Pátek, 29. března 2024

Nové předpisy o energetické náročnosti

V praxi se setkáváme s tím, že právní předpisy a technické normy reagují s určitým zpožděním na technický rozvoj a technický pokrok. V případě nových energetických požadavků na budovy předbíhají právní úpravy stav techniky.

Nové předpisy o energetické náročnosti

Přijetím novely zákona o hospodaření energií se požadavky na energetickou náročnost budov staly součástí našeho právního řádu a jsou právně vynutitelné. Projednávání této novely provázela kritická vymezení poslanců a senátorů vůči evropským energetickým směrnicím. Komentáře právní úpravy se zúžily na kritiku vnucované bruselské regulace a povinnost "energetických štítků" budov (správně průkazů energetické náročnosti budov).

ROZŠÍŘENÍ ZÁKLADNÍCH POŽADAVKŮ

Evropské energetické směrnice (první z roku 2002 a druhá z roku 2010: směrnice o energetické náročnosti budov) jsou naplněním šestého základního požadavku na stavby - Úspora energie a tepla. Šest základních požadavků na stavby je součástí evropského práva od roku 1989, kdy byly formulovány a přijaty evropskou směrnicí o stavebních výrobcích. Z evropské dohody zákládající přidružení České republiky k Evropským společenstvím z roku 1995 vyplynul závazek slučitelnosti národních právních předpisů s právními předpisy Společenství, a rovněž závazek převzetí evropských technických norem a plné kompatibility technické normalizace. Šest základních požadavků na stavby převzala Česká republika do svého stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek.

V platném stavebním zákoně jsou obsahem § 156: "Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životní prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla".

V roce 2011 byla evropská směrnice o stavebních výrobcích zrušena a nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Základní požadavky na stavby byly rozšířeny ze šesti na sedm a některé upraveny. Šestý požadavek nyní zní: "Úspora energie a tepla. Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení, osvětlení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby jejich spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na uživatele a na místní klimatické podmínky. Stavby musí být rovněž energeticky účinné a musí v průběhu své výstavby a odstraňování spotřebovávat co nejmenší množství energie."

Navrhování a schvalování evropských směrnic má svá pravidla, k nimž patří předložení návrhu nové směrnice vládám a parlamentům členských států. Vláda ČR vydala předběžně stanovisko k návrhu směrnice v prosinci 2008, aniž by vyčkala faktického zahájení legislativního procesu v Evropském parlamentu.

V Parlamentu ČR se návrhem směrnice zabývaly tři výbory Senátu a jeden výbor Poslanecké sněmovny. Všechny podobně jako vláda vzaly návrhy na vědomí, a to ještě předtím, než byly do textu směrnice zaneseny zásadní úpravy v Evropském parlamentu. Nepovažovaly rovněž za nutné předložit návrh k projednávání na plénu Poslanecké sněmovny či Senátu. Čeští zástupci v Evropském parlamentu a v jeho výborech velkou většinou návrh druhé energetické směrnice podpořili. Česká republika tak nevyužila možnost ovlivnit obsah a požadavky stanovené druhou energetickou směrnicí.

Směrnice vždy ukládají vládám členských států povinnost jejich převzetí do národních právních předpisů. V případě druhé energetické směrnice bylo toto datum stanoveno na 9. července 2012. Nesplněním této povinnosti se Česká republika vystavuje nebezpečí žaloby Evropské komise a sankce Evropského soudního dvora, která může činit až 500 tisíc korun za den.

Transpozici druhé evropské energetické směrnice z roku 2010 do českého právního řádu připravovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Návrh novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, předložilo vládě začátkem roku 2012, vláda návrh projednala a schválila 29. 2. 2012 a téhož dne jej předala Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Národní legislativní proces byl ukončen přehlasováním veta prezidenta republiky 19. září 2012 v Poslanecké sněmovně.

SEDM NOVÝCH PROVÁDĚCÍCH VYHLÁŠEK

Novela zákona o hospodaření energií, provedená zákonem č. 318/2012 Sb., nabyla účinnosti 1. ledna 2013. Novela se mnohokrát (celkem 38 případů) odvolává na prováděcí právní předpisy a předpokládá vydání sedmi nových prováděcích vyhlášek. Z nich k datu účinnosti novely zákona o hospodaření energií byly ve Sbírce zákonů publikovány dvě: č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, a č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

Dalších pět vyhlášek zatím chybí, byť bez jejich vyhlášení není možné plnit požadavky novely zákona o hospodaření energií. Důležitá je zejména vyhláška o energetické náročnosti budov, která stanoví požadavky na energetickou náročnost budov (přímo nebo spíše odkazem na ČSN, ČSN EN a TNI), obsah průkazu energetické náročnosti budov a jeho grafické znázornění. V návrhu této vyhlášky předpokládá MPO účinnost k 1. 4. 2013.

Žádný čas tak nedostala na přípravu uplatnění nových energetických požadavků na budovy stavební praxe. Projektanti, zhotovitelé staveb, stavebníci, energetičtí specialisté, tvůrci a dodavatelé stavebních software zatím tyto požadavky neznají, pokud nemají přístup do pracovních komisí a institucí, které text vyhlášky připravují a vyjadřují se k němu.

VLASTNOSTI OBÁLKY BUDOVY

Tolik diskutované průkazy energetické náročnosti budov jsou formálním vyjádřením energetických vlastností obálky budovy a jejího technického zařízení. Zákon o hospodaření energií stanoví především povinnost stavebníkům a vlastníkům budov plnit při nové výstavbě a při změně dokončené budovy nebo při výměně stavebních prvků obálky budovy nebo výměně jejích technických systémů požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu (stanoví je chybějící vyhláška o energetické náročnosti budov).

DVĚ ZÁKLADNÍ KATEGORIE NOVOSTAVEB

Požadavky jsou rozděleny do dvou úrovní a vyžadovány v závislosti na kategorii budovy a její energeticky vztažné ploše. Požadavky na nákladově optimální úrovni jsou závazné od 1. ledna tohoto roku pro novostavby a větší změny dokončených budov.

Požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie jsou závazné pro novostavby podle kategorie budovy: budovy vlastněné a užívané orgánem veřejné moci nebo subjektem zřízeným tímto orgánem s energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 - závazné od 1. 1. 2016, větší než 350 m2 - od 1. 1. 2017, menší než 350 m2 - od 1. 1. 2018. Ostatní budovy s energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 jsou závazné od 1. 1. 2018, větší než 350 m2 od 1. 1. 2019, menší než 350 m2 budou závazné od 1. 1. 2020.

Při výměně stavebních prvků obálky budovy nebo výměně technického systému budovy, která není větší změnou dokončené budovy a budova má platný průkaz energetické náročnosti, jsou vlastníci budovy povinni plnit požadavky na energetickou náročnost měněných prvků podle prováděcího právního předpisu. Dokumentaci, která se vztahuje k měněným prvkům, jsou povinni uchovávat pět let.

V praxi se setkáváme s tím, že právní předpisy a technické normy reagují s určitým zpožděním na technický rozvoj a technický pokrok. V případě nových energetických požadavků na budovy předbíhají právní úpravy stav techniky. Již dnes na tuto skutečnost reagují výrobci stavebních materiálů a výrobků novými produkty ve svých výrobních programech. Vyšší kvalitu a pečlivé provedení detailů vyžadují nové energetické požadavky také v oblasti navrhování a provádění staveb.

ENERGETICKÝ POSUDEK JAKO NOVÝ DOKUMENT

Novela zákona o hospodaření energií definuje a zavádí nový dokument - energetický posudek. V § 9a novela stanoví, kdy je třeba zajistit zpracování energetického posudku. Patří sem mj. posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. Nové nařízení vlády č. 468/2012 Sb., k podmínkám programu PANEL 2013+, vyžaduje doložit k žádosti o poskytnutí úvěru na opravu nebo modernizaci domu jen průkaz energetické náročnosti, opomíjí energetický posudek.

STAVEBNÍ ZÁKON A STAVEBNÍ ÚŘAD

Pro navrhování, provádění a užívání staveb jsou v prvé řadě závazné stavební předpisy. Související právní předpisy (energetické, hygienické, chránící životní prostředí) či podmínky dotačních programů musí respektovat požadavky, terminologii a postupy stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Stavební zákon ukládá vlastníkovi stavby povinnost uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pokud se v případě starších staveb nedochovala, je vlastník stavby povinen dokumentaci skutečné provedení stavby pořídit.

Vlastník stavby oznamuje stavebnímu úřadu také změnu účelu užívání stavby nebo její části; změna je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu. Ověřená dokumentace skutečného provedení stavby je podkladem pro zpracování průkazu energetické náročnosti budovy, pro dokumentaci k žádosti o poskytnutí dotace nebo úvěru v rámci dotačních programů.

Novela zákona o hospodaření energií stanoví některé specifické požadavky pro budovy vlastněné a užívané orgány veřejné moci nebo subjekty zřízenými těmito orgány. U těchto budov musí být průkaz energetické náročnosti umístěn na veřejně přístupném, dobře viditelném místě.

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK

Od 1. 1. 2014 nabývá účinnosti nový občanský zákoník, který v § 2250 stanoví:

(1) Provede-li pronajímatel stavební úpravy, které trvale zlepšují užitnou hodnotu pronajatého bytu či celkové podmínky bydlení v domě, anebo mají za následek trvalé úspory energie nebo vody, může se s nájemci dohodnout o zvýšení nájemného, nejvýše však o deset procent z účelně vynaložených nákladů ročně. Souhlasí-li s návrhem na takové zvýšení nájemného alespoň nájemci dvou třetin bytů v domě, platí zvýšené nájemné i pro ostatní nájemce.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, může pronajímatel navrhnout zvýšení nájemného z těchto důvodů ročně o tři a půl procenta z vynaložených nákladů; má se za to, že náklady byly vynaloženy účelně. K návrhu, který neobsahuje výši nájemného nebo nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží. Diskutabilní úprava podle odstavce 1 je vázána na souhlas dvou třetin nájemníků. Úprava podle odstavce 2 nebude dostatečně motivovat majitele nájemních domů k realizaci energetických opatření. Možnost úpravy nájemného by se měla odvíjet ze skutečně dosažené úspory na provoz domu, nikoliv z uznatelných nákladů na energetická opatření.


Marie Báčová
odborná poradkyně předsedy ČKAIT

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů