Úterý, 19. března 2024

Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí

Ekonomická stránka ochrany životního prostředí zahrnuje vznik ekonomických škod ze znehodnocování životního prostředí a vynakládání prostředků na omezení či eliminaci negativních dopadů plynoucích z nevyhovujícího stavu životního prostředí, a na eliminaci faktorů, které tyto dopady způsobují.

Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí

Prostředky na ochranu životního prostředí vynakládají různé ekonomické subjekty. Lze je chápat ve dvou rovinách: v praktické rovině pracujeme s pojmy náklady a výdaje na ochranu životního prostředí a v rovině teoretické hovoříme o ekonomických škodách a nákladech na zamezení.

Náklady a výdaje na ochranu životního prostředí

S pojmy náklady a výdaje na ochranu životního prostředí se setkáváme při uplatňování praktické ochrany životního prostředí v praxi. V účetnictví konkrétního subjektu (a obecně z účetního hlediska) je mezi náklady a výdaji podstatný rozdíl, kdy výdaje představují jednorázové vynaložení peněžních prostředků v momentu jejich úbytku a náklady se obecně definují jako obětování ekonomických zdrojů na určitý výkon jako výsledek aktivity. V ochraně životního prostředí jsou pojmy výdaje a náklady většinou chápány jako synonyma, přičemž rozlišujeme investiční a neinvestiční náklady (výdaje) na ochranu životního prostředí.

Investiční výdaje (investice) na ochranu životního prostředí jsou výdaje vynakládané jednorázově na pořízení kapitálových statků (tj. především zařízení, ale i technologických úprav nebo metod), které se vztahují k činnostem na ochranu životního prostředí (tj. například předcházení vzniku znečištění životního prostředí, snižování objemu znečištění, monitorování škodlivin, sanace znečištěné půdy apod.).

Neinvestiční náklady zahrnují běžné provozní náklady spojené s provozem zařízení na ochranu životního prostředí. Patří mezi ně mzdové náklady, spotřeba materiálu a energie, náklady na opravy apod.

Výdaje na ochranu životního prostředí jsou souhrnem investičních a neinvestičních nákladů. Jejich podíl na HDP je často používaným ukazatelem (indikátorem) pro měření dopadů hospodářské politiky na životní prostředí.

Ekonomické škody, náklady na zamezení a ekologická zátěž ekonomiky

V teoretické rovině (tj. v oblasti ekonomie životního prostředí) s pojmy náklady a výdaje na ochranu životního prostředí nepracujeme. Namísto toho hovoříme o nákladech na zamezení znehodnocování životního prostředí a ekonomických škodách ze znehodnocování životního prostředí.

Náklady na zamezení znehodnocování životního prostředí jsou náklady, kterými odstraňujeme samotnou příčinu znehodnocování životního prostředí (nikoliv jen její následky). Jedná se tedy o náklady na prevenci vzniku škod na životním prostředí. Typickým znakem nákladů na zamezení v ekonomické teorii je, že čím více je jich vynaloženo, tím je stupeň znehodnocení životního prostředí nižší a naopak. Příkladem mohou být opatření typu čistší produkce.

Ekonomická škoda ze znehodnocování životního prostředí představuje ekonomický dopad znehodnocení životního prostředí, který nesou různé ekonomické subjekty. Jedná se o důsledky vzniklých škod na životním prostředí. Typickým znakem ekonomických škod v ekonomické teorii je, že čím je stupeň znehodnocení životního prostředí vyšší, tím je ekonomická škoda větší a opačně.

Ekonomická škoda je tvořena následujícími třemi položkami:

  • Ekonomická ztráta ze znehodnocování životního prostředí - představuje hodnoty, které z důvodu znehodnoceného životního prostředí nebyly vyprodukovány, a proto nemohou být ani spotřebovány. Příkladem může být ušlá produkce v zemědělské výrobě v důsledku kontaminace půdy škodlivinami.
  • Náklady na odstranění/zmírnění negativních důsledků znehodnocování životního prostředí - jsou to náklady vynaložené na odstranění následků znehodnocení životního prostředí, v žádném případě neřeší příčiny znehodnocení. Jako příklad lze uvést zvýšené náklady na léčbu obyvatel v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (je zřejmé, že tyto náklady nepřispívají k řešení problému špatného stavu ovzduší, pouze zmírňují jeho následky na zdravotní stav obyvatel).
  • Náklady vyhnutí se negativním důsledkům znehodnocování životního prostředí - při vynakládání těchto nákladů opět neřešíme problém životního prostředí, pouze se snažíme předejít jeho následkům. Například v oblasti se znečištěným ovzduším natíráme ocelové konstrukce (jako prevence proti rzi) mnohem častěji než v oblasti, kde je kvalita ovzduší v normě.


Součet ekonomických škod a nákladů na zamezení je označován jako ekologická zátěž ekonomiky. Při rozhodování o optimální míře využívání a znečišťování životního prostředí balancujeme mezi vydáváním peněz na prevenci vzniku ekologické zátěže (náklady na zamezení) a vydáváním peněz na odstranění této zátěže či způsobených škod (ekonomická škoda). Zvýšení jedné položky zátěže vede ke snížení druhé položky - zvýšením nákladů na zamezení snížíme ekonomické škody.

Z konkrétní struktury zátěže pak vyplývá stav životního prostředí. Zjednodušeně řečeno, jestliže vydáváme mnoho finančních prostředků na prevenci znečištění, stav životního prostředí bude lepší než za situace, kdy tyto prostředky nevynakládáme, navíc pak nemusíme vydávat tolik peněz na odstraňování ekonomických škod (a opačně).

Snažíme se docílit minimálního stupně zátěže, tj. situace, kdy součet ekonomických škod a vynaložených nákladů na zamezení je co nejmenší. Optimální míra využívání (či znečišťování) životního prostředí je tedy taková, kdy je ekologická zátěž ekonomiky co nejmenší. Z toho vyplývá, že z ekonomického hlediska není optimální situace, kdy je znečištění životního prostředí nulové (protože v takové situaci by byly náklady na zamezení velmi vysoké). Namísto toho optimum nastane při takové míře znečištění, při které je součet ekonomických škod ze znečištění ŽP a nákladů na zamezení minimální.

ZDROJ: cenia.cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů