Pátek, 29. března 2024

Energetika Švédského králoství

Energetika Švédského králoství

Švédsko patří k zemím s vysokou spotřebou elektřiny na hlavu, což je přetrvávající důsledek státní politiky podpory využívání elektřiny jako zdroje tepla pro vytápění jak komerčních tak bytových objektů z doby před ropnou krizí. Po prudkém růstu spotřeby elektřiny v 70. a 80. letech (více než 4 % ročně) se růst ustálil na cca 0,5 % ročně. V roce 2009 a 2010 byla vzhledem k nižším zimním teplotám spotřeba elektřiny o 20 % vyšší než v předchozích letech.

Švédsko je příkladem účinně liberalizovaného trhu s elektřinou, který patří k nejméně regulovaným v rámci OECD. Reforma trhu v předchozí dekádě přinesla snížení instalovaných generačních kapacit, především na úkor tepelných elektráren. Rezervní kapacita tak klesla o asi 20 % (1996-2000) a švédská energetická soustava se stala citelně zranitelnější. Zvýšilo se totiž riziko výpadku dodávek při selhání některého velkého zdroje v zimní špičce. Švédská energetická společnost se proti takovým případům pojistila podepsáním smluv o výpomoci v krizové situaci s významnými výrobci elektřiny (mimořádnými dodávkami) a odběrateli (snížením odběru). Od roku 2008 se energetická rovnováha stala zcela záležitostí fungování trhu.

Struktura zdrojů elektrické energie je podobná jako v ostatních skandinávských zemích: asi 89 % výroby elektrické energie zajišťují jaderné (42 %) a vodní (47 %) elektrárny, zbytek dodávají elektrárny založené na spalování fosilních a obnovitelných paliv a na využívání větrné energie. Stále roste podíl biopaliv. Oproti předchozím letům se změnila struktura zdrojů energie - díky vyšším srážkám prudce vzrostl podíl hydroelektráren na úkor jak jaderných (postupné uzavření elektrárny Barsebäck) tak tepelných (v důsledku zavedení systému obchodu s emisemi) elektráren. Struktura zdrojů obvykle kolísá i v průběhu roku v souvislosti s průběhem spotřeby. Na té se významně podílí topení v zimním období, kdy se v hydroelektrárnách využívají zásoby vody akumulované v létě ve vodních nádržích. Nižší spotřeba v létě umožňuje údržbu odstavených nukleárních zdrojů.

Jaderná energie se dosud podílela asi jednou polovinou na švédské produkci elektřiny a třetinou na celkové energetické bilanci. Jaderné a vodní elektrárny jsou nejdůležitějším zdrojem energie ve Švédsku. Švédsko tak zaujímá vedoucí postavení ve světě v produkci elektřiny z jádra na hlavu. Jde o téma, na něž je švédská veřejnost citlivá. V roce 1980 rozhodlo referendum o pokračování jaderného programu, ještě před černobylskou katastrofou pak parlament přijal zákon o postupném odstavení atomových elektráren, jež mělo být dokončeno do roku 2010. Nový zákon z roku 1997 zrušil tento pevný termín, ale delegoval pravomoc k rozhodování, které zdroje a v jakém termínu odstavit, na vládu. V roce 1999 byla odstavena elektrárna Barsebäck 1, ukončení provozu reaktoru Barsebäck 2 následovalo 31.5.2005. Zároveň se zvyšuje výroba elektřiny ve zbývajících reaktorech. Jaderné elektrárny vyprodukovaly v roce 2011 asi 43 % veškeré energie a vodní elektrárny asi 45 %. Větrné elektrárny vyprodukovaly asi 4 % celkové energie v roce 2011. Elektrárny založené na spalování fosilních a obnovitelných paliv v roce 2011 vyprodukovaly 8 % celkové energie.

Vláda se snaží podporovat rozšiřování užívání obnovitelných zdrojů energie pomocí systému obchodování s tzv. zelenými certifikáty, vydávanými producentům elektřiny, složitého systému zdanění výroby i spotřeby energie (daně z energie, oxidu uhličitého, oxidů dusíku a síry) a dalších finančních nástrojů, nepřímo k tomuto cíli přispívá i systém obchodování s emisními povolenkami. Snižování spotřeby energie v zemi vláda stimuluje programy podpory energetické efektivity průmyslu, úspor energie v budovách apod.

Přepočet faktorů pro efektivní vyhřívání

Palivo

Fyzické množství

MWh

GJ

Lesní štěpka

1 tuna

2,00-4,00

7,20-14,4

Rašelina

1 tuna

2,50-3,00

9,00-11,0

Pelety, brikety

1 tuna

4,50-5,00

16,0-18,0

Dřevěné uhlí

1 tuna

7,56

27,2

Koks

1 tuna

7,79

28,1

Jaderné palivo

1 tuna

11,6

41,9

Ropa

1 m3

10,1

36,3

Ropný koks

1 tuna

9,67

34,8

Asfalt, silniční oleje

1 tuna

11,6

41,9

Mazací oleje

1 tuna

11,5

41,4

Motorový benzín

1 m3

9,10

32,7

Letecký benzín

1 m3

9,08

32,7

Lehký benzín

1 tuna

8,74

31,5

Ropná nafta

1 m3

9,34

33,6

Petrolej a jiné střední oleje

1 tuna

9,58

34,5

Ostatní petroleje

1 m3

9,54

34,3

Nafta a topný olej č. 1

1 m3

9,80

35,3

Husté topné oleje č. 2 - 5

1 m3

10,6

38,1

Propan a butan

1 tuna

12,8

46,0

Svítiplyn, koksárenský plyn

1000 m3

4,64

16,7

Zemní plyn č. 1

1000 m3

11,0

39,6

Vysokopecní plyn

1000 m3

0,93

3,35

Etanol

1 m3

5,90

21,2

Bioplyn

1000 m3

9,70

34,9

FAME

1 m3

9,17

33,0

Zásobování energií a využívání energie ve Švédsku v roce 2010, vyjádřeno v TWh

Zásobování/dodávání

Celkem dodávaná energie

TWh

Ropa a ropné produkty

187

Zemní plyn, svítiplyn

18

Uhlí a koks

26

Biopaliva, rašelina a odpady

141

Tepelná čerpadla

5

Vodní elektrárny

67

Jaderné elektkrárny

166

Větrné elektrárny

3

Dovoz a vývoz elektřiny

2

Celkem

616

Použití

Ztráty a využití pro neenergetické účely

Mezinárodní letecká doprava

8

Zahraniční námořní doprava

23

Neenergetické účely

19

Konverzní a distribuční ztráty

46

Konverzní ztráty v jaderné energii

108

Celkem

205

Celková konečná spotřeba rozdělena na nosiče energie

Ropné produkty

117

Zemní plyn, svítiplyn

8

Uhlí, koks

16

Biopaliva, rašelina a odpady

79

Elektřína

132

Dálkové teplo

60

Celkem

411

Celková konečná spotřeba, ztráty a jiné neenergetické účely

616

Alpha

Celková konečnáspotřebapodle odvětví

Průmysl

TWh

Elektřina

52

Dálkové teplo

7

Ropné produkty

15

Zemní plyn, svítiplyn

5

Uhlí, koks

16

Biopaliovo, rašelina

54

Celkem

149

Doprava

Elektřina

3

Ropné produkty

88

Zemní plyn

0,3

Obnovitelné zdroje

5

Celkem

96

Bydlení a služby

Elektřina

77

Dálkové teplo

53

Ropné produkty

14

Zemní plyn, svítiplyn

2

Biopalovo

20

Celkem

166

Celková konečná spotřeba v odvětvích

411

Zdroj: Energimyndigheten a SCB

ZDROJ:Businessinfo.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů