zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kancelářská budova v Praze bude čerpat energii z 200 metrů hlubokých vrtů

25.04.2013
Ekologické stavění, bydlení
Kancelářská budova v Praze bude čerpat energii z 200 metrů hlubokých vrtů

V tuzemsku výjimečná. Pátá a zároveň poslední budova z kancelářského komplexu Futurama v Praze 8 bude energeticky mimořádně úsporná. Například v Rakousku na takové projekty nájemci slyší.

Soubor administrativních budov Futurama, který vyrostl v posledních pár letech přímo u stanice metra Invalidovna v Praze-Karlíně, je téměř dokončený. Až na poslední - pátou budovu F. Před několika týdny se developer komplexu Futurama, společnost Erste Group Immorent ČR, rozhodl, že poslední objekt by měl v konkurenci ostatních administrativních domů v Česku vyčnívat. Developer si proto nechal změnit koncept projektu tak, aby objekt splnil požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energií. Oproti běžným kancelářským budovám se v ní sníží náklady na vytápění, větrání a chlazení až o 70 procent.

"Chtěli jsme přijít s něčím novým," řekl Tomáš Velemínský, ředitel Erste Group Immorent ČR. Trend, který směřuje k úsporám energií a udržitelné výstavbě, podle něj dává smysl. "Když si vezmu energii ze země, s kterou pak topím a chladím, připadá mi, že to nemůže být špatně," komentuje využití geotermální energie, se kterou se v budově F počítá. "Dnes to ještě není standard, ale jednou bude a my chceme být vždy o krok napřed. Stanovujeme novou laťku na trhu," tvrdí.

Inspirace v Rakousku

Developer Futuramy se nechal nápadem na využití geotermální energie v budově F inspirovat u kolegů z mateřské skupiny v Rakousku. Erste Group Immorent totiž momentálně ve Vídni staví kancelářskou budovu Silo, která bude v pasivním energetickém standardu

"Nájemci v Rakousku se o budovu zajímají nejen proto, že ušetří nějaké to euro. Dnes se firmy dívají i na to, aby objekt, ve kterém sídlí, odpovídal jejich podnikové strategii. Je to hodně otázka image," říká Velemínský s tím, že udržitelnost budov řeší nejen nadnárodní, ale i lokální společnosti. Jako příklad uvádí finskou společnost Kone. Ta vyvíjí velmi úsporné výtahy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Kone do vídeňské budovy Silo přemístí své kanceláře. "Přesně to zapadá do jejich konceptu podnikové strategie," říká Velemínský.

Podle Erste Group Immorent nájemci budov jako Silo či F ve Futuramě ušetří 60 centů až jedno euro za metr čtvereční a měsíc na provozních nákladech. Developer nechal na pozemku ve Vídni staré, asi 20 metrů vysoké betonové silo a firma Kone si v něm udělá zkušební věž na výtahy. Ve Futuramě architekt vymyslel pro nájemce industriální prvek v podobě komínu, který bude využíván jako kuřárna.

Budova F v komplexu Futurama bude mít vedle oken s trojskly i kvalitnější a silnější vrstvy tepelné izolace na fasádě, střeše a v suterénu, čímž se sníží náklady na vytápění o 40 procent. Díky využití geotermální energie se náklady na chlazení sníží asi o polovinu a náklady na vytápění o dalších zhruba 30 procent. Celkově se pak náklady na vytápění a ohřev větracího vzduchu sníží asi o 60 procent. "Oproti dnes běžnému standardu kancelářských budov budou těmito opatřeními sníženy náklady na vytápění, větrání a chlazení o 50 až 70 procent. Závisí to na využití odpadního tepla z chlazení místností se servery nájemců," uvádí Jiří Cajthaml ze společnosti PBA International Prague, jež zpracovává pro developera Futuramy projektovou dokumentaci.

Za "nadstandardně kvalitní projekt" označil plánované parametry budovy F v byznys parku Futurama Petr Vogel, konzultant společnosti EkoWatt. "Z uvedených energeticky úsporných opatření se lze domnívat, že standardu téměř nulové spotřeby bude skutečně dosaženo," uvedl Vogel. O tom, zda objekt spadá do kategorie "téměř nulové spotřeby", vypovídá průkaz energetické náročnosti budovy.

Erste Group Immorent odhaduje, že dodatečné investice do budovy F náklady na její realizaci prodraží o pět až osm procent. Vícenáklady v případě výstavby budovy, která nabídne asi 9000 metrů čtverečních pronajímatelných ploch, odpovídají 15-25 milionům korun. "Ne všechna opatření jsou rozumná a náklady rozumně vynaložené, ale v tomto případě si myslím, že to je rozumně vynaložený náklad," říká Velemínský. Finanční návratnost se u geotermálních vrtů, které budou v případě budovy F 150 až 200 metrů hluboké, odhaduje na osm až deset let, dodává Velemínský.

Brněnská AZ Tower

Geotermální energii bude využívat také brněnská AZ Tower - nejvyšší budova v Česku, jež má být kolaudována v nejbližších týdnech. Investoři budovy s převážně administrativní funkcí vsadili i na technologii hybridního větrání (vzduchotechnika v kombinaci s přirozeným větráním) a fotovoltaickou fasádu.

Oproti AZ Tower má mít však objekt Futuramy dvakrát vyšší využití podloží. V praxi to znamená, že zatímco v případě AZ Tower dosahuje celková délka všech energetických vrtů čtyři kilometry, u Futuramy to bude 8,5 kilometru, připomíná Cajthaml z PBA International Prague. Tato firma dělala i energetickou koncepci AZ Tower. Podle Cajthamla pokryje podloží Futuramy 100 procent potřeby chladu pro pasivní chlazení kanceláří a serverů a 40-60 procent potřeby chladu pro chlazení větracího vzduchu. "Vytápění bude stoprocentně pokryto výkonem tepelných čerpadel s využitím podloží a odpadního tepla z provozu objektu (serveroven)," uvedl Cajthaml. Pro srovnání, u budovy AZ Tower představuje využití geotermální energie asi jen 20 procent celkové potřeby energie na vytápění.

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí