zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Břidličný plyn způsobil v USA přebytek uhlí a jeho vývoz

17.05.2013
Energie
Geologie
Břidličný plyn způsobil v USA přebytek uhlí a jeho vývoz

Do Evropy se valí levné uhlí ze Spojených států. Energetické společnosti napříč celým starým kontinentem nutí dovoz uhlí z USA měnit obchodní strategie a některé dokonce pozastavují produkci ve svých paroplynových elektrárnách.

Ekonomika versus ekologie

Evropské státy tak stojí před dilematem, zda mají dát přednost levnějšímu spalování uhlí, nebo dražšímu, ale ekologičtějšímu využití plynu. Uhlí by odlehčilo stagnujícím ekonomikám, plyn by pomohl dosáhnout na dlouhodobý cíl snížení emisí oxidu uhličitého, píše list The Wall Street Journal.

Rozmach břidlicového plynu ve Spojených státech, který se těží hydraulickým štěpením, kdy se pomocí tekutiny vytváří v hornině pukliny a je tak možné surovinu snáze dobývat, přiměl významnou část tamějších výrobců energie, aby přešli od uhlí k plynu. Tím se americké uhlí stalo levným vývozním artiklem. Jeho import do Evropy postupně znemožňuje podnikům spravujícím paroplynové elektrárny účinně konkurovat těm uhelným.

Norský státní podnik Statkraft ve středu oznámil, že vysadil z provozu svou německou paroplynovou elektrárnu, protože nebyla schopna soupeřit s uhelnými rivaly. Ve stejnou dobu firma prodala svůj podíl v německém E.ON, aby získala finance pro investice, jelikož její čistý zisk v prvním kvartálu klesl oproti stejnému období v minulém roce o 87 procent. E.ON řekl, že kvůli nízkým cenám energie zvažuje uzavření paroplynové elektrárny Malženice na Slovensku.

Krom rostoucí produkce elektřiny v uhelných elektrárnách ovlivňuje výrobu v paroplynových zařízeních i nárůst získávání energie z obnovitelných zdrojů. Solární a větrné elektrárny přivádějí do sítě více elektřiny během špičky, paroplynové je mají doplňovat.

Králem Evropy je uhlí

Plyn předbíhá uhlí jen v Norsku a v sedmi státech Evropské unie, nejvýrazněji v Nizozemsku. Jedenáct států EU nevyužívá energii získávanou z plynu vůbec, mezi nimi je třeba Španělsko nebo Švédsko, ale hlavně se jedná o malé země jako Lucembursko nebo Malta. V Německu, kde Statkraft zastavil svou paroplynovou elektrárnu, převyšuje produkce elektřiny z uhlí téměř o 27 procent výrobu v elektrárnách na plyn.

Cena plynu zůstává v Evropě vyšší než v USA, protože ji zdejší dodavatelé, například z Ruska nebo Norska, vážou na cenu ropy. Proto se Evropa aktuálně vrací ke "špinavějšímu" uhlí, což umožňuje Spojeným státům, aby ho do Evropy vyvážely, zatímco američtí výrobci mohou přecházet na paroplynovou výrobu díky tamním zásobám břidlicového plynu.

Břidlicovým plynem disponuje i Evropa. V Polsku se pravděpodobně nachází největší ložisko této suroviny (čísla o množství plynu v podloží se liší). Investoři vycítili možnost vysokých zisků v zemi, což pro polskou vládu zase otevírá možnost zbavit se závislosti na ruských dodávkách, které tvoří až dvě třetiny polské spotřeby plynu ročně. Nyní ovšem dvě společnosti, které se o těžbu v Polsku zajímaly, kanadský Talisman a americký Marathon Oil, ze země odcházejí.

Možnost, že Evropa začne aktivně využívat vlastní zásoby břidlicového plynu, se tak oddaluje. Uhelné spalování drží v EU druhé místo hned za jádrem.

AUTOR: Matouš Hartman
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí