním referendu, které se tu konalo 11. a 12. ledna. Čtěte dál

Podpora obnovitelných zdrojů energie se v Česku řeší v posledních letech téměř denně. O to větší ticho a nezájem panuje ohledně nejrůznějších forem podpor pro uhlí, ropu nebo zemní plyn. Aktuální data OECD ukazují, že Česká republika zafinancovala spalování uhlíkatých paliv mezi lety 2005 až 2011 téměř osmdesáti miliardami korun. "Veřejné náklady" spojené s jejich využíváním zahrnují daňové úlevy nebo odstraňování ekologických zátěží vzniklých před rokem 1994. Čísla ale nejsou zdaleka kompletní a navíc zahrnují období, kdy např. podpora uhelnému průmyslu už klesla.

"Tohle by mělo být posledním varováním jak národním vládám, tak Evropskému parlamentu" prohlásila Connie Hedegaard, eurokomisařka pro klima, po rekordním propadu ceny emisní povolenky na 2,81 euro. "Zástupcům průmyslu, kteří na jedné straně říkají, že chtějí dobře fungující systém emisního obchodování a na druhé straně lobbují proti jeho reformě, říkám: zamyslete se ještě jednou." Čtěte dál