EU se letos zaměří na těžbu plynu z břidlic a ekologické dopady

Evropská unie se chce v letošním roce zaměřit na možnosti těžby plynu metodou hydraulického štěpení a na obavy, které v této souvislosti mají ochránci přírody. V rozhovoru pro dnešní vydání německého listu Die Welt to řekl evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Po těžbě břidlicového plynu volají těžební firmy, které si od ní slibují levnější zdroje energie.

"Je naprosto správné usilovat o ochranu oblastí s pitnou a povrchovou vodou, jakou je Bodamské jezero. Letos se proto EU mnohem podrobněji zaměří na frakování (hydraulické štěpení) a ochranu přírody," poznamenal Oettinger.

Součástí zmíněného frakování je vhánění vody, písku a chemikálií pod vysokým tlakem, aby se narušila břidlice a uvolnil plyn. Podle kritiků ale tato metoda zvyšuje seizmická rizika a znečišťuje pitnou vodu.

Oettinger zopakoval své někdejší prohlášení, že Německo by nemělo s vyškrtnutím frakování jako možností těžby spěchat. Země by podle něj "měla zvážit potenciál, který břidlicový plyn má, a vytvořit potřebný právní rámec pro předváděcí projekty a praktické testy".

"Pokud umožníme zkušební vrty, budeme za několik let mnohem moudřejší a budeme vědět víc i o nákladech. To bude pro průmyslové země jako je Německo velmi důležité. Firmy jako je ExxonMobil nebo Wintershall, což je ropná a plynárenská divize skupiny BASF, tlačí německé úřady k průzkumu kapacit pro frakování. Plyn z břidlic by mohl být výhodný i pro průmyslové spotřebitele, kteří požadují spolehlivé dodávky plynu za rozumnou cenu. Německá kancléřka Angela Merkelová je ale zdrženlivá a tvrdí, že rizika pro obyvatele a životní prostředí je třeba pečlivě zvážit.

Frakování je v současné době na vzestupu hlavně ve Spojených státech, kde tamní elektrárny díky "břidlicové revoluci" masově přecházejí na plyn. Evropské energetické podniky ale kvůli tomu v poslední době odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou, protože ani nejmodernější plynová zařízení nejsou schopna konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí. Dováží se hlavně přebytky z USA, kde vznikají právě díky masovému využití břidlicového plynu.