zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V útrobách brněnské Kraví hory se skrývají jedny z nejstarších hornin v Česku

11.05.2013
V útrobách brněnské Kraví hory se skrývají jedny z nejstarších hornin v Česku

Pokud bychom se chtěli vydat do doby, kdy vznikla Kraví hora, museli bychom se připravit na cestu do opravdu velmi vzdálené minulosti.

Do doby, kdy neexistovaly žádné městské části, žádné státní hranice a kdy se dokonce po zemi neproháněli ani žádní živočichové. Horniny, které z převážné části tvoří současnou Kraví horu, jsou totiž staré zhruba 600 milionů roků. V útrobách Kraví hory a některých dalších kopců na území Brna se tedy skrývají jedny z nejstarších hornin na území celé České republiky!

Začněme ale po pořádku. Kraví hora vznikla v tak vzdálené minulosti, že bychom tehdy nerozeznali ani tvary současných kontinentů. Kontinenty jsou totiž součástí velkých litosférických desek, které putují po plastickém plášti naší planety jako jakési gigantické kry. Pohyb je to sice velmi pomalý, nanejvýš několik centimetrů za rok, když ale uvažujeme s perspektivou desítek či stovek milionů roků, mění se rozložení kontinentů velmi nápadně. Pevninské bloky prakticky bez ustání putují po celém zemském povrchu, ale také zanikají nebo se rodí zcela nové.

Jak tedy vypadalo rozložení kontinentů před více než půl miliardou roků, kdy vznikal "základ" Kraví hory? Nejrozsáhlejším kontinentem konce starohor byla tzv. Gondwana, která se rozkládala na jižní polokouli naší planety a zahrnovala v sobě zárodky současné Afriky, Jižní Ameriky, Indie, Austrálie, Antarktidy a jižní Evropy. Většina území současného Brna se před asi 600 miliony roky nacházela u severního okraje zmíněné Gondwany a vytvářela jakýsi mikrokontinent, pro který známý brněnský geolog Karel Zapletal zavedl roku 1931 název "brunie". V současné geologické literatuře se však o této geologické jednotce hovoří spíše jako o brunovistuliku. Ano, Brno i s Kraví horou se před více než půl miliardou roků nacházelo pod rovníkem, někde na jižní polokouli.

Brunovistulikum je dnes z větší části překryto mladšími horninami a na povrch vystupuje jen jeho významná součást - tzv. brněnský masiv. Současné názory geologů vypovídají o tom, že brunovistulikum je pozůstatkem pásu kdysi aktivních sopek, jaké můžeme v současnosti sledovat kolem Pacifiku v oblasti And, Aleut, Kamčatky, Japonska a Mariánských ostrovů, kde se jednotlivé litosférické desky zasouvají jedna pod druhou. Sopky, které před půl miliardou v brunovistuliku vznikaly, už ale dávno odstranilo množství pozdějších geologických událostí. Přesto můžeme v Brně najít pozůstatky vůbec nejstarších vulkanických hornin, jaké byly na území České republiky objeveny. Jejich stáří se odhaduje až na 725 milionů roků! Dokonce i Kraví hora, na níž stojí Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, je tvořena horninami, které vznikaly při výlevech láv na mořském dně, jaké lze v současnosti pozorovat například uprostřed Atlantského oceánu. Jedná se především o tzv. diabasy (zastaralý název pro čediče ze starších prvohor) s šedozelenou nebo černošedou barvou.

Jistě, k těmto prastarým horninám bychom se mohli prokopat ze sklepů Hvězdárny, to ale není vůbec zapotřebí. Na rohu ulice Grohova a Úvozu, si zmíněné horniny můžete snadno prohlédnout na skalním výběžku, který zde zůstal po stavbě obytných domů. Kromě velmi silně přeměněných diabasů, lze zde pozorovat až 60 centimetrů široké pruhy načervenalých hornin. Jde o světlé žilné horniny - tzv. aplity, které vznikly průnikem taveniny do puklin v okolních horninách. Více čtěte na: http://www.hvezdarna.cz/kravihora/index.php?sekce=geologicka_minulost

ZDROJ:www.hvezdarna.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
14
11. 2019
14.11.2019 - Přednáška, diskuse
Interhotel Moskva Zlín
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí