zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Pomýlené objímání hořícího stromu

26.05.2013
Energie
Obecné
Zemědělství
Les
Pomýlené objímání hořícího stromu

Vychovávají nás k tomu, abychom recyklací papíru zachraňovali stromy. V e-mailech dostáváme nespočet upozornění: "Před vytištěním prosím zvažte dopad na životní prostředí." Ostatně environmentalismus se zrodil právě z výzvy k ochraně lesů.

Teď ale kvůli záchraně planety před změnou klimatu environmentalisté pořádají rozsáhlou celosvětovou kampaň za kácení a spalování stromů a křovin s cílem omezit využívání fosilních paliv. Mohli bychom tuto iniciativu pustit z hlavy jako podivnou ironii, kdyby s sebou ovšem nenesla tak neobyčejně vysokou cenu, jejíž součástí je pravděpodobná destrukce biodiverzity, zvýšená spotřeba vody a úbytek světové produkce potravin. Navíc může v posledku zapříčinit zvýšení globálních emisí CO2.

Většina lidí si při uvažování o obnovitelných zdrojích energie představí solární panely a větrné turbíny. Globálně však slunce a vítr tvoří jen malou část obnovitelných zdrojů - v roce 2010 necelých 7 procent. Mnohem větším hráčem jsou vodní elektrárny, se zhruba 17 procenty. Zdaleka nejdůležitější je ale biomasa - nejstarší lidstvem používané palivo tvoří až 76 procent dnešní obnovitelné energie a 10 procent veškeré energie. Z toho asi 60 procent tvoří dřevo, klestí a zvířecí trus. Ty využívají téměř tři miliardy lidí bez přístupu k moderním palivům, což je příčinou děsivého znečištění vzduchu a milionů úmrtí.

Zbývajících 40 procent biomasy ovšem používá Západ k výrobě tepla a bude ji čím dál víc využívat k výrobě elektřiny. Dává to smysl, protože sluneční a větrná energie jsou z podstaty nespolehlivé - elektřinu potřebujeme, i když je zataženo a bezvětří. Biomasu (společně s hydroenergetikou) lze využívat k vyrovnání kolísavosti, která je větru a slunci vlastní.

Renesance biomasy

Biomasa zažívá renesanci, protože se považuje za neutrální vzhledem k produkci CO2. Všeobecně se má za to, že spalováním dřeva se uvolňuje uhlík zachycený během růstu dřevin, takže čistý účinek na klima je nulový. Narůstající počet hlasů ale tento názor zpochybňuje. Vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí jej označil za "mylný předpoklad" založený na "vážné účetní chybě", jelikož když se kvůli spalování dřeva vytěží les, bude trvat velmi dlouho, než nová zeleň dokáže pohltit emise CO2. Klima může zaznamenat čistý nárůst emisí, vykácí-li se lesy s cílem vytvořit plantáže energetických dřevin.

Podle členů výboru "potenciální důsledky této chyby ve vykazování bioenergie jsou obrovské". Plán environmentalistů získávat z biomasy 20 až 50 procent veškeré energie by mohl znamenat ztrojnásobení spotřeby biomasy, takže její výroba by se stala přímou konkurencí produkci potravin pro narůstající celosvětovou populaci a zároveň by znamenala vyčerpávání vodních zdrojů, kácení lesů a úbytek druhové pestrosti.

Loni publikovaná akademická práce hovoří jasně už svým názvem: "Rozsáhlé využívání bioenergie ze zvýšené těžby lesní biomasy není ani udržitelné, ani neutrální s ohledem na skleníkové plyny." Její autoři poukazují na to, že průmyslová revoluce sice vyvolala změnu klimatu, ale spoléhání na uhlí ve skutečnosti lesům prospělo, protože je naši předkové přestali plenit kvůli dřevu.

To je jeden z hlavních důvodů, proč se lesy v Evropě a Spojených státech zotavily - a proč jsou mnohé lesy v rozvojových zemích v ohrožení. Opětovné okouzlení vyspělého světa biomasou by jej mohlo vrátit na cestu vedoucí podobným směrem.

Největším problémem je ale to, že produkce biomasy jednoduše vytlačuje pěstování dalších zemědělských plodin jinam. Studie teprve začínají tento důsledek odhadovat. V Dánsku skupina výzkumníků odhadla, nakolik by různé plodiny snížily emise CO2. Spálením vytěženého vrbového dřeva z hektaru půdy, na níž se dříve pěstoval ječmen (v Dánsku typická plodina na méně úrodné půdě), předejdeme ročně vzniku 30 tun CO2, jestliže nahradí uhlí. Právě tímto množstvím se hrdí výrobci zelené energie budou honosit, jakmile přejdou na biomasu.

Jenže spálením uvedených vrb se uvolní 22 tun CO2. Jistěže, veškerý tento CO2 byl v předchozím roce odčerpán z atmosféry; kdybychom ale na poli nechali ječmen, i ten by nasál dost CO2, čímž se úbytek oproti uhlí snižuje na 20 tun. Nadto se v tržním systému téměř veškerá produkce ječmene jednoduše přesune na dříve neobdělávanou půdu. Odstraněním stávající biomasy se tam uvolní v průměru dalších 16 tun CO2 ročně (jde nejspíš o podhodnocený odhad).

Namísto 30 tun tedy ušetříme nanejvýš čtyři. Jedná se přitom o nejlepší možný scénář. Ze dvanácti různých pěstebních režimů, jež byly analyzovány, by dva snížily roční emise CO2 o pouhé dvě tuny, zatímco dalších deset by celkové emise ve skutečnosti zvýšilo - až o 14 tun ročně.

Nezadržitelná biopaliva

Za biomasu přitom platíme ohromné výkupné. Jen samotné Německo utratí přes tři miliardy dolarů ročně čili 167 dolarů za tunu nevypuštěných emisí CO2, což víc než 37násobně převyšuje cenu úbytků uhlíku v systému Evropské unie pro obchodování s emisními povolenkami. Odhad objemu emisí, jimž se předešlo, přitom přehlíží nepřímé změny využívání půdy, takže skutečná cena je přinejmenším osminásobně vyšší.

Před deseti lety se EU a USA přiklonily k biopalivům jako způsobu boje proti globálnímu oteplování. Dnes USA zpracovávají 40 procent své produkce kukuřice na etanol, který se spálí v automobilech. To zvýšilo ceny potravin a zapříčinilo hladovění desítek milionů lidí; zároveň to každoročně stojí víc než 17 miliard dolarů na dotacích a způsobuje zemědělské odlesňování jinde na světě, což v úhrnu produkuje víc emisí CO2, než kolik se jich celkově ušetří díky etanolu. Biopaliva se stala téměř nezastavitelnou a nezmírnitelnou pohromou.

Dalšímu - potenciálně mnohem většímu - házení peněz do černé díry biomasy se musíme postavit. Ano, měli bychom energeticky zpracovávat odpady a inteligentně využívat zemědělské přebytky. Chystáme se ale ořezat biodiverzitu, přetížit využívání vody, zapříčinit zdražení potravin a promrhat stamiliardy dolarů - a přitom kácet stromy, abychom je spálili, a možná dokonce zvýšili emise CO2.

Jsme vychováváni tak, abychom chápali a konali lépe.

AUTOR: Bjorn Lomborg
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Bjorn Lomborg
Autor je mimořádným profesorem Kodaňské školy obchodu, založil a řídí Centrum Kodaňského konsenzu. Je autorem knih Skeptický ekolog a Zchlaďte hlavy.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
18
11. 2019
18.11.2019 - Seminář, školení
Praha, Hotel Olympik
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
19
11. 2019
19.11.2019 - Konference
Praha
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí