Zelený bonus za spalování odpadu připomíná solární tunel

Nabízí se srovnání s fotovoltaikou. Zelený bonus pro elektřinu vyrobenou ze slunečního záření je cenovým rozhodnutím ERÚ stanoven od 1. ledna 2013 na 2280 Kč/MWh a od poloviny roku se má snižovat na 1880 Kč/MWh (pro instalovaný výkon nad 5 kW). V době takzvaného solárního boomu v roce 2010 činila výše bonusu dokonce 12510 Kč/MWh. Instalovaný výkon v České republice v této době vzrostl čtyřnásobně. Povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odhadů zdražil konečnou cenu elektřiny o více než 10 procent. Dalších více než 10 miliard stát ročně vyplácí na podporu elektřiny z OZE ze státního rozpočtu ve formě bonusů.

Výše státem vyplácené podpory zatím tedy v případě tří českých spaloven nebude dosahovat takových čísel jako u fotovolaiky. Problém nicméně může nastat v budoucnu. Evropská unie totiž po České republice žádá, aby co nejdříve skoncovala se skládkováním odpadu, protože nyní ho na skládkách končí až 66 procent. Ministerstvo toho chce docílit zdražením poplatku za skládkování. Je tedy otázkou několika let, kdy se téměř dva milony tun odpadu ročně již na skládky vozit nebudou. Zatímco ekologové a Evropská komise primárně požadují odpad recyklovat, Teplárenské sdružení chce, aby se tento odpad přesunul z větší části do spaloven.

Miliardové plány

V současnosti se spaluje kolem 18 procent odpadu, podle zástupců Teplárenského sdružení by se ho mohlo po ukončení skládkování spalovat kolem 50 procent, což by představovalo asi 1,5 milionu tun odpadu ročně. K tomu chtějí vystavět dalších nejméně pět spaloven, z nichž nejdále je příprava již povolené spalovny Chotíkov. Plán na výstavbu dalších spaloven může přitom projít poměrně hladce, protože má podporu nejen ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), ale i ministerstva životního prostředí.

Protože půjde o spalovny postavené po 1. lednu 2013, bude se na ně již vztahovat vyšší zelený bonus ve výši 1830 korun za MWh vyrobené elektřiny. Celkové náklady, které by musel stát spalovnám vyplácet, je těžké spočítat. Bude záležet nejen na počtu spaloven, ale také na aktuální výši zeleného bonusu a na celkovém postoji vlády (podle posledních informací chce MPO po solárním tunelu provozní podporu výroby elektřiny z OZE zrušit, zato chce ponechat provozní podporu pro druhotné zdroje, jako je důlní plyn nebo právě podíl komunálního odpadu putujícího do spaloven).

Přibližnou výši budoucích nákladů lze odvodit z výpočtu Tomáše Voříška ze Střediska pro efektivní využívání energie. Spočítal, že při započtení všech dotací (zelený bonus, bonus pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, dotace na pálení druhotných zdrojů energie - například plastů, atd.) mohou spalovny získat celkovou podporu převyšující i částku 500 korun za tunu odpadu zhodnoceného pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. "To je pro srovnání výše současného poplatku za uložení komunálního odpadu na skládku. Tedy nikoliv málo," píše Voříšek ve svém článku.

Pokud budeme vycházet z plánu Teplárenského sdružení na spalování 1,5 milionu tun odpadu ročně, jsme u částky 750 milionů ročně, tedy necelých 12 miliard za patnáctileté garantované období.

Regulátor opakování fotovoltaického vývoje neočekává

Existuje tedy oprávněná obava, že další nákladné spalovny, hrazené často investičními dotacemi z EU, se budou stavět především kvůli získání této nemalé dotace. Stejně jako tomu bylo u velkých solárních elektráren, které bez takto vysokých dotací nemají ekonomické opodstatnění a neprospívají ani životnímu prostředí, spíše naopak.

Energetický regulační úřad vývoj podobný tomu fotovoltaickému nepředpokládá. "Instalace fotovoltaických elektráren je otázkou spíše týdnů, v závislosti na instalovaném výkonu, a výstavba spaloven komunálního odpadu je projektem časově podstatně náročnějším, a navíc spojená se získáním celé řady povolení a podobně," řekla ČESKÉ POZICI mluvčí ERÚ Eva Jelínková.

Podle jejích slov je oproti roku 2009 a 2010 v současné době možné počet výroben regulovat prostřednictvím udělování státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny tak, aby nárůst jednotlivých výrobních zdrojů byl v souladu se státní energetickou koncepcí. To je podle Jelínkové plně v rukou ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo na dotaz ČESKÉ POZICE ze 14. března, zda nehrozí s biomasou něco podobného jako solární malér, zatím neodpovědělo.

Zdroj: www.ceskapozice.cz