zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Znojmo opatří popelnice čipy

14.04.2013
Odpady
Znojmo opatří popelnice čipy

Mít přehled o popelnicích ve Znojmě chtějí jeho radní. Uvažují o čipování popelnic. Ročně stojí město svoz a skládkování odpadu dvacet milionů korun.

Přehled a patrně i úspory vidí představitelé znojemské radnice v myšlence začít umisťovat na kontejnery a popelnice ve Znojmě čipy. Chtějí mít především jasno v otázce, kolik popelnic ve Znojmě skutečně je. Čipování popelnic by se mělo uskutečnit v příštím roce.

Téměř pětatřicetitisícové Znojmo vyprodukuje ročně kolem šesti tisíc tun komunálního odpadu. "Do loňského roku platilo město v Únanově za skládkování jedné tuny odpadu tisíc tři sta deset korun. Pro letošek se vedení Znojma podařilo nasmlouvat cenu o čtyřicet korun nižší. (Město tak vloni jen za skladování odpadu zaplatilo 7 860 000 korun, pozn red.). K nákladům za skládkování směsného komunálního odpadu je samozřejmě navíc třeba přičíst ještě náklady za odvoz komunálního odpadu, který provádí společnost .A.S.A. EKO Znojmo. Za měsíc to dělá 891 tisíc korun. Dalších 144 tisíc měsíčně činí pronájem nádob na odpad," uvedla mluvčí radnice Zuzana Pastrňáková.

Na rozdíl od většiny sousedních obcí a měst si podle mluvčí obyvatelé Znojma popelnice nemusí kupovat, město je pro ně pronajímá. K téměř osmi milionům za skladování odpadu je tedy nutno přičíst ještě 12 420 000 ročně za odvoz a pronájem popelnic. Tyto sumy přivedly vedení města na myšlenku spočítat popelnice přesně.

Systém by měl v budoucnu fungovat tak, že sběrný vůz se čtečkou naloží jen odpad z popelnice, která bude mít příslušný čip. "Chceme docílit toho, aby město zajišťovalo službu opravdu jen pro obyvatele, kteří v místě platí poplatky. I když je v některém domě leckdy trvale hlášen jediný člověk, obývá ho třeba pět nepřihlášených. Tomu odpovídá i počet přistavených odpadových nádob," přiblížila mluvčí.

Otázkou ovšem zůstává co bude s neodvezeným odpadem, zejména v horkém létě? Budou smrdět v popelnicích nebo je vyhodí někdo na černou skládku? (pozn.EnviWeb)

Čipované kontejnery používají například v Uherčicích na Břeclavsku. Očipované popelnice a pytle s čárovými kódy v systému pomáhají udržovat přehled o třídění jednotlivých domácností. "O propracovaný systém nakládání s odpady se stará jeden z místních zastupitelů už tři roky. Nabízí i bonusy pro ty nejpoctivější. Vše funguje a lidem to šetří peníze, takže o tento systém mají zájem také okolní obce," informoval tamní starosta Marcel Slezák.

Například Břeclav však nic podobného nepoužívá. "Očipované nádoby na komunální odpad nemáme, popelnice jsou ve vlastnictví lidí, případně domů. Lidé u nás platí odpady na svá rodná čísla," sdělila mluvčí břeclavské radnice Eliška Windová. Obyvatelé Břeclavi vyprodukují ročně asi osm tisíc tun směsného komunálního odpadu.

Ani Třebíč čipy na popelnicích nepoužívá. "Na odpadových nádobách a kontejnerech pro tuhý komunální odpad jsou však identifikační nálepky bez čtecího kódu," řekl mluvčí tamní radnice Ivan Přibík.

ZDROJ: www.denik.cz, upraveno

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí