Systém povolenek nefunguje. Jsou moc levné

Emise skleníkových plynů loni v Evropě klesly o 1,4 procenta. Přebytky na evropských trzích dosahují dvou miliard povolenek.

Evropské emise skleníkových plynů klesají, ale příliš pomalu. Systém emisních povolenek, který má k snížení emisí CO2 firmy vést, nefunguje. A zatím není vůbec jasné, jestli bude Brusel schopný přijít s nějakým řešením. Ohroženy tak nejsou jen příjmy do státního rozpočtu, ale například i program Zelená úsporám.

Množství emisí CO2 vypuštěných v loňském roce v České republice klesl o 6,6 procenta, v Evropské unii pak o 1,4 procenta. To je ale stále zanedbatelné množství v poměru k přebytkům povolenek, které jsou dnes na trhu. "Emise klesly o 40 milionů tun CO2. Přitom přebytek povolenek na trhu se odhaduje na dvě miliardy," říká expert Jan Pravda z Pravda Capital Partners. Jedna povolenka přitom umožňuje firmě vypustit tunu CO2.

"Snížení emisí způsobil spíše útlum výroby než ekologická opatření," potvrzuje Barbora Hanžlová z Centra pro doprava a energetiku. Sytém podle ní firmám dává jednak příliš povolenek, jejich nízká cena je navíc nenutí investovat do ekologizačních řešení.

Cena povolenek navíc kvůli přebytkům na trhu rapidně klesá. Zatímco by Brusel viděl povolenky nejraději okolo 20 eur za tunu vypuštěného CO2, nyní se prodávají za zhruba 4,6 eura. A v prvním čtvrtletí letošního roku klesly krátkodobě i pod tři eura za tunu CO2.

Příliš tak na své první letošní aukci povolenek nevydělalo ani české ministerstvo životního prostředí. To před 14 dny prodalo 1,5 milionu povolenek za necelých 150 milionů korun, jednu za 3,67 eura. Trh je zároveň nestabilní - dnes by stát vydělal více - při včerejších cenách 188 milionů korun. Cena se ale mění příliš často.

Vláda plánovala na povolenkách v letech 2013 až 2020 vydělat až 80 miliard korun, tato očekávání ale snížila na zhruba 60 miliard. Z toho měla jít polovina do státního rozpočtu a polovina na pokračování projektu Zelená úsporám, která podporuje investice do úsporného bydlení.

Ten je podle Petra Holuba z iniciativy Šance pro budovy velkým přínosem hlavně pro stavebnictví - podle jejich propočtu se každá miliarda vložená do programu pozitivně projeví na HDP dvakrát až třiapůlkrát. Ačkoliv by stavební firmy do programu rády získaly 80 až 100 miliard korun, hrozí, že povolenky nevynesou ani přislíbených 30 miliard. A vláda se tak namísto toho, aby z povolenek peníze do rozpočtu získávala, musela zavázat, že případný nedostatek doplatí.

Evropská komise se snaží problém - zatím neúspěšně - řešit. Alespoň částečné podpoře se těší plán na takzvaný backloading, kdy by se 900 milionů povolenek z letošního a příštího roku vzalo a do systému vrátilo až v letech 2019 a 2020. I když to je jen částečné řešení, je stále několik států proti. Hlavně Poláci, Bulhaři a Řekové. A to proto, že by povolenky kvůli tomu zdražily, a to by dopadlo na jejich uhelnou energetiku. Nerozhodné je navíc i Německo. Plán schválila Evropská komise, rozpolcený parlament se jím bude zabývat za 14 dní.

Začíná se také hovořit i o strukturální reformě, popřípadě o trvalém odstranění některých povolenek z trhu. Otázkou ale zůstává, jakou podporu by mohl takový krok mít. "Zatím to podle mého není příliš na pořadu dne," říká Pravda.

Proti reformám sice tvrdě bojují státy jako Polsko, jehož uhelné energetice levné povolenky a rušení ekologizace vyhovují. Ale třeba český ČEZ je zastáncem systémových změn - na povolenkách totiž slušně vydělává. Je totiž jedním z největších příjemců povolenek "navíc" a zajistil si i v rámci tzv. derogací mnoho povolenek "zdarma" výměnou za investice do ekologizace výroby. Díky levným povolenkám by ale musel investovat až 5x tolik, než kolik dostane.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz