Často kladené dotazy k návrhu zákona o NP Šumava

Už z této věty je jasné, k jakému účelu byl zákon připraven

V porovnání s platnou zonací NP Šumava z roku 1995, žádná jiná nebyla nikdy schválena, se I. zóna zvětšuje z 8 800 ha na celých 18 000 ha, tj. ze 13 % na 26 %. Tedy na dvojnásobek.

Srovnání zón 1995 vs. návrh MŽP

Např. Krkonošský národní park má I. zónu pouze v rozsahu 12 % z celkové rozlohy parku.

Srovnání KRNAP vs. NP Šumava

Návrh zákona, který 24. dubna schválila vláda, předpokládá vymezení I. zóny na ploše více než 26 %, přičemž počítá s tím, že na cca 4,5 % celkové rozlohy parku bude možné zasahovat proti kůrovci.

2. Smí se v první zóně kácet kvůli kůrovci?

Zásah proti škůdcům bude možné učinit v I. zóně pouze na okrajových plochách, které představují cca 4,5 % celé plochy národního parku. V § 8 se píše, že "Možnost asanace kůrovcem napadených zlomů, vývratů nebo kůrovcem napadených stromů v částech I. zóny uvedených v příloze č. 4 části A k tomuto zákonu je časově omezena pouze do doby, kdy bude na celém území národního parku dosaženo základního stavu kůrovce".

3. Proč nebyl návrh zákona projednán standardně v Legislativní radě vlády?

Návrh byl projednán dvěma pracovními komisemi LRV - pro veřejné právo (8. 4.) a pro hodnocení dopadů regulace (12. 4.) a jako ke všem legislativním materiálům, které schvaluje vláda, k němu bylo zpracováno stanovisko předsedy LRV. Materiál nebyl projednán na plénu LRV, o čemž rozhodl předseda LRV na základě čl. 4 odst. 3 Statutu LRV. K tomuto postupu dochází i u mnoha jiných návrhů zákonů předkládaných vládě - z poslední doby např. u návrhu zákona o statusu veřejně prospěšné společnosti (návrh zákona vládě předložil ministr spravedlnosti) či u návrhu zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a dalších změnách (návrh zákona vládě předložil ministr financí).

4. Mohou se v Národním parku stavět hotely?

Ne, návrh naopak zpřísňuje dosavadní pravidla pro stavbu objektů na území národního parku. V § 5 zákona se píše, že "Na území I. zóny se neuplatní zákaz povolovat nové stavby podle zákona upravujícího ochranu přírody a krajiny, jde-li o stavby pro účely ochrany přírody, obrany státu a ochrany státních hranic, a drobné stavby pro pěší a cyklistickou turistiku, jako jsou povalové chodníky, stavby orientačních rozcestníků a tabulí a lehké přístřešky pro odpočinek a ochranu turistů před nepříznivým počasím." Což nejsou ani hotely, ani další developerské stavby.

5. Jak se rozšířená první zóna dotkne návštěvníků a co konkrétně první zóna znamená?

V I. zóně může návštěvník chodit pouze po vyznačených cestách, které ho ale zavedou na místa, která mu plnohodnotně představí přírodu národního parku. První zóna není oploceným pozemkem, na který se člověk smí podívat jen zdálky. Je to přístupná část přírody, kterou je ale potřeba respektovat a chovat se k ní tak, aby zde byla v budoucnu i pro naše děti.

Nejpřísnější režim ochrany se stanoví pro první zónu. V praxi to znamená, že na území I. zóny platí nejvíc tzv. základních a bližších ochranných podmínek, které umožňují regulaci činností tak, aby byl zachován stav předmětů ochrany národního parku. Návštěvníků se režim první zóny týká zejména v případě omezení vstupu a vjezdu.

Návrh zákona povoluje výjimku pro osoby s trvalým pobytem v obcích na území národního parku, ze zákazu vstupu mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánů ochrany přírody, který platí obecně ve všech národních parcích. Ostatní návštěvníci se mohou v první zóně pohybovat po cestách vyznačených se souhlasem orgánu ochrany přírody.

6. Co je cílem zákona?

Cílem zákona je ochrana přírody a krajiny v národním parku. Celý § 1 zákona o Národním parku Šumava se jasně říká, že "K zachování mimořádných přírodních hodnot v nejcennější části Šumavy se vyhlašuje Národní park Šumava.

Předmětem ochrany jsou ekosystémy ve všech přirozených vývojových stádiích a fázích, volně žijící živočichové, planě rostoucí rostliny a vysoká rozmanitost živé i neživé přírody, jakož i populace zvláště chráněných a pro Šumavu typických druhů rostlin a živočichů.

Cílem ochrany národního parku je zachování a obnova ekosystémů, zejména jejich přirozené biologické rozmanitosti, ekologické stability, struktury a funkcí, jakož i zachování, zlepšení nebo obnova příznivého stavu stanovišť a druhů rostlin a živočichů.

Cílem ochrany přírody a krajiny v národním parku je rovněž zachování příznivého stavu ekosystémů, jejichž existence byla podmíněna činností člověka. Cílem ochrany kulturní krajiny je zachování a zlepšení tradičních estetických hodnot krajiny a jejího typického vzhledu.

Posláním národního parku je rovněž využití území národního parku k turistice, rekreaci, vědeckému výzkumu a výchově, a to při zachování cílů a předmětu ochrany národního parku podle odstavců 1 až 4, jakož i k udržitelnému rozvoji územních samosprávných celků."