zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Třebíč topí levně a ekologicky z odřezků ze stromů a slámy

26.04.2013
Urbánní ekologie
Vytápění, zateplení
Třebíč topí levně a ekologicky z odřezků ze stromů a slámy

Obrovský nakladač chytá do železných prstů masivní balík slámy a za hlasitého lomozu jej přepravuje na jedoucí pás. Za pár minut skončí celý náklad v kotli, kde žár ze slámy ohřeje vodu, díky níž budou mít doma teplo obyvatelé Třebíče.

Čtyřicetitisícové město na Vysočině je výjimečné právě díky tomu, jakým způsobem zde proudí teplo do domácností. Více než polovina zdejších obyvatel má totiž doma vytopeno na příjemnou teplotu díky zbytkům větví a kůry, které zbyly po těžbě z okolních lesů. A také slámě z okolních polí, kterou nezužitkovali zemědělci. Společnost, která město zásobuje teplem, totiž spaluje téměř výhradně biomasu. A Třebíč má díky tomu jednu z nejlevnějších cen tepla v republice.

"Dá se říct, že všechny tyhle domácnosti jsou - alespoň co se týče tepla - zcela soběstačné. Nepotřebujeme plyn a nemusíme posílat peníze do Ruska. Všechno, co spotřebováváme k výrobě energie, najdete tady v okolí třiceti kilometrů," usmívá se Richard Horký, ředitel Třebíčské teplárenské společnosti, která zásobuje teplem z biomasy zhruba deset tisíc bytů a všechny městské budovy, školy nebo nemocnici.

"A tohle by za normálních okolností zůstalo v lese, kde by to spálili lesníci," ukazuje Horký na hluboký kontejner se štěpkou, kterou tvoří zbytky kůry, větví a vršků stromů. Jak se štěpka pálí ve vysokém kotli, celý vnitřek teplárny příjemně voní pryskyřicí a čerstvým dřevem. "Ročně tu spotřebujeme asi 27 tisíc tun dřevěné štěpky. To je náš hlavní spalovací materiál. Teprve když je třeba ještě souběžně v jednu chvíli zvýšit výkon například v zimě, přidáme i spalování slámy. Té tu ročně shoří až deset tisíc tun," dodává Horký a hrdě ukazuje velký promítací sál, kam přicházejí žáci základních a středních škol z okolí a vedení teplárny jim zde promítá filmy o ekologických způsobech výroby energie.

Peníze zůstávají místním

Od roku 2002, kdy třebíčská teplárna začala přecházet od plynu na biomasu, zaplatila okolním firmám za paliva, tedy za štěpku a slámu, zhruba 500 milionů korun. "Zemědělci si za to koupí traktor anebo jdou k holiči. Takže peníze dál vydělávají nebo zůstávají tady na Třebíčsku. Navíc jsme díky biomase, kterou je potřeba odvézt z terénu a upravit, vytvořili asi 80 pracovních míst," říká Horký. Do přestavby teplárny z plynu na biomasu postupně investovali zhruba 675 milionů korun, z velké části ji zaplatila Evropská unie.

Biomasou nejde topit všude

Hlavním důvodem, proč se Třebíč rozhodla přejít na biomasu, byly ceny energie.

"Biomasa je levnější než zemní plyn, takže jsme po ekonomické úvaze došli k tomuto řešení," říká starosta Třebíče Pavel Heřman. A skutečně v porovnání s jinými městy zde mají jednu z nejnižších cen tepla. Třebíčští platí 451,4 koruny za gigajoul. Oproti tomu například Pražané mají cenu přes 570 korun. "Jestli jsou místní spokojení, to nevím. Ale nestěžují si, a to je vždycky dobré znamení," dodává starosta.

Z reakce obyvatel je zřejmé, že není daleko od pravdy. "Bydlím v panelovém domě a nedávno jsme se všichni připojovali na zdejší teplárnu. Tak jsem to neřešila a připojila se také. Ceny jsou v pořádku, jsem s tím spokojená," pokyvuje hlavou čtyřicetiletá Eva Kalhousová, zatímco čeká v centru na autobus.

Třebíči se z velké míry podařilo zbavit se závislosti na velkých dodavatelích energie. A to především díky tomu, že leží ve vhodném prostředí, kde jsou lesy a zemědělsky obdělávaná krajina. "Určitě je to dobře, je to krok správným směrem," říká Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí. Podobný princip ale nejde uplatnit všude. "Například v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji, které jsou poměrně hustě osídlené a mají v blízkosti hodně elektráren, by bylo absurdní vypouštět teplo z elektráren do vzduchu a topit biomasou," upozorňuje Jiránek.

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Zdroj: Plzeňská teplárenská


Cena tepla

Jedna z nejlevnějších

451,4 KORUNY

platí za jeden gigajoule tepla obyvatelé Třebíče. Je to jedna z nejnižších cen v celém Česku.

Jedna z nejdražších

806,5 KORUNY

platí za jeden gigajoule v Jablonci nad Nisou. Je to jedna z nejvyšších cen v Česku.

V Praze

570,5 KORUNY

dávají za jeden gigajoule Pražané. Ve srovnání s ostatními městy je to průměrná cena.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí