Beskydské vodní toky

Říční síť a její utváření je charakteristickým prvkem území Beskyd. Zdejší typ divočících štěrkonosných toků, na který jsou vázány mizející druhy rostlin a živočichů je ojedinělý v rámci celé republiky. Toto území se překrývá s chráněnou oblastí přirozené akumulace vod a patří mezi vydatné a kvalitní zásobárny pitné vody v ČR.

Územím Beskyd probíhá ve směru východ ? západ hlavní evropské rozvodí. Do povodí řeky Odry a tedy úmoří Baltského moře patří toky na sever od hřebene Radhoště přes Čertův Mlýn, Martiňák, Bumbálku, hraniční hřeben s Velkým Polomem až Jablunkovský průsmyk. Toky jižně od této linie patří do povodí Dunaje a úmoří Černého moře, na území Beskyd jsou to jižní svahy Radhošťské hornatiny a jižněji položené hřbety Vsetínských vrchů. Celá oblast je odvodňována Rožnovskou Bečvou. Rožnovská Bečva protéká Rožnovskou brázdou a odděluje Vsetínské vrchy od Moravskoslezských Beskyd. Do úmoří Černého moře patří i malé pásmo v povodí slovenské řeky Kysuce na jih od Jablunkovského průsmyku u hranice se Slovenskem.

K pravým přítokům řeky Odry patří například Jičínka, Lubina, Ostravice a Olše.

Na území Beskyd se nachází několik vodních nádrží. Menší, například Horní Bečva a Bystřička, sloužily původně pro zadržování vod jako tzv. klauzy, dnes jsou využívány jako rekreační plochy. Zdrojem pitné i užitkové vody jsou vodárenské nádrže Morávka, Šance a další.

Ostravice
Řeka získala své jméno podle prudkého, "ostrého" toku. Na horní části toku řeky je obec Ostravice, jejíž název byl odvozen od řeky. Řeka bývala kdysi řekou hraniční, později se stala hranicí zemskou mezi Moravou (která leží na levém břehu) a Slezskem (ležící na pravém břehu). Ostravice vzniká v Zadních horách soutokem Bílé a Černé Ostravice, jejími přítoky až po Frýdlant jsou prudké a krátké potoky.
Řeka má dva prameny - Bílou a Černou Ostravici. Bílá Ostravice pramení pod Vysokou, Černá Ostravice pramení pod Bílým Křížem. Ve Starých Hamrech na rozcestí Černá soutokem Bílé a Černé Ostravice vzniká řeka Ostravice.
Po soutoku řeka směřuje do přehradní nádrže Šance a dále na severozápad. Na jejím toku objevíme Peřeje a podél levého břehu zachovalý náhon, který přiváděl vodu k železným hamrům ještě počátkem tohoto 20. století.

Údolní nádrž Šance-Řečice byla vybudována v letech 1964 - 1969 na jižním okraji obce Ostravice, v místě zvaném Šance. Slouží jako ochrana před povodněmi, zdroj pitné vody pro Ostravsko a má i energetické využití; do hráze je zabudována vodní elektrárna. Hráz přehrady je sypaná kamenná vysoká 65 metrů a 342 m dlouhá, těsněná jílem a může zadržet až 61,8 miliónů m3 vody. Záplavová plocha přehrady je 337 hektaru, jezero je dlouhé 7,6 km. Platí zde zákaz koupání i jakékoliv jiné sportovní či rekreační činnosti, povodí nad profilem hráze je v ochranných hygienických pásmech. Nejvýznamnější přítoky Ostravice jsou Bučací, Čeladenka a především Morávka, která odvodňuje oblast mezi masívem Lysé hory a hraničním hřebenem a hřebenem Ropice.
Řeka Ostravice protéká některými významnými městy ? Frýdlantem nad Ostravicí a Frýdkem a Ostravou, na jejímž území se vlévá do Odry.

Morávka
Řeka pramení v severovýchodní části Moravskoslezských Beskyd pod Malým Polomem. Odtud teče severním směrem a napájí vodní dílo Morávka.
Řeka pokračuje až do Frýdku-Místku, kde se u Starého Města zprava vlévá do Ostravice. Řeka je dlouhá celkem 28 km, plocha povodí měří 149 km2, délka sjížděného toku pro vodáky je téměř 19km.
Pod přehradou má řeka již koryto 10 - 15m široké s četnými prahy a ostrými zákruty. Břehy jsou porostlé vrbovím, které v užších místech a zákrutách ztěžuje plavbu.

Údolní nádrž Morávka byla postavena v roce 1964. Nachází se nadmořské výšce 510 m n.m. Sypaná hráz je dlouhá 396 m a vysoká 39 m, vytváří 80 ha jezero, které je zásobárnou pitné vody. Rekreační využití není možné v rámci pásma hygienické ochrany. Je zde zákaz koupání i jakékoliv jiné sportovní či rekreační činnosti, např. rybolovu.

Bečva
Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy ve Valašském Meziříčí. Vsetínská Bečva pramení pod Trojačkou Beskydkem ve výši asi 760 m n. m., sbírá vody z Javorníků a ze Vsetínských vrchů a u Valašského Meziříčí se stýká s Rožnovskou Bečvou, která pramení na severním svahu Vysoké.

Rožnovská (Dolní) Bečva je kratší z obou řek, je dlouhá 36 km a má plochu povodí 254 km
Na Rožnovské Bečvě leží 2,5 km od středu stejnojmenné obce vodní nádrž Horní Bečva Přehrada byla vystavěna v r. 1937, nádrž má plochu 15 ha. Slouží jako rekreační středisko s možností koupání a vodních sportů. Oblast je oblíbeným rekreačním střediskem.

Olše
Řeka pramení na území Polska nedaleko polské obce Istebna ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 840?880 m. U vesnice Bukovec její tok překračuje státní hranici na území Česlé republiky.
Vlévá se z pravé strany do řeky Odry u Bohumína ve výši 195 m n. m. V horní části od Jablunkova po Třinec protéká Jablunkovskou brázdou a tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami. Od Těšína ke Karviné a od Zawady k soutoku Olše a Odry tvoří česko-polskou hranici.
Několik větších přítoků Olše odvodňuje severovýchodní svahy Moravskoslezských Beskyd, například Lomná, Tyrka, Kopytná a Stonávka.

Polské území

Ve Slezských Beskydech pramení nejdelší polská řeka, jejíž tok končí po 1047 kilometrech v Baltském moři - Wisła. Směrem na jih teče, už v povodí Dunaje se nacházející, říčka Čadečka. Vedle rozvodí Wisła ? Odra prochází regionem také hlavní evropské rozvodí mezi úmořími Baltského a Černého moře. Východní část okresu Cieszyn patří do povodí Wisly, naopak západní a jižní část je odvodňována přes Olši do Odry. Z nevelkého území na jihu končí spadlé srážky ve vodách Dunaje.

Wisła
Wisła je největší a nejvýznamnější polskou řekou. Její tok je dlouhý 1047 km.
Řeka Wisła pramení na západním svahu Baraní hory, na území stejnojmenného města ? Wisła. Pramen řeky je zřídlem zvětralinovo-skalní s bohatou vydatností. Zřídlo se nachází ve výšce 1106 m n.m. na svahu Baraní hory. Pramení zde Bílá i Černá Wisełka, jejichž soutokem (dnes údolní nádrž Jezioro Czernianskie) vzniká Wisła. Odtud pokračuje na sever údolím měst Wisła a Ustroń.

Jezioro Czernianskie je umělá vodní nádrž, která slouží jako protipovodňová ochrana a zásobárna pitné vody. Byla vybudována v roce 1973 v místě soutoku Bílé a Černé Wisełky. Výška hráze je 37 m a délka 270 m. Poblíž jezera se nachází tzv. Zámeček? ? sídlo polského prezidenta.
Rekreační využití je značně omezeno v rámci pásma hygienické ochrany, platí zákaz koupání a rybolovu.

Olše
Druhá největší řeka v regionu Slezských Beskyd je Olše, která je pravým přítokem Odry. Tvoří osu západní části území Těšínského Slezska.
Její tok je dlouhý 86 km, plocha povodí 1118 km?, z toho 479 km? na území Polska.
Olše pramení na území Polska na západních svazích Slezských Beskyd v Istebné, pod vrcholy Gańczorka a Karolówka v nadmořské výšce 840-880 m n.m. Do Odry vtéká u Bohumína ve výšce 191 m n.m.
Prvních 16 km teče na území vsi Istebná v Polsku, na středním toku po českém území, od Třince tvoří z větší částí státní hranici.
Řeka i její pramen zaujímá významné místo v symbolice Těšínského Slezska. Píseň "Płyniesz Olzo po dolinie", jejíž text složil Jan Kubisz, pocházející ze vsi Konská ležící na řece Olši, je považována za neoficiální hymnu Těšínského Slezska.

Biała
Řeka Biała, nazývaná na horním toku Białka, je pravým přítokem Wisły. Její délka je 28,6 km a plocha povodí 139 km?. Její zřídla se nacházejí na svazích hor Slezských Beskyd: Klimczoku, Szyndelni a Magury v nadmořských výškách okolo 800 m. Řeka protéká přes Slezskou pahorkatinu a pramení v údolí Wisły ve výšce 242 m n.m.
Nejvýznamnějším sídlem na jejím toku je město Bielsko- Biała. Po mnohá staletí byla řeka hranicí mezi městy Bielsko a Biała a zároveň mezi historickými územími Slezska a Malopolska.

Slovenské území

Území okresu Čadca a zároveň Horních Kysuc patří do povodí Váhu, kam se vlévá i řeka Kysuca. Ta přibírá 13 přítoků, z nichž největší jsou Bystrica, Čierňanka a Predmieranka.

Kysuca
Řeka Kysuca je pravostranným přítokem Váhu v délce toku celkem 66,3 km. V horní části protéká a tvoří osu území Horních Kysuc. Pramení v severní částí Javorníků pod vrcholem Hričovec v nadmořské výšce 825 m. Řeka v první polovině své délky teče severovýchodním směrem, u Čadce sa stáčí směrem na jih. Do Váhu se vlévá v Žilině. Povodí řeky o ploše 1038 m2 má protáhlý tvar, ve střední a dolní části toku jsou vytvořeny říční terasy. Řeka je splavná pouze při krátkodobě zvýšených stavech hladiny při deštích a na jaře, ale vodácky se téměř nevyužívá.

Čierňanka
Čierňanka pramení v Polsku jižně od obce Koniaków pod názvem Czadeczka. Nejdříve teče na západ, pak se obloukem stáčí na jih a jižně od osady Czadeczka vstupuje na území Slovenska. Tady přibírá Skalitánku, proteká obcí Čierne v Jablunkovském mezihoří. Na okraji Čadce sa vlévá do Kysuce. Severní hranice povodí Čierňanky je zároveň součástí hlavního evropského rozvodí. Řeka má délku 23 km, z toho 14,5 km na území Slovenska.

Bystrica
Bystrica je levostranným přítokem Kysuce. Má délku celkem 30 km. Pramení na rozhraní Oravskej Magury a Kysuckej vrchoviny v nadmořské výšce okolo 930 m n. m. Teče na západ až po ústí do vodárenské nádrže Nová Bystrica. Pod přehradou protéká obcí Nová Bystrica a jejími osadami. Do Kysuce ústí v Krásňanské kotlině u města Krásno nad Kysucou v nadmořské výšce okolo 380 m n. m.

Vodárenská nádrž Nová Bystrica
Nádrž ležící v nadmořské výšce 545 (m n.m.) byla vybudována v letech 1983-89. Vodní plocha se vytvořila zaplavením údilí říčky Bystřička těsně nad obcí Nová Bystrica. Zanikly tak obce Harvelka a Riečnica spolu s dalšími osadami a také jediná silnice spojující údolí Bystrice s Oravou. Celková plocha nádrže je 181 ha. Slouží jako zásobárna pitné vody pro části okresů Čadca a Žilina. Rekreační využití je zakázáno.