Nová zonace Krkonošského národního parku

Členění území národních parků do zón ochrany

Celé území národních parků není chráněno stejně, ale ochrana je určitým způsobem diferenciována. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v ustanovení § 17, že metody a způsoby ochrany národních parků jsou odstupňovány na základě členění území národních parků zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty, které se v území nacházejí. Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu, nejméně přísný pro třetí zónu. ¨

Bližší charakteristiku a režim zón upravuje zřizovací právní předpis (zákon), kterým se národní park vyhlašuje. Konkrétní územní vymezení jednotlivých zón ochrany přírody stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou po projednání s dotčenými obcemi. Postup, jakým má být projednání realizováno, je zakotven v ustanovení § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Zonace KRNAP

Stávající zonace Krkonošského národního parku (KRNAP) vznikla v roce 1991, aniž by v té době existoval nějaký metodický podklad ke způsobu vymezování zón. Při přípravě nové zonace byla vzata v úvahu nejen přírodovědná hodnota a zranitelnost území, ale též některé historické aspekty (osídlení a exploatace Krkonoš během uplynulých několika století, existence historických objektů na hřebenech hor, existence významných sportovně-rekreačních center apod.), snaha o spojitost (neroztříštěnost) zón, návaznost na zonaci polského Karkonoskiego Parku Narodowego a podpůrně též některá administrativní hlediska (snaha o nedělení parcel, zahrnutí intravilánu příslušné obce do jediné zóny apod.). Nová zonace navazuje na ministerstvem schválený plán péče o národní park.

Pro jednotlivé lokality v KRNAP byl v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území, vytvořen popis přírodních hodnot anebo jiných významných charakteristik zón ochrany přírody vymezených v jednotlivých lokalitách, který odůvodňuje zařazení jednotlivých lokalit do zón.

Konkrétní navržené změny

Oproti stávající zonaci jsou navrženy především následující úpravy:

(1) Změna významné části území současné druhé zóny na přísněji chráněnou první zónu. - Bude se jednat převážně o pozemky určené k plnění funkcí lesa ve vlastnictví státu. Cílem je odstranit nežádoucí současný stav, kdy jsou některá, původně souvislá, přírodně cenná území nyní nelogicky rozdělená na dvě části, přestože přírodní hodnoty v obou zónách jsou většinou srovnatelné.

(2) Změna části území současné třetí zóny (opět převážně pozemků určených k plnění funkcí lesa ve vlastnictví státu) na druhou zónu. - Snahou je postupně utlumit hospodaření v těch lesních porostech, jejichž vývoj k přírodě blízké druhové a prostorové struktuře již byl zabezpečen.

(3) Vytvoření plynulých přechodů mezi jednotlivými zónami na lokalitách, kde je to reálné. - Tímto dojde k odstranění nežádoucího současného stavu, kdy na sebe v současnosti značnou plochou navazují zóny s výrazně rozdílným stupněm ochrany. Výjimky budou ponechány v místech s "ostrými" přechody mezi přírodovědně cenným územím a intenzivně využívanou rekreační lokalitou nebo v místech, kde lesní porosty odpovídající druhé zóně hraničí s velkoryse vymezeným ochranným pásmem KRNAP.