Nerostné suroviny Mongolska

Těžební průmysl

Uvedený sektor je pro mongolské hospodářství naprosto klíčový, zajišťuje cca 22 % HDP, 67 % průmyslové produkce a 90 % z celkového mongolského exportu. To vyvolává potřebu stabilizovat a zpřesnit stávající legislativní rámec pro těžební aktivity (od r. 2010 stále pokračuje zákaz prodeje a obchodování s těžebními licencemi, očekává se nový těžební zákon, přijat byl zákon na ochranu strategických sektorů, kam patří i těžba), zlepšení infrastruktury nezbytné pro návaznou obslužnost dolů i celého těžebního průmyslu, neopomíjení ekologických hledisek. Nelze ovšem opomenout obavy z klesajících celosvětových cen nerostných surovin. Dle statistik se během posledních 5 let počet průzkumných licencí se snížil z 4111 ks na 2239 kusů.

Pokud jde o těžební průmysl, vláda očekává, že budou prozkoumány nové možnosti těžby a že budou postaveny nové závody, a to jak zahraničními, tak domácími investory (kteří ovšem aktivity vzhledem k nejasnému prostředí omezují). Na těžbě nerostů a jejich exportu je Mongolsko v podstatě závislé. Ve střednědobé perspektivě je cílem zvýšit přidanou hodnotu v těžebním sektoru. Dlužno konstatovat, že naprostá většina všech nerostů se v Mongolsku těží povrchově.

Hodnotou vývozu v letech 2011 i 2012 bylo nejvýznamnější uhlí. Mongolsko se dokonce stalo největším konkurentem Austrálie při vývozu uhlí do Číny. Na významu však dále narůstá např. těžba železné rudy, zlata, uranu, molybdenu, ropy, wolframu, fluoritu a zinku. Celkem se v Mongolsku nachází 69 nerostů a další zeminy (včetně vzácných prvků).

Mongolská vláda považuje tyto doly za strategické:

Zlato se těží povrchově s poměrně nízkými náklady. V roce 2008 bylo vytěženo celkem 15,2 tun zlata s postupnou klesající tendencí - v r. 2012 cca 6 t. V r. 1992 vyhlásila vláda program "Zlato". Koncem r. 2010 mongolská vláda vyhlásila zájem vyvlastnit 254 licencí na zlato, které se nacházejí v chráněné zóně. O této skutečnosti nebylo dosud zcela rozhodnuto (zrušeny byly pouze některé licence), nicméně faktem je, že ve státním rozpočtu nejsou tak obrovské peníze na odškodnění a navíc by tento krok mohl způsobit mnohé komplikace.

Hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie v Mongolsku je uhlí. Zásoby se odhadují až na 162 mld. tun, přičemž 1/3 je černé koksovatelné. Problémem je zadluženost v rámci energetického sektoru. Těžba uhlí v roce 2008 činila9,8 mil. tun, přičemž v r. 2012 již 28,6 mil. tun, první polovina r. 2012 však vykazovala nižší čísla než stejné období roku předchozího, neboť Čína jakožto téměř monopolní odběratel využívá své síly. Čísla by měla dramaticky vzrůst po úplném otevření ložiska Tavan Tolgoi.

Zahraniční firmy se v Mongolsku pokoušejí o těžbu ropy. V současné době firmy z USA, Austrálie a Číny těží několik stovek tis. barelů ropy ročně. Zásoby nejlépe prozkoumaného ložiska se odhadují na 1,5 mld. barelů. V roce 2008 se vytěžilo 1174 tis. barelů ropy, v r. 2012 již 3636 tis. barelů. Vzhledem k tomu, že Mongolsko doposud nedisponuje ani jednou funkční rafinerií, musí všechny zpracované ropné produkty dovážet. Problematická závislost na Rusku se projevila v květnu a červnu 2011, kdy v podstatě nebyla v celé zemi k dispozici nafta. Ruská firma Rosneft informovala mongolskou stranu, že dne 04.03.2013 Valná hromada ruské firmy Rosneft zasedala a rozhodla, že dodávky pohonných hmot do Mongolska budou sníženy o 25 %. Podle slov ministra ekonomického rozvoje kupuje Mongolsko produkty zemních olejů mj. i z další ruské firmy Gazprom. Dále Mongolsko i dováží ze Švýcárska a přes ČLR z Koreje.

Dne 12. ledna 2013 mongolská vláda rozhodla, že bude postavena nová rafinérie, aby si Mongolsko mohlo začít samo zajišťovat celou spotřebu pohonných hmot z vlastní výroby od roku 2015. Rafinérie má být postavena v provincii Darchan-Úl s roční kapacitou cca 2 mil. tun ropy (japonská firma Toyo Ingineering ve spolupráci s některými místními společnostmi).

ZDROJ: Businessinfo.cz