Břidličný boom versus plynové elektrárny

Evropské energetické podniky v poslední době odstavují jednu elektrárnu na zemní plyn za druhou. Ani nejmodernější plynové elektrárny totiž nejsou schopny konkurovat rostoucímu dovozu levného uhlí z přebytků v USA, kde elektrárny díky břidlicové revoluci masově přecházejí na plyn. Důsledky amerického břidlicového boomu pociťují i české a slovenské elektrárny.

Jedním z příkladů tohoto trendu je německý koncern E.ON, který zvažuje vyřadit z provozu nedávno vybudovanou elektrárnu na plyn ve slovenských Malzenicích. E.ON se přitom dohodl s německým regulačním úřadem, že dvě své moderní plynové elektrárny v Německu ponechá v provozu, i když na nich prodělává.

Nedávno také obchodní ředitel české společnosti ČEZ Alan Svoboda řekl, že po většinu roku se firmě nevyplatí spouštět zcela novou plynovou elektrárnu v Počeradech, protože výroba elektřiny z plynu je teď kvůli drahému plynu, levnému uhlí a přebytku emisních povolenek nákladnější. O odstavení své plynové elektrárny v Německu rozhodla v současnosti i norská Statkraft, podobné kroky přijaly též energetické podniky v Británii i jinde v Evropě.

Pro evropské politiky to představuje dilema - levnější elektřina z uhlí může poskytnout chabé ekonomice kýženou vzpruhu, expanze uhlí je však zcela neslučitelná s evropskými plány snižování emisí skleníkových plynů. Těch vypouští plynové elektrárny na jednotku energie výrazně méně než uhelné.

Import uhlí, ceny a ekologie

Uhlí v Evropě zlevnilo v důsledku přechodu amerických elektráren z uhlí na ještě levnější plyn, jehož dostupnost v USA díky rozvoji těžby z břidlic prudce vzrostla. Uhlí je tak v USA přebytek a exportuje se do zámoří.

Loni americký vývoz uhlí do Evropy vzrostl o 23 %, uvádí údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA). Cena uhlí na evropské energetické burze EEX klesla za poslední rok o 19 %, zatímco cena většiny plynu v Evropě je vázána na ceny ropy, které zůstávají relativně vysoké.

Uhlí z USA snižuje jeho ceny v Evropě a vytlačuje z výroby elektřiny plyn. Například v Británii podíl uhlí na výrobě elektřiny loni stoupl na maximum za 17 let, zatímco podíl plynu obdobným tempem klesl. Situaci plynových elektráren výrazně ztěžuje i expanze obnovitelných zdrojů jako větru a slunce, protože jejich produkce je obvykle vysoká ve špičkách, pro jejichž obsluhu jsou určeny i elektrárny na plyn.

"Podniky jen stěží provozují plynové elektrárny tak, aby to bylo rentabilní. a platí to dokonce i pro nejmodernější zařízení," prohlásil analytik firmy IHS Energy Kash Burchett.

Prudké zlevnění uhlí může mít ale pro evropskou energetiku značný přínos. "V této chvíli ekonomika těží z levné elektřiny," řekl finanční ředitel E.ON Marcus Schenck. To ale podle něj platí, "jen pokud si řekneme, že ochrana životního prostředí nebude politickou prioritou".

Změnu přístupu v tomto směru, která kontrastuje s nedávným nadšením EU pro snižování emisí, naznačil evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Ten v dubnu sdělil, že EU by měla záběr své energetické politiky rozšířit z dosavadního úzkého zaměření na snižování emisí a začít klást stejně velký důraz na to, aby zůstala energie cenově dostupná.

"Překotný rozvoj obnovitelných zdrojů energie v Evropě vedl k výraznému růstu cen elektřiny pro spotřebitele a těžkým deformacím energetického trhu. Produkce solárních a větrných elektráren je navíc nesouvislá a nepředvídatelná a vysoce flexibilní plynové elektrárny jsou ideálním prostředkem k jejich zálohování. Jejich odstavování tak může dál zhoršit energetickou situaci v Evropě a podkopat energetickou bezpečnost kontinentu," dodal Burchett.