zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energetický trh nikdy neprokázal schopnost fungovat

24.05.2013
Energie
Energetický trh nikdy neprokázal schopnost fungovat

Rozhovor - Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku

Státní energetickou koncepci kritizují ti, kdo o strategii nic nevědí a chtějí ji shodit. Ve skutečnosti není zastaralá. Má státu dodat energetickou stabilitu, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc, jenž v různých podobách tvoří koncepci kolem dvaceti let. Koncepce však má pouze nastínit směr vývoje energetiky. Důležitější je získat zpátky důvěru investorů, kteří se dnes bojí do turbulentního energetického trhu investovat. Aby energetický trh v Evropě fungoval, musí pozbýt statusu sociálního práva, prohlašuje náměstek Šolc.

OTÁZKA: HN: Čtyři roky čeká průmysl na novou energetickou koncepci. Vy ji více než rok slibujete. Kde je?

Nyní se zpracovává SEIA (strategické dopady na životní prostředí). To je nesmírně obtížný proces. Vždyť povolení na Temelín trvala přes čtyři roky. A to dělal ČEZ, ne státní správa. Nic podobného se nedělalo od roku 2003, tedy ještě před vstupem země do EU. Od té doby se mnohé změnilo. Nyní jsme vybrali zadavatele, kterého schválila vláda. Ten zpracovává posudek, jenž bude dokončen, tuším, v červnu, a v létě pravděpodobně bude mezinárodní projednávání.

OTÁZKA: HN: Kdy tedy můžeme čekat novou státní energetickou koncepci?

Vše by mělo proběhnout do konce léta a pak následuje schválení vlády. Souběžně s tím ale probíhá i vyhodnocení ekonomických dopadů koncepce. Na to žádná metodika není. Dnes nikdo neví, jak ekonomické - ne finanční - dopady pořádně určit.

OTÁZKA: HN: Vždyť s dopady se pracovalo již během přípravy. To vznikala koncepce, aniž se pořádně vědělo, co to bude znamenat pro ekonomiku?

To nikdo na světě neví. Neexistuje jediná metodika na to, jak hodnotit ekonomické dopady energetických koncepcí. A to proto, že je poměrně složité určit, co jsou dopady koncepce a co dopady běhu vnějšího světa.

OTÁZKA: HN: Když vše půjde podle plánu, bude koncepce schválena v září 2013. Rok a půl po plánech současného ministra, čtyři roky po termínu. Nehrozí, že bude koncepce zastaralá, ještě než vstoupí v platnost?

Ne. To jsou řeči lidí, kterým se tam něco nelíbí, a chtějí to shodit. Nikdo vám přitom neřekne, v čem bude zastaralá.

OTÁZKA: HN: Například v plánování podílů jádra a plynu...

To říkají lidé, kteří o strategii nevědí vůbec nic a nikdy se jí nevěnovali. Já ji v různých podobách tvořím asi dvacet let. Že je jádro zastaralé, je výrok těch, kteří ho nemají rádi, a přitom nenabízejí žádnou alternativu. Je legrační si myslet, že jádro nahradíme obnovitelnými zdroji. Máme jen plyn a jádro, jiné varianty nejsou.

OTÁZKA: HN: Narážel jsem spíše na to, zda má smysl v dnešní turbulentní době nějaké koncepce tvořit. Podívejte se na kolaps systému pro obchodování s povolenkami, který zvýhodňuje uhlí oproti plynu...

Ano, dává to smysl právě proto. Koncepce nám má dodat jistou stabilitu. Pokud vezmeme katastrofický scénář, že se EU rozpadne a že nás opustí veškerý průmysl a odstěhuje se do Číny, tak to je varianta, ve které bychom jádro nepotřebovali. Máme soubor situací, které mohou nastat, ty mají různé pravděpodobnosti a různé strategie, jež tomu odpovídají. Preferujeme mírně optimistický scénář, že tu nějaký průmysl zůstane, a víme, jaký průmysl to zhruba bude.

Omyl zelených organizací

OTÁZKA: HN: Dlouhodobé rozhodování se v Česku více méně točí okolo výhodnosti dostavby Temelína. I to se ale nyní mění. Najednou z ministerstva průmyslu zní, že budeme elektrárnu potřebovat později. Není to rozporuplnost i z vaší strany?

Je možné, že ho budeme potřebovat později. My jako ministerstvo ten tendr nevypisujeme. Ale pokud by se měla celá soutěž zastavit a začít opět za tři roky, nabere osmileté zpoždění. Všechna povolení by vám propadla a jelo by se od začátku. Přitom podle současných odhadů by s vyšší spotřebou elektřiny bylo Česko v roce 2025 v mírném deficitu.

OTÁZKA: HN: Hovoříte o růstu spotřeby. Koncepci je však také vyčítáno, že nepočítá s případným poklesem spotřeby a úsporami...

To je oblíbený omyl zelených organizací. Ty říkají, že budeme šetřit energii, a vztahují to na všechno. A už si nevšímají toho, že při úsporách energií se často nahrazují jiná média právě elektřinou. Například když nahradím plyn a uhlí tepelnými čerpadly, výrazně mi klesne spotřeba energie, namísto nich ale využívám elektřinu.

OTÁZKA: HN: V Německu ale spotřeba elektřiny loni klesla, HDP přitom vyrostl o 0,7 procenta...

Ale je to také jediná taková země. Podívejte se na Itálii, Francii a další. Německo si jako jediné z velkých zemí předsevzalo snížit spolu se spotřebou energie i spotřebu elektřiny. Což o to, technicky to možné je. Otázkou ale zůstává, kolik to stojí. A Německo se rozhodlo, že si to zaplatí. Stejně tak plány na 80procentní podíl z obnovitelných zdrojů po roce 2020. Ani jejich experti zatím nevědí, jak to provést. U nás, zejména v oblasti průmyslu, očekáváme nárůst spotřeby elektřiny, u domácností bude spíše nepatrný. Zde čekáme úspory například díky tepelným čerpadlům, ale sám víte, že s obměnou spotřebičů roste nejen jejich účinnost, ale také jejich počet. Když si koupíte novou ledničku, polovina lidí tu starou strčí na chalupu, kde jede celý rok.

OTÁZKA: HN: Říkáte, že v budoucnu bude jedinou alternativou v Česku jádro a plyn. Proč nepočítáte s plynem ještě víc? Například v Americe se stává břidličný plyn velmi populární komoditou...

Ale vždyť my s ním počítáme. Máme dnes 18 procent a počítáme až s 25 procenty. Ale v Evropě budeme plyn vždy dovážet. Za pár desítek let navíc zásoby Norska i Británie dojdou. S břidlicí sám víte, jak vypadala hysterie v Česku jen okolo průzkumu těžby. U nás ale stejně žádné velké zásoby nejsou. Maximum, které bychom mohli získat, je okolo deseti procent spotřeby.

OTÁZKA: HN: Jak moc by s ekonomikou uhelných zdrojů zamávalo prolomení limitů těžby?

Jak kterých. Limity by se prolomily u dolu ČSA, což by asi znamenalo větší jistotu pro teplárenství, které jede většinou na kvalitní uhlí z ČSA. Vršany mají nižší výhřevnost, a to se do tepláren jednoduše nehodí. Ale ani tam dnes není jistota. A pokud byste investovali buď do modernizace, nebo do přestavby na jiné uhlí, potřebujete jistotu dodávek uhlí na dvacet a více let. Pokud díky přísnějším emisním pravidlům klesne v Česku spotřeba uhlí, měl by být pro teplárenství dostatek uhlí zhruba do roku 2035. I kdyby se limity prolomily letos, tak se musí nejdřív sundat skrývka, takže těžit by se začalo až okolo roku 2022.

OTÁZKA: HN: Vidíte budoucnost českého teplárenství v přechodu na plyn a na konci centrálního zásobování teplem?

Snažíme se, aby významná část teplárenství přežila. Některé teplárny jsou ale v zástavbě a rekonstruovat je na dalších dvacet let jednoduše nejde. Ale tam, kde je to možné, tam je uhlí zdrojem s nejnižšími náklady na teplo. Takovou cenu, kterou mají dnes z elektráren v Pardubicích a v Hradci, nebudou Opatovice s plynem nikdy mít. Jsou ale případy, kdy už se vyplatí uvažovat o tom, jestli nepřejít na více menších plynových zdrojů. Účinnost mají velké i malé zdroje okolo devadesáti procent. Velký zdroj vyrábí o něco levněji, ale k malému zase nemusím stavět dlouhé roury. Takže existují lokality, ve kterých může být při nutné rekonstrukci decentralizace ekonomicky výhodná.

"Ne" statusu sociálního práva

OTÁZKA: HN: Snažíte se pro Temelín vyjednat fixní/dotované ceny, o to samé se pokoušejí Němci s plynem. Existuje v Evropě ještě energetický trh?

Evropa dospěla do bodu, kdy trh přestává fungovat. Dřív trh spočíval v tom, že se cena určovala podle nejdražšího zdroje, který se ještě vyplatilo pustit. To se celé pokroutilo nejdřív tím, že se ocenil vypouštěný uhlík (CO2), navíc nešťastným způsobem. Nyní jsme v krizi a ukazuje se, že povolenek je až moc a nemají žádnou cenu. A druhým faktorem byla podpora obnovitelných zdrojů. Na trh se tak dostaly zdroje, které mají nízké provozní náklady, jsou jištěné dotacemi, a tak vytlačují jiné zdroje z trhu. Je několik možností, jak dál. Buď se přestane dotovat...

OTÁZKA: HN: ... to ale u zdrojů s přislíbenými dotacemi nejde...

Zdroje by musely uzavřít dlouhodobé kontrakty na dodávku a nesměly by tlačit vše na krátkodobý trh. Funkční systém se stále hledá. Druhou možností je zavedení odděleného trhu s energií od kapacity. Tam nejspíš směřujeme nyní. V praxi by se platilo za výkon, který by se pravděpodobně soutěžil. Dnešní trh jednoduše nedává investorům signály k tomu, že je bezpečné cokoliv postavit.

OTÁZKA: HN: Vede to tedy k tomu, že se bude podporovat jádro a obnovitelné zdroje. Proč ne třeba uhlí? Nebude se podporovat uhlí, ale plyn. Nebo se může stát, že si některá země vypíše tendr i na nové uhelné kapacity. Otázka zní, jestli trh s elektřinou byl vůbec někdy možný. Nikdy se neprokázalo, že by mohl fungovat. V energetice se pohybujeme ve dvacetiletých cyklech. Trh jsme začali budovat před patnácti lety a začal se kazit před pěti šesti lety. Evropští politici prostě nebyli schopní akceptovat skutečnost, že cena může být při nízké poptávce 35 eur za megawatthodinu, čemuž aplaudují, ale při vysoké i 150 eur. Pokud chceme trh, musíme elektřině sebrat status sociálního práva. Musíme dát investorům jistotu, že na to buď nebudeme sahat, nebo budeme vše řídit. Tu oni dnes nemají.

Týden Hospodářských novin s energetikou

Počínaje středou 21. května přinášejí Hospodářské noviny sérii exkluzivních rozhovorů o české energetice, které budou v pondělí 27. května doplněny zvláštní přílohou o nejnovějších trendech v oboru.

V následujících dnech v HN čtěte rozhovory s:

Danielem Křetínským, šéfem EPH

O tom, kdy dojde uhlí, o teplárnách a o dalších plánech české energetické dvojky

Dieterem Helmem, profesorem Oxfordské univerzity

O zelené energii, břidličném plynu, plánech Bruselu a uhlíkové dani

27. 5. 2013

Speciální příloha HN: Energetika

Obsáhlá sektorová analýza a názory lidí, kteří o směřování české energetiky rozhodují. Jakou má budoucnost jádro a zelená energie, dostaví se Temelín? Kdo je kdo v české energetice v přehledné grafice. Kogenerace, malé jaderné reaktory a další trendy dneška. Reportáž z temelínského jaderného reaktoru.

Čtěte již v pondělí v HN.

Pavel Šolc (50)

Od roku 1993 pracoval ve společnosti ČEZ. V roce 1999 nastoupil do společnosti ČEPS. Od května 2009 pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu. V květnu 2012 byl jmenován do funkce náměstka ministra a pověřen řízením sekce průmyslu a energetiky.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
26
11. 2019
26.11.2019 - Přednáška, diskuse
Barokní sál Lidového domu, Praha 1
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí