zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zeptejte se přírodovědců - Kde v Čechách mám největší šanci najít zkameněliny?

24.03.2013
Geologie
Zeptejte se přírodovědců - Kde v Čechách mám největší šanci najít zkameněliny?

Čechy jsou geologicky nesmírně pestrá oblast s množstvím lokalit, kde se dají nalézt zkamenělé pozůstatky vymřelých organizmů.

V Praze je například výborným místem Mušlovka (50°01´52,83˝ s. š., 14°19´59,410˝ v. d.). Tento opuštěný lom byl založen v silurských vápencích starých asi 420 miliónů let, které jsou bohaté na mořské zkameněliny. Můžete tu najít ramenonožce, hlavonožce, plže, mlže, trilobity a další živočichy. Lokalita je součástí Národní přírodní památky Dalejský profil. Proto je dovoleno sbírat fosilie pouze v suti.

alt: Lom Mušlovka u pražských Řeporyj. Foto Lukáš Laibl. Lom Mušlovka u pražských Řeporyj. Foto Lukáš Laibl.

Velmi zajímavé je okolí Zlatého koně u Koněprus (49°54´51,62˝ s. š., 14°04´01,28˝ v. d.). Ve spodním devonu (před zhruba 410 milióny let) se tato oblast nacházela v mělkých mořích jižní polokoule poblíž rovníku. Z bělavých koněpruských vápenců bylo do dnešní doby popsáno přes 500 druhů zkamenělin. Velmi hojné jsou zde lilijice a koráli, kteří tvořili v místních vodách útes, dále ramenonožci, mechovky, plži, trilobiti a jiné organizmy. Stejně jako na předchozí lokalitě je povolen pouze sběr v suti.

Severozápadně od Berouna se nachází zalesněný vrch Děd (49°57´45˝ s. š., 14°01´41˝ v. d.), na němž lze najít staré sběratelské jámy. Ty odkrývají křemence a pískovce ze svrchního ordoviku (před asi 460 milióny let) s četnými zbytky trilobitů nebo ramenonožců. Trilobiti jsou často rozpadlí na jednotlivé části, jako jsou hlavové nebo ocasní štíty. Jde o důsledek činnosti vln a mořských proudů v poměrně mělkém prostředí.

alt: Ocasní štít trilobita rodu Dalmanitina z vrchu Děd u Berouna. Foto Lukáš Laibl. Ocasní štít trilobita rodu Dalmanitina z vrchu Děd u Berouna. Foto Lukáš Laibl.

Pokud se chcete paleontologii a sbírání zkamenělin věnovat hlouběji, doporučuji knihu Putování naším pravěkem, kterou vydali pracovníci Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Užitečné je i první číslo časopisu Přírodovědci.cz z roku 2012, jehož součástí je mapka paleontologických lokalit.

odpovídal: Mgr. Lukáš Laibl, Ústav geologie a paleontologie PřF UK

Zdroj: www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí