Veřejnost musí mít přístup k územnímu rozhodnutí v rámci integrovaného povolování stavby

Vedle tradičních oblastí typu veřejných zakázek, veřejné podpory, životního prostředí či dopravy se evropské právo rozpíná do oblastí nových, jako je i přístup veřejnosti k informacím. To je ostatně oblast, kterou se evropské instituce chystají nově regulovat, a je proto třeba se mít na pozoru. A že již dnes není evropské právo bezzubé, ukazuje příklad rozhodování o umístění skládky ve městě Pezinok na Slovensku, které se dostalo až před Evropský soudní dvůr (viz Rozhodnutí Evropského soudního dvora C-416/10 ze dne 15. ledna 2013).

KAUZA SKLÁDKY V PEZINKU

Ten rozhodl, že územní rozhodnutí o umístění skládky je součástí integrovaného řízení o povolení stavby schvalované podle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci. Proto musejí být během integrovaného řízení o povolení stavby výsledky územního rozhodnutí dostupné veřejnosti. Pokud tomu tak není, může příslušná národní soudní instance rozhodnout o odkladu integrovaného povolení a stavbu pozastavit. Nelze pak v tomto případě namítat, že došlo k zásahu do vlastnických práv příslušných osob a do práva pokojně užívat majetek.

Celá pře se týká povolení Krajské inspekce životního prostředí, která na Slovensku udělila firmě Ekologické stavby integrované povolení o umístění skládky ve městě Pezinok na základě zákona č. 24/2006 slovenské Sbírky zákonů1). Tento zákon mj. upravuje povinnosti provozovatelů zařízení a postup při vydávání integrovaného povolení pro vybrané typy zařízení, mezi něž patří i skládky, spalovny apod. Provozovatelům těchto zařízení je po absolvování povolovacího zařízení vydáno integrované povolení, které nahrazuje některá složková povolení týkající se ochrany životního prostředí. Na Slovensku jej provozovatel skládky získá na základě jím podané žádosti od Krajské inspekce životního prostředí (v České republice pak na odboru životního prostředí příslušného krajského úřadu). V daném případě šlo o skládku přijímající více než 10 tun odpadu denně, resp. s celkovou kapacitou přesahující 25 tisíc tun odpadu.

Proti rozhodnutí Krajské inspekce se postavila skupina občanů, kteří u soudu napadli vydání integrovaného povolení k výstavbě skládky firmě Ekologické stavby, aniž by tato firma doložila územní rozhodnutí města Pezinok o umístění skládky. A poté, co toto rozhodnutí bylo předloženo, žalovali občané proti jeho nezveřejnění, jelikož mělo podle firmy představovat obchodní tajemství (což zákon i směrnice v ojedinělých případech umožňují). Krajská inspekce ŽP nakonec v odvolání rozhodla proti veřejnosti a potvrdila platnost povolení ke stavbě skládky.

Kauza se dostala přes nižší soudní instance až k Nejvyššímu soudu SR, který nakonec rozhodl ve prospěch veřejnosti, odložil vykonatelnost integrovaného povolení, zrušil rozsudek nižší instance a také rozhodnutí krajské inspekce. Podle názoru Nejvyššího soudu SR totiž příslušné instituce nedodržely pravidla pro účast veřejnosti v integrovaném řízení, pokud veřejnost neměla možnost seznámit se s územním rozhodnutím. Rozhodnutí Nejvyššího soudu SR se týkalo i nedostatečného posouzení vlivu výstavby skládky na životní prostředí.

Odložením vykonatelnosti integrovaného povolení firma musela přerušit stavbu skládky. Proto rozsudek Nejvyššího soudu SR firma Ekologické stavby napadla prostřednictvím stížnosti u Ústavního soudu SR. Podle názoru firmy došlo k porušení jejího základního práva vlastnit majetek a pokojně jej užívat. Ústavní soud SR stížnost uznal a věc vrátil k projednání Nejvyššímu soudu SR. Ten se následně obrátil na Evropský soudní dvůr s několika tzv. předběžnými otázkami.

ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ NELZE >>SCHOVAT<< ANI ZA OBCHODNÍ TAJEMSTVÍ

Z odpovědi Evropského soudního dvora vyplývá několik důležitých faktů - v rámci rozhodování o integrovaném povolení o umístění stavby, jako je např. skládka, musí mít veřejnost přístup k příslušnému územnímu rozhodnutí, a toto rozhodnutí nelze >>schovat<< za obchodní tajemství. Pokud se tak nestane, má veřejnost nejen právo obrátit se na soud se žádostí o jeho zpřístupnění, ale také požadovat odklad výkonu povolení stavby. Tento odklad pak nelze chápat jako zásah do vlastnických a majetkových práv těch, kdo o povolení žádají. Zároveň je z rozsudku patrné, že ani rozhodnutí Ústavního soudu nemohou porušovat jednotnost a účinnost unijního práva, takže v tomto případě může Nejvyšší soud znovu rozhodnout v souladu se svými předchozími rozhodnutími.

Poznámka

1) Ten v případě Slovenské republiky naplňuje směrnici 96/61/ES, a dále pak směrnici 2003/4/ES. V ČR tuto směrnici naplňuje zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

AUTOR: OLDŘICH VLASÁK
místopředseda Evropského parlamentu výkonný předseda Rady evropských obcí a regionů místopředseda Svazu měst a obcí ČR člen zastupitelstva města Hradec Králové

O Evropském soudním dvoru (ESD)

Soudní dvůr Evropské unie, nebo také Evropský soudní dvůr sídlící v Lucemburku, je jednou z institucí EU. Řeší zejména otázky platnosti a výkladu práva Evropské unie, dohlíží nad jeho aplikací, kontroluje legitimitu rozhodování Rady EU a Evropské komise a může vynutit splnění svého rozhodnutí proti členským státům. Obracet se na něj mohou zejména členské státy. Každý členský stát má u ESD jednoho soudce.

- Rozhodnutí o předběžné otázce

Článek 267 Smlouvy o fungování EU vždy umožňuje vnitrostátnímu soudu, aby Soudnímu dvoru Evropské unie položil výkladové otázky. Účelem je zajistit jednotnou a správnou aplikaci norem Unie vnitrostátními soudy členských států. Teprve poté, co ESD o otázce nebo otázkách rozhodne (tzv. rozhodnutí o předběžné otázce), může vnitrostátní soud rozhodnout ve věci samé.

Shrnutí odpovědí Evropského soudního dvora (ESD) na předběžné otázky

- Je možné se na ESD s předběžnými otázkami vůbec obrátit?

Slovenská inspekce ŽP a firma Ekologické stavby tvrdily, že Nejvyšší soud Slovenské republiky se na ESD vůbec nemá s otázkami obracet, protože rozhodování o územním povolení a o integrovaném povolení jsou podle jejich názoru oddělená řízení. Jako další důvod uváděly fakt, že o věci již rozhodl Ústavní soud SR, jehož rozhodnutím se má Nejvyšší soud SR řídit. Z tohoto důvodu neměly být předběžné otázky relevantní.

V tomto případě však Evropský soudní dvůr rozhodl, že všech pět dotazů zodpoví. Odmítl, že by fakt, že již existuje rozhodnutí Ústavního soudu SR v této věci, zpochybňovalo možnost předběžné otázky položit, protože ani vnitrostátní pravidla ústavní povahy nemohou porušovat jednotnost a účinnost unijního práva. V konečném důsledku to tedy znamená, že Nejvyšší soud SR může svým rozhodnutím znovu odmítnout posouzení vyjádřená Ústavním soudem SR, a tedy že nedošlo k neodůvodněnému zásahu do vlastnických práv.

- Lze hovořit o naplnění integrované prevence podle příslušných zákonů, když veřejnost nemá ke všem příslušným dokumentům přístup?

V této otázce Evropský soudní dvůr rozhodl, že veřejnost musí mít k územnímu rozhodnutí v rámci rozhodování o integrovaném povolení přístup od samého počátku a vnitrostátní orgány nesmějí veřejnosti odmítnout k takovému rozhodnutí přístup na základě ochrany důvěrnosti obchodních či průmyslových informací.

- Může veřejnost v tomto případě požadovat odklad vykonatelnosti integrovaného povolení, protože neměla možnost se seznámit s příslušnými dokumenty?

Zde ESD reagoval pozitivně v tom smyslu, že veřejnost musí mít možnost požádat soud, aby nařídil předběžná opatření, která mohou dočasně odložit uplatnění povolení, než bude vydáno konečné rozhodnutí.

- Je možné soudním rozhodnutím o zrušení integrovaného povolení žadatele k provozu nového zařízení nelegitimně zasáhnout do vlastnického práva provo- zovatele?

Zde Nejvyšší soud SR reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu SR, který dříve rozhodl, že dočasným odložením uplatnění povolení stavby došlo u firmy Ekologické stavby k zásahu do vlastnických práv a možnosti pokojně užívat majetek podle Listiny základních práv Evropské unie. Podle Evropského soudního dvora však podmínky stanovené příslušnou směrnicí omezují výkon vlastnického práva na pozemcích, kde má skládka stát, a ani rozhodnutí ústavního soudu nemohou porušovat jednotnost a účinnost unijního práva.