Města podle ekologů málo recyklují komunální odpad

Městům se stále nedaří plnit vládní nařízení recyklovat polovinu komunálního odpadu. Mezi krajskými městy je na další materiálové využití posílána polovina odpadu pouze v Olomouci a k padesátiprocentní hranici se přiblížila už jen čtyři okresní města. Novinářům to dnes v Olomouci řekl odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček.

Vláda podle Kropáčka původně počítala s tím, že padesátiprocentní míru recyklace Česko vykáže už v roce 2010, avšak o rok později tento ukazatel činil pouze 31 procent. "I přes slabou podporu recyklace ze strany státu dokázala města Olomouc, Pardubice, Semily a Svitavy v posledních třech letech vytřídit a recyklovat skoro dvojnásobek národního průměru. Tato města dokazují, že lze dlouhodobě třídit a recyklovat i více než polovinu komunálních odpadů," uvedl Kropáček.

Nízkou míru recyklace Kropáček přisoudil tomu, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) této problematice přikládá menší význam, než by si zasloužila. "Řada obcí například ani po deseti letech platnosti vládního cíle recyklovat polovinu komunálních odpadů netuší, jak míru recyklace spočítat. Obcím chybí metodické vedení a odborná pomoc. Prevence a recyklace by přitom měly být prioritou jak pro využití evropských fondů, tak pro nově připravovanou legislativu. Ministr (životního prostředí Tomáš) Chalupa má však priority jinde," podotkl Kropáček.

MŽP s tím ale nesouhlasí, podle mluvčího Matyáše Vitíka od recyklace neopouští. Postupuje prý podle evropských doporučení pro nakládání s odpady, která podporují technologie pro opětovné použití, recyklaci a využití odpadů, včetně jeho energetického využívání.

Pracovní skupina MŽP se podle Vitíka shodla na budoucím zákazu skládkování netříděného směsného komunálního odpadu. "A to přibližně v termínu deseti let od účinnosti novely zákona o odpadech, tedy mezi roky 2023 - 2025," uvedl Vitík. Ekologové však namítají, že tím ministerstvo podporuje vznik kontroverzních spaloven, které produkují toxické látky.

Olomouc recyklovala polovinu odpadů poprvé v roce 2011 a loni se jí podařilo tuto vysokou míru využití udržet. V krajském městě je instalováno bezmála 3500 nádob na tříděný sběr odpadů, pět desítek kontejnerů na textil a k dispozici jsou dva sběrové dvory. Od roku 2008 radnice podporuje také domácí kompostování. Loni lidé využívali 471 kompostérů a bioodpad lze umístit i do speciálních nádob, které jsou v pravidelných intervalech sváženy do kompostárny v Křelově.

Náměstek olomouckého primátora Jan Holpuch (ODS) dnes novinářům řekl, že recyklovat odpad se městu vyplatí. Za uložení tuny odpadu na skládku radnice platí zhruba 1000 korun a při využití spalovny je to 850 korun, zatímco kompostárna si za tunu bioodpadu účtuje 330 korun.

"Domácnosti nejsou motivovány jinak než tím, že tříděním odpadu dokazují svůj pozitivní vztah k životního prostředí. Nemají levnější poplatek za svoz komunálního odpadu, protože systém v ČR je tak nastaven. Přesto to funguje a lidé odpad třídí," podotkl Holpuch. Jana Matzenauerová z Technických služeb města Olomouce novinářům řekla, že letos radnice plánuje rozdat domácnostem speciální tašky na třídění odpadů a v centru města chce postavit další podzemní kontejnery.

Olomouc ročně za svoz a likvidaci komunálního odpadu zaplatí 90 milionů korun, přičemž 66 milionů Kč vybere na poplatcích. Zbývajících 23 milionů Kč podle Holpucha doplácí město. V této částce jsou zahrnuty i náklady na sběr separovaného odpadu, sběrové dvory a likvidaci černých skládek.