Semily by mohlo hřát teplo z hlubin

Na projektu využití geotermální energie se v Semilech pracuje už od roku 2007. Město by elektrárnu chtělo využívat i jako zdroj levného tepla pro sídliště v Řekách, Jižní a Luční. Starosta Mgr. Jan Farský k tomu pro Moderní obec poznamenal, že přebytečná tepelná energie by sloužila průmyslu nebo infrastruktuře města, například i pro termální koupaliště. Projekt by jistě byl nejen příspěvkem ve prospěch životního prostředí, ale přinesl by také snížení výdajů obyvatel za teplo, nové pracovní příležitosti a také další příjem do rozpočtu města. Starosta se netajil ani tím, že Semilští se pro tento projekt inspirovali v zahraničí - ve městech jako Unterhaching, Landau, Soultz. >>Ale nejvíce nás zaujal Altheim. To je město, kde geotermální elektrárna je přímo za radnicí a dodává teplo do většiny rodinných domů ve městě a ještě vytápí termální koupaliště,<< uvedl Jan Farský.

Společnost ENTERGEO, SE totiž jako případný investor projektu přistoupila na podmínku radnice mj. odkoupit od města příslušný pozemek pro elektrárnu a hradit náklady na přípravu (včetně geofyzikálního průzkumu) i samotné uskutečnění projektu - a kromě toho se zavázala odvádět 3 % ze svých tržeb do speciálního fondu pro veřejně prospěšné projekty města.

V současné době část semilských domácností odebírá teplo od Městské bytové správy s. r. o., stoprocentně vlastněné městem. Další část bytů je vytápěna domovními kotelnami. >>Je zřejmé, že nikdo by od nového dodavatele nezačal teplo odebírat, pokud by jeho cena nebyla nižší než současná cena tepla vyrobeného z plynu. Odběratele nikdo nemůže donutit odebírat drahé teplo a dodavatele zase nikdo nemůže donutit teplo dotovat. Trh a společný zájem jsou nejlepším regulátorem,<< konstatoval Jan Farský.

Totéž si dobře uvědomuje Ing. Zbyněk Šonka, generální ředitel ENTERGEO, SE. >>Nikdo se nepřipojí k novému zdroji tepla, dokud si nespočítá, zda je pro něj tento krok výhodný. Proto i nabídka naší společnosti musí být výhodnější než nabídky konkurenční. Na rozdíl od konkurence totiž ENTERGEO nemůže prodat své teplo nikomu jinému než místním obyvatelům a podnikatelům. Teplo si nemůžeme nikam odvézt. Nedáme-li dostatečně výhodnou nabídku, neprodáme ani GJ a budeme tratit. Nedokážu však sdělit konkrétní cenu, za niž bychom teplo za tři roky prodávali. Ani pekař dnes přece neumí určit konkrétní cenu rohlíku v roce 2016. Nemáme nejmenší tušení, jak silná tou dobou bude koruna a jaká bude cenová hladina. Víme pouze to, že budeme muset být pro zákazníky podstatně levnější než ostatní,<< podotkl Zbyněk Šonka. >>Paneláky v Semilech převážně mají vlastní kotelny, na které mohou vždy v řádu hodin přejít. Lidem tedy vůči nám nebudou chybět dostatečně silné argumenty, kdybychom jim s cenou chtěli později nějak uhnout.<<

Výhodou Semil je, že mají centrální zásobování teplem, na jehož rozvody se bygse geotermální elektrárna mohla připojit, aniž by bylo nutné odpojovat současné zdroje. Uživatel tedy může vždy mít konečné slovo, od koho bude energii odebírat, a tím tlačit na cenu u všech dodavatelů zároveň. Dohoda města s ENTERGEO navíc předpokládá, že případné rekonstrukce těchto rozvodů by zajišťoval investor geotermální elektrárny a město by je v žádném případě nehradilo.

Současná tepelná potřeba města se pohybuje kolem 20 MW, což projekt ENTERGEO podle Zbyňka Šonky pokrývá až dvojnásobně. Investor se přitom o Semily nezajímá zcela náhodně. Zbyněk Šonka totiž i Moderní obec upozornil na nespornou přednost tohoto města: Ve prospěch Semil v očích soukromého investora mluví přítomnost geologických rozhraní - poruch, podél nichž teplo snáze než jinde stoupá směrem k povrchu. Proto lze v určité hloubce čekat vyšší teplotu než ve stejné hloubce v jiných lokalitách. >>V Semilech se tak můžeme k teplu dostat levněji. Další výhodou je, že tyto hlubinné geologické poruchy jsou pokryty dostatečnou vrstvou usazenin, která teplo dobře izoluje. Působí jako peřina, takže se teplo nevyzařuje do okolí a zůstává pod městem Semily dobře uchováno a připraveno k využití,<< vysvětlil Zbyněk Šonka.

Podle jeho slov potenciálně vhodné lokality pro výstavbu geotermálních elektráren lze v České republice počítat minimálně na desítky, při širším pohledu na stovky. >>Jinak řečeno, teplo je všude. Jde jen o to, s jakými náklady jsme schopni se k němu dostat a využít je,<< uzavřel šéf firmy, která v Česku plánuje výstavbu dalších geotermálních elektráren. Její případný projekt v Semilech by však nesázel na podporu z veřejných peněz a nesahal by ani po finančních prostředcích z fondů EU.

Využití geotermální energie

Geotermální energie se řadí k alternativním zdrojům energie, ne však nevyčerpatelným. Jde o částečně obnovitelný zdroj tepla získaný z hlubinných zemských vrtů. Předpokládá se, že životnost tepla využitelného k výrobě elektřiny je mezi 20 a 30 lety. Pro vytápění je tato doba delší, protože není nutné využívat tak vysokých teplot a množství čerpané geotermální vody lze snížit. Tak je možné využívat původní geotermální elektrárnu ještě velmi dlouho poté, co už elektřinu nevyrábí.

Geotermální elektrárna funguje na principu dvou tepelných výměníků, z nichž jeden je pod zemí v hloubce zhruba 3-5 km (tedy hluboko pod úrovní podzemních vod). Tam se voda vháněná do vrtu přirozené ohřívá a čerpá na povrch, kde je její energie následně využita k pohonu turbíny. Ochlazená voda se vhání zpět do podzemí - jde tedy o uzavřený bezodpadový cyklus.

Ve světě tento druh elektráren vyrábí energii už ve více než dvaceti zemích, mj. na Islandu, ve Velké Británii, Spojených státech amerických, Švýcarsku, Dánsku či Francii.

ZDROJ: ENTERGEO