Úterý, 19. března 2024

Zemní plyn v dopravě

Stlačený zemní plyn (CNG) se může stát tím alternativním palivem, které v příštích letech do značné míry nahradí konvenční pohonné hmoty.

Zemní plyn v dopravě

Nahrává tomu jednak dlouhodobý tlak na ochranu životního prostředí a snaha snižovat v době ekonomické stagnace provozní náklady, jednak zvyšující se těžba tzv. břidlicového plynu v USA. Stlačený zemní plyn tak začíná využívat řada firem zejména v silniční dopravě, ale rozšiřuje se i do dalších oblastí logistiky. Například České dráhy testují vlaky poháněné plynem od společnosti Vítkovice Doprava. V Česku jde o novinku, v některých evropských zemích již s touto technologií zkušenosti mají. Vedle toho se vzhledem k opatřením na ochranu životního prostředí u evropských břehů očekává nástup lodí na zkapalněný zemní plyn (LNG). Firmy začínají objevovat výhody tohoto paliva také v manipulační technice.

V energetickém průmyslu dochází v poslední době k rozsáhlým změnám. Důvodem jsou zejména vysoké odhady zásob břidlicového plynu v USA. Podle mnoha odborníků je zemní plyn palivem budoucnosti a poptávka po něm dále poroste. Spojené státy začaly ve druhé polovině minulého desetiletí těžit plyn z břidlic díky technologii "frakování" v mohutném rozsahu. Podle loňské prognózy Mezinárodní agentury pro energii v nejbližších letech předstihnou v těžbě plynu nynější světovou jedničku Rusko. Břidlicový plyn začíná nyní v USA po uhlí vytlačovat už i jadernou energii. Energetické společnosti uzavírají stárnoucí jaderné elektrárny, jejichž modernizace se vzhledem k levnému plynu už nevyplatí, napsal list The Washington Post. Díky nízkým cenám této komodity se tak posílila konkurenceschopnost amerického průmyslu.

Pro Evropu je to velká příležitost - nedávno bylo neoficiálně zahájeno jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o vytvoření zóny volného obchodu. Oba regiony se tím snaží reagovat na čínský hospodářský růst a naopak ekonomickou stagnaci Západu. Podle Petra Břicháče, ředitele oddělení Securities Trading LBBW Bank, se momentálně velmi rozšiřuje obchod s plynem mezi USA a Evropou, a to ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). Rostoucí poptávka po zemním plynu povede k výrazným investicím do infrastruktury pro přepravu tohoto paliva. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že v nekonvenčních zdrojích na celém světě je ještě ukryt zemní plyn přibližně na dalších 250 let.

CNG V DOPRAVĚ

Stlačený zemní plyn v dopravních prostředcích není žádnou novinkou - jakožto alternativní pohonná hmota spalovacích motorů v dopravě sloužil v omezené míře již ve 30. až 50. letech minulého století. Svou renesanci v dopravě však toto palivo zažívá především od konce 20. století.

Výhodou zemního plynu oproti benzinu a naftě je vyšší šetrnost k životnímu prostředí. Zemní plyn je tvořen převážně nižšími uhlovodíky, hlavně metanem (okolo 90 % molárně), další složky tvoří zpravidla hlavně etan, v menší míře i další vyšší uhlovodíky (propan a butan), a dusík. Díky tomuto složení vzniká při jeho spalování zhruba o pětinu méně CO2 než při spalování nafty nebo benzinu. Oktanové číslo zemního plynu při použití ve spalovacích motorech je 120 až 130 (běžný benzin lehce pod 100), takže je nutné zážehový motor pro spalování zemního plynu upravit (kompresní poměr, časování zážehu apod.).

Další výhodou vozidel na CNG je pak relativně ekologický provoz, tichý chod motoru a v mnoha případech slušný dojezd. Ten se pohybuje okolo 400 km na plyn, přičemž se musí připočítat ještě nádrž na benzín.

SPOTŘEBA A CENA

Spotřeba stlačeného zemního plynu v ČR je dnes stále o několik řádů nižší než spotřeba benzinu a nafty. Na rozdíl od nich ale dlouhodobě roste. Loni činila spotřeba CNG přes 15 mil. m3, což představovalo meziroční navýšení o více než 26 %, ve srovnání s rokem 2010 dokonce o více než 50 %. Podle odhadu Asociace NGV by se u nás spotřeba CNG mohla do roku 2020 zvýšit až na 800 mil. m3. Hlavním důvodem vzrůstající obliby je především cena plynu, která se pohybuje kolem 25 Kč/kg. Po přepočtu na energeticky srovnatelnou veličinu je ale ještě nižší - kubík plynu, jenž zhruba odpovídá jednomu litru benzinu, stojí kolem 18 Kč. Stlačený plyn je tedy asi o polovinu levnější než benzin nebo nafta, přičemž spotřeba vozidla na CNG zhruba odpovídá spotřebě auta na benzin.

Hlavní rozdíl v ceně spočívá v rozdílné spotřební dani, která je v současnosti 0,36 Kč/m3 a do roku 2020 se má zvýšit až na 2,36 Kč/m3 CNG. Stále to ale bude zanedbatelné číslo, protože u benzinu a nafty je dnes spotřební daň 12,84, resp. 10,90 Kč/l. "Zemní plyn v dopravě bude vždy oproti klasickým ropným pohonným hmotám ze strany EU zvýhodňován," myslí si Zdeněk Prokopec z Asociace NGV. Nicméně jaký bude cenový vývoj za patnáct, dvacet let, nelze s jistotou předjímat. Každopádně i při stejné spotřební dani by byla doprava pomocí stlačeného zemního plynu výhodnější, předpokládáme-li, že pořizovací cena CNG vozidel by se se stoupající poptávkou postupně snižovala.

PLNICÍ STANICE

Jedním z nedostatků stlačeného zemního plynu je vyšší pořizovací cena vozů. Ta se ale díky levné pohonné hmotě rychle smaže. Předpokladem je však častý provoz, vozidla na CNG jsou tedy vhodná spíše pro firemní použití anebo veřejnou dopravu. Dalším, asi nejčastěji zmiňovaným problémem je řídká síť plnicích stanic. Situace se ale pomalu mění k lepšímu. "Jen za minulý rok přibylo 11 veřejných plnicích stanic CNG a motoristé tak mají nyní k dispozici již 45 těchto zařízení. Kromě velkých veřejných stanic se navyšuje i počet areálových firemních stanic a malých tzv. domácích plniček, kterých je u nás asi sto," dodává Prokopec.

Nicméně evropská, resp. celosvětová čísla jsou mnohem vyšší. V Evropě je přes 4 tis. veřejných CNG stanic a ve světě přes 21 tis. "Do roku 2020 počítá EU s náhradou 20 % klasických ropných pohonných hmot alternativními palivy, z toho s polovičním podílem pro CNG. To představuje asi 23,5 mil. vozidel na CNG a 20 tis. CNG stanic v Evropě," říká Zdeněk Prokopec.

Plnicí stanice v Česku provozují všechny hlavní plynárenské společnosti, tedy RWE, E.ON i Pražská plynárenská, ale také další firmy z příbuzných oborů. Většinou plničky fungují jako součást čerpací stanice pro běžná paliva. "Jak bude přibývat aut na CNG, poroste i počet CNG stanic. Do roku 2015 očekáváme v ČR výstavbu minimálně 35 nových zařízení. Společnosti jako Vítkovice, Vemex nebo RWE plánují další nové CNG stanice v rámci celé České republiky, do roku 2020 by jich mohlo být v ČR až 300," myslí si Prokopec.

Plnicí stanice nemusí ale být pouze stacionární. Společnost Vítkovice Doprava vyvinula mobilní plnicí stanici s označením CNG Booster, která je založena na neobvyklé technologii. Plyn se do zásobníku stanice nedostává klasickým plynovodem, ale pomocí tlakových lahví. Ke stanici je budou navážet kamiony naložené několika svazky tlakových nádob se stlačeným zemním plynem. "Vozy představují takový virtuální plynovod, díky kterému lze dceřiné stanice vystavět i na místech, jež nejsou napojena na rozvod plynového vedení," říká Zdeněk Trejbal, ředitel společnosti Vítkovice Doprava.

Vedle toho chce firma během dalších dvou tří let postavit v ČR až 30 veřejných stanic. "O rozšíření prodeje o CNG jednáme s významným distributorem, který provozuje celorepublikově vysoký počet čerpacích stanic pohonných hmot. Jde o 25 až 30 vybraných lokalit," říká Daniel Adamčík, specialista na CNG společnosti Vítkovice Doprava. "Rozšíření sítě plnicích stanic a jejich větší dostupnost je klíčovým faktorem pro větší využívání automobilů na CNG pro firmy i soukromé osoby. Doplnění nabídky klasických čerpacích stanic o CNG bylo trendem posledního roku - většina nově dostupných veřejných plnicích stanic na CNG jde právě tímto směrem. Jednáme také o možnostech rozšíření plnicích stanic na Slovensko a do Polska."

KOMUNÁLNÍ A HROMADNÁ DOPRAVA

Vedle osobní dopravy se pohon na CNG využívá i v komunální a hromadné dopravě. Například dopravní společnost ČSAD MHD Kladno nasadila na linky pět nových autobusů poháněných stlačeným zemním plynem. Celkem podnik vlastní 14 autobusů na plyn, v budoucnosti by jich chtěl mít kolem 60. Dva nové autobusy jezdí podle ředitele společnosti Ludomíra Landy na příměstských linkách mezi Kladnem a Křivoklátskem a tři na městských linkách.

Nákupní cena nových autobusů je vyšší než u vozidel na naftu, jejich provoz je ale naopak levnější. "Cenový rozdíl dieselového a plynového autobusu je nyní 400 až 500 tis. korun. Dřív se udávalo zhruba 800 tis. až jeden milion korun, takže se ten rozdíl pomalu snižuje," dodal Landa. Kladenský podnik by podle něho chtěl, aby autobusy na CNG tvořily asi třetinu vozového parku. ČSAD MHD Kladno má v garážích kolem 170 autobusů. Kvůli vozidlům na CNG společnost vybudovala v areálu podniku plnicí stanici za 17 mil. korun.

Autobusy na CNG provozují dopravní podniky v několika krajích. Vozí třeba cestující v Jihlavě nebo Karlových Varech. Ostravská městská policie používá momentálně 18 vozů, které jim na zemní plyn přestavěla společnost Vítkovice Doprava. Celá skupina Vítkovice Machinery Group provozuje 300 vozidel na CNG, z nichž většina je osobních, několik pak nákladních.

ŽELEZNICE

Lokomotivu na CNG využívají v současnosti České dráhy ve zkušebním provozu na posunu v Bohumíně. Stroj bude ale brzy nahrazen novou, modernější a výkonnější lokomotivou na vysoké technické úrovni, říká Daniel Adamčík, specialista na CNG ze společnosti Vítkovice Doprava. "Pokud ovšem chceme zajistit rozvoj pohonu na CNG na železnici, musíme rozvíjet i infrastrukturu, tzn. plnicí stanice, které máme v úmyslu umisťovat tak, aby bylo možno plnit jak železniční, tak i silniční vozidla. Situování železničních stanic v blízkosti městských center je v tomto smyslu velice příhodné."

Strojírenský holding Vítkovice Machinery Group využívá lokomotivy na stlačený zemní plyn i pro nákladní dopravu v rámci podniku. "Převážíme tak zboží a materiál na našich kolejích, i když máme oprávnění jezdit také na kolejích Českých drah," říká Ondřej Šustai z oddělení CNG Engineering Vítkovice Doprava. Osobní motorová jednotka na CNG jezdí také po kolejích na německém ostrově Usedom nebo ve švédském Linköpingu. Posunovací jednotka na LNG byla nasazena do zkušebního provozu na centrálním nádraží v Mnichově. Zkušenosti s vlaky, které pohání zemní plyn, mají také v Rusku.

MANIPULAČNÍ TECHNIKA I OSOBNÍ FLOTILA

Další oblastí, v níž se začal uplatňovat stlačený zemní plyn, je manipulační technika. Linde Material Handling nabízí na českém trhu vysokozdvižné vozíky na CNG od roku 2008. Nárůst poptávky a rozhodnutí o obnově vlastního parku služebních osobních vozidel vedlo firmu k výstavbě vlastní plnicí stanice zemního plynu. Očekávané úspory na pohonných hmotách by měly dosáhnout až 450 tis. korun za rok.

Plnicí stanice CNG Linde MH byla vybudována v sídle firmy v pražských Malešicích. Rychlé plnění umožňují čtyři tlakové nádoby o objemu 840 l. Ty jsou plněny čtyřmi kompresory s celkovým hodinovým výkonem 20 m3 na tlak 250 barů. Výstavba plnicí stanice trvala včetně plánovací fáze a schvalovacího procesu necelý rok. "Povolovací proces probíhal půl roku a ve své podstatě se jeho náplň ani průběh příliš nelišil od obdobných technologických staveb. Vybudování vnější plynovodní přípojky a výstavba plnicí stanice od základové desky po osazení a zprovoznění výdejního stojanu trvalo přibližně 10 týdnů. V rámci výstavby stanice byla vybudována též vnitřní plynovodní přípojka," říká Martin Petřík, vedoucí oddělení marketingu Linde Material Handling Česká republika.

Zároveň s vybudováním čerpací stanice firma pořídila jedenáct služebních osobních automobilů značky VW s pohonem na stlačený zemní plyn pro obchodní zástupce a management. "V pohonu na CNG vidíme budoucnost nejen v manipulační technice. To, o čem jsme přesvědčeni a co nabízíme svým zákazníkům, jsme tedy aplikovali i na provoz své vlastní flotily osobních automobilů," říká Jindřich Kotyza, jednatel společnosti Linde Material Handling Česká republika. Linde MH plánuje do roku 2016 převést na CNG pohon více než polovinu své flotily osobních vozů.

Výrobce nabízí čelní motorové vozíky s pohonem na stlačený zemní plyn s nosností od 1,6 do 5,0 tun. Stroje s pohonem na CNG se od dieselových nebo na LPG liší zejména zástavbou průmyslových motorů VW o objemu 2,0 l a 3,2 l spalujících stlačený zemní plyn, ostatní technické parametry jsou shodné. Jsou standardně vybaveny automatikou pro přizpůsobení různé kvalitě zemního plynu a řízeným katalyzátorem výfukových plynů. Díky tomu jsou vhodné i pro nasazení uvnitř hal.

Servisní náklady na opravy a údržbu CNG vozíků jsou srovnatelné s náklady na LPG vozíky a o asi 10 % vyšší než u vozíků s pohonem na naftu, říká Martin Petřík. "Důležité je, že poruchovost motorů u CNG vozíků je vzhledem ke spalování čistého paliva nižší. Ceny vozíků s pohonem na CNG jsou pak oproti vozíkům na klasická paliva vyšší o zhruba 10 až 15 %," uvádí Martin Petřík.

VLASTNÍ PLNICÍ STANICE

V současnosti je tedy teoreticky již možné, aby celá logistická firma jezdila na zemní plyn, počínaje osobními vozy pro management nebo obchodní oddělení přes dodávky, nákladní vozidla nebo vlaky až po manipulační techniku. Tady se ale do návratnosti investice musí započítat i výstavba plnicí stanice.

Existují v zásadě dva typy - s pomalým plněním a s rychlým plněním. V případě první varianty se plnění provádí bez tlakových zásobníků pomocí jednoho pomaloběžného kompresoru. Vzhledem k délce (několik hodin) probíhá čerpání zpravidla v noci, proto se hodí pro dopravní prostředky, které parkují v době nečinnosti v areálu firmy. Podle Zdeňka Prokopce z Asociace NGV se cena takových malých plniček většinou pohybuje kolem 150 tis. Kč.

"Příkladem řešení pro malou firmu s jedním či dvěma vysokozdvižnými vozíky může být jednokompresorová plnička CNG bez tlakových zásobníků. V závislosti na intenzitě provozu lze počítat se zhruba 50% úsporou nákladů na pohonné hmoty. V takovém případě je návratnost investice okolo dvou až čtyř let. Plnicí stanice může současně tankovat ještě jedno vozidlo, například dodávku pro denní rozvoz zboží," říká Martin Petřík.

Stanice s rychlým plněním pracují pomocí více kompresorů, které stlačují běžný plyn ze sítě. Jako CNG se poté skladuje v tlakových zásobnících. Z těch se potom prostřednictvím výdejního zařízení přečerpá do tlakových nádob ve vozidle. Doba plnění je srovnatelná s tankováním běžných pohonných hmot. "Co se týče velkých plniček, nelze stanovit přesnou cenu; zhruba se ale pohybuje v řádu milionů korun," uvedl Zdeněk Prokopec.

Pro větší firmy s více vozíky je návratnost investice rychlejší, říká Martin Petřík. "V případě provozu např. 25 vozíků již bývá návratnost investovaných prostředků okolo jednoho roku, protože náklady na pohonné hmoty dramaticky klesnou. Nejvýhodnější je pak kombinace pohonu na stlačený zemní plyn jak pro vysokozdvižné vozíky, tak pro flotilu referenčních vozů. V tomto ohledu má Linde Material Handling již půlroční zkušenosti a plánovaná úspora jenom za pohonné hmoty pro 11 referentských vozů je asi 450 tis. Kč za rok. Pokud je firma sama velkým odběratelem zemního plynu, pak může využít zvýhodněnou cenu danou smluvními podmínkami pro velkoodběratele. Kapacita plnicí stanice se také může průběžně rozšiřovat - mohou se přidávat kompresory a tlakové zásobníky, dopředu je třeba jen počítat s prostorem na případné stavební úpravy," vypočítává možnosti vlastní plničky Martin Petřík.

VOZÍKY NA CNG V CIHLÁRNĚ A SKLÁRNĚ

Loni realizovala společnost Linde MH dodávku nových vysokozdvižných vozíků na CNG s nosností 4 tuny do společnosti ČSAD Jihotrans České Budějovice. Stroje využívají nově otevřenou plnicí stanici CNG přímo v areálu skláren O-I Manufacturing Czech Republic v závodě Nové Sedlo, pro který ČSAD Jihotrans zajišťuje logistiku. Investice do plničky dosáhla zhruba 3 mil. korun. "Dřívější vozíky na naftu produkovaly saze. Vyrábíme sklo pro potravinářský průmysl a každé znečištění jsou náklady navíc," řekl obchodní ředitel O-I pro jihovýchodní Evropu Pavel Wurzel. Firma je jedním z největších světových výrobců skleněných obalů.

Další flotilu vozíků na zemní plyn včetně vlastní plnicí stanice si loni pořídila v areálu cihelny Jezernice u Lipníku nad Bečvou společnost Wienerberger cihlářský průmysl. Přípravná fáze projektu byla zahájena v roce 2011, kdy firma posuzovala ekonomický faktor zavedení, dopad na životní prostředí a následně zajištění technologií. "V závodě Jezernice se doposud palety převážely na dieselových vozících. Jejich náhrada za vozíky na CNG pohon pro nás znamená nejen úsporu zhruba milionu korun za rok, ale jde také o unikátní projekt, který je šetrný k životnímu prostředí," říká Richard Slavík z Wienerbergeru.

Plnicí stanice určená pro rychlé čerpání se skládá z betonového technologického kontejneru, příslušenství, elektrorozvaděče a výdejního zařízení pro plnění vozidel. Výdejní zařízení funguje jako na veřejné stanici. Plnění se realizuje na základě akceptace čipové karty řidiče, což umožňuje provozovateli mít aktuální přehled o spotřebě jednotlivých vysokozdvižných vozíků. Sledování plnicí stanice je zajištěno on-line přes internet.

LNG

Zemní plyn se může jako palivo v dopravních prostředcích využívat ještě v jiné formě - jako zkapalněný zemní plyn (LNG). Ten se ale zatím významněji neprosadil. Hlavní výhodou LNG oproti CNG je fakt, že se zkapalněním objem plynu zmenší třikrát více než stlačením. Nádrž na zkapalněnou formu tak zabere mnohem méně prostoru. LNG je tudíž vhodné zejména na dálkové trasy, zatímco CNG spíše pro rozvážku zboží s denním dojezdem kolem 300 až 400 km. Problémem LNG je ale minimální infrastruktura. "Největší nevýhodou LNG je jeho skladování, které je při nízkých teplotách ekonomicky i technologicky náročné. A právě proto se dnes v dopravě preferuje CNG," říká Zdeněk Prokopec. Plyn se totiž musí přepravovat i skladovat v kryogenních nádržích při velmi nízkých teplotách a plnicí stanice se zásobují pomocí speciálních přepravních cisteren.

U nás se tak LNG zatím prakticky nepoužívá a na světě je jen několik tisíc nákladních vozidel a autobusů. Většina z nich jezdí po Severní Americe. LNG se často využívá jako pohon izotermických vozů - slouží nejen jako palivo, ale i jako zdroj chlazení. Další rozšíření se v blízké době očekává ve východní Asii a západní Evropě. Koncem loňského roku si například logistická společnost Wim Bosman se sídlem v Nizozemsku koupila pět nákladních vozů Mercedes-Benz Econic na LNG, která ujedou bez tankování kolem 700 km. Díky tomu firma snížila emise CO2 o 50 % a chce jít ještě dál - plánuje využívání zkapalněného bioplynu.

LODNÍ DOPRAVA

Zkapalněnému plynu se předpovídá budoucnost hlavně v lodní dopravě. V současnosti se využívá například jako pohon tankerů přepravujících po moři zkapalněný zemní plyn na delší vzdálenosti. V Norsku také existují LNG trajekty pro přepravu osob a automobilů nebo třeba LNG lodě pobřežních hlídek, uvádí Zdeněk Prokopec.

K dalšímu využívání LNG přispějí regule, která nedávno odsouhlasila Evropská komise. Nová revidovaná pravidla v oblasti životního prostředí týkající se čistějších lodních paliv mají podstatně snížit znečištění ovzduší a jeho vliv na lidské zdraví. Lodě totiž tradičně využívají jako palivo těžké topné oleje, které mohou obsahovat až 5 % síry. Naproti tomu obsah síry v pohonných hmotách pro kamiony a osobní auta nesmí překročit 0,001 %.

Pokud by nebylo přijato žádné opatření, přesáhly by v mořských oblastech EU emise z lodní dopravy obsahující síru do roku 2020 takové emise ze všech zdrojů na pevnině, uvádí prohlášení EK. "Evropská unie je nyní na dobré cestě k provádění závazků jednomyslně přijatých členskými státy v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) již v roce 2008. Jsme si rovněž vědomi skutečnosti, že náklady na dodržování předpisů ovlivňují dané odvětví, a snažíme se je proto minimalizovat pomocí souboru nástrojů pro udržitelnou vodní dopravu předloženého v září 2011," prohlásil místopředseda Evropské komise Siim Kallas.

Nová směrnice se řídí normami vytvořenými v rámci Mezinárodní námořní organizace. Směrnice postupně snižuje maximální obsah síry v lodních palivech ze současných 3,5 % na 0,5 % do ledna 2020. V některých velmi křehkých ekosystémech, jako je Baltské moře a Severní moře včetně Lamanšského průlivu, se maximální obsah síry sníží na 0,1 %, a to již v roce 2015. Tyto zóny, spolu s kalifornským pobřežím, patří do tzv. oblasti SECA (Sulphur Emission Control Areas). Do 18. června 2014 budou muset členské státy EU změnit své stávající právní předpisy o kvalitě paliv pro námořní plavidla, aby byly v souladu s novou směrnicí.

Jako alternativu k palivům s nízkým obsahem síry si lodě mohou zvolit některé z rovnocenných metod pro splnění předpisů, například systémy pro čištění výfukových plynů nebo zkapalněný zemní plyn. V této souvislosti poskytuje EU prostřednictvím některých nástrojů pro oblast dopravy finanční podporu.

Podle Andrease Hübschera, vedoucího LNG projektů na Institutu pro námořní dopravu a logistiku, dosud ale LNG využívá necelá stovka námořních lodí. Přesto bude podle něho hrát zkapalněný zemní plyn v námořní dopravě v blízké budoucnosti významnou roli. Důležitá je i v tomto případě zejména výstavba infrastruktury. Nejdále je zatím Norsko, některé severoevropské přístavy, jako je Rottedam nebo Zeebrügge, již také provozují terminály s čerpací stanicí LNG, Hamburk a Bremerhaven je otevřou v roce 2014. První loď čerpala v loňském prosinci LNG ze speciálního kamionu s cisternou přímo v Antverpách. Většina přístavů v oblasti SECA vyvíjí různorodé aktivity, které pomohou rozhýbat trh se zkapalněným zemním plynem, odstartovat další výzkum a zajistit investice do výstavby infrastruktury.


Počet vozů na CNG

země počet
ČR 5 tis.
Německo 95 tis.
Itálie 747 tis.
Pákistán 3,1 mil.
Írán 2,9 mil.
Argentina 2,1 mil.
Brazílie 1,7 mil.
Čína 1,2 mil. celý svět 16,2 mil.

Zdroj: NGVA (02/2013)


Spotřeba CNG v ČR

rok množství
2010 10,1 mil. m3
2011 12,1 mil. m3
2012 15,2 mil. m3

Zdroj: NGVA (02/2013)


Počet čerpacích stanic na CNG

země počet
ČR 45
Německo přes 900
Itálie přes 900
Evropa přes 4 tis.
celý svět přes 21 tis.

Zdroj: NGVA (02/2013)

Zdroj:Logistika
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů