Zadržení a zabavení exemplářů CITES

Zjistí-li porušení práva nebo mají-li důvodné pochybnosti o původu exempláře, zákonném nakládání s ním, pravosti nebo platnosti povolení nebo potvrzení nebo o tom, zda exemplář patří ke druhům nebo populacím, jejichž dovoz, vývoz, zpětný vývoz, tranzit nebo obchodní činnosti s nimi jsou omezeny nebo zakázány nebo je zakázáno jejich držení, na základě ustanovení § 34 zákona zadrží exemplář. Osoba, které je exemplář zadržen, je povinna jej inspekci nebo celnímu úřadu vydat, popřípadě i s přenosným zařízením, ve kterém se exemplář v okamžiku zadržen nachází. Pokud tak neučiní, může jí být exemplář odňat.

Neprodleně po zadržení je exemplář předán záchrannému centru. O zadržení živého exempláře a o jeho předání do záchranného centra informuje inspekce nebo celní úřad příslušný orgán veterinární správy nebo rostlinolékařské péče. V odůvodněných případech lze namísto předání záchrannému centru zadržený exemplář ponechat v péči jeho držitele, který s ním však po dobu zadržení nesmí kromě nezbytné péče bez souhlasu inspekce jinak nakládat.

Po zadržení exempláře zahájí inspekce do 30 dnů od zadržení exempláře řízení o zabavení exempláře, a to v případě, že nejsou do té doby vyjasněny pochybnosti, které byly důvodem pro zadržení exempláře. Pro účely objasňování těchto pochybností si může inspekce vyžádat od vlastníka, dlouhodobého držitele, držitele nebo přepravce exemplářů předložení nezbytných dokladů, potvrzení či jiných podkladů. Pokud se pochybnosti ukáží jako neodůvodněné, musí být exempláře vráceny jejich vlastníkovi, oprávněnému držiteli nebo přepravci včetně všech zadržených dokladů.

Zabaven může být exemplář nelegálně získaný, dovážený, vyvážený, zpětně vyvážený nebo držený exemplář, exemplář, který nebyl zaregistrován podle § 23, anebo exemplář, u něhož nebyl prokázán původ ve smyslu § 24 zákona. Rozhodnutí o zabavení musí inspekce vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení o zabavení.

Důležité je, že osoba, jíž byl exemplář zadržen a která porušila svým jednáním zákon anebo povinnosti stanovené právem EU, hradí náklady spojené s péčí o zadržený exemplář, a to až do okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o jeho zabavení nebo vrácení. Inspekce náklady vyčíslí na základě jejich vyúčtování provozovatelem záchranného centra, do něhož byl exemplář umístěn, a následně rozhodnutím uloží jejich úhradu osobě, které byl exemplář zadržen. Tato úhrada nákladů je příjmem Státního fondu životního prostředí.

Doposud platí, že náklady spojené se zadržením a dalším nakládáním s exemplářem, které nese správní orgán nebo které musí vynaložit, než může náklady vyčíslit a vybírat výše popsaným postupem, hradí Ministerstvo životního prostředí. V nejbližších týdnech by však měla nabýt účinnosti nová vyhláška o výši náhrady nákladů péče o skupiny druhů exemplářů v záchranných centrech, která tuto praxi poněkud pozmění.

Ministerstvo životního prostředí dosud hradí náklady na nezbytnou péči o zadržené a zabavené živé exempláře živočichů umístěné v záchranných centrech na základě smluv s jejich provozovateli uzavíraných podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku na kalendářní rok. Přílohou smluv je ceník náhrady nákladů na péči o jeden exemplář daného taxonu za den, kde jsou smluvní ceny stanoveny na základě údajů poskytovaných ministerstvu provozovateli záchranných center. Ceník je používán pro vyúčtování a fakturaci nákladů na péči o zadržené exempláře provozovatelem záchranného centra a současně pro úhradu těchto nákladů ze strany ministerstva. V praxi se však takto vyčíslované náklady ukázaly jako jen obtížně vymahatelné, neboť osoby, kterým inspekce uložila rozhodnutím náhradu nákladů, se proti tomuto rozhodnutí odvolávaly s odůvodněním, že požadují vyčíslení skutečných nákladů na péči za každý konkrétní exemplář, protože z žádného právního předpisu nevyplývá, že mají hradit náklady podle výše uvedeného ceníku. Cílem nové vyhlášky tudíž je právním předpisem stanovit náhradu nákladů péče o skupiny druhů exemplářů v záchranných centrech pro účely uzavírání smluv mezi ministerstvem a provozovateli záchranných center, které by při stanovení náhrady odkazovaly na přílohy č. 1 nebo č. 2 vyhlášky, vyúčtování a fakturace nákladů provozovateli záchranného centra za dobu umístění exemplářů v záchranném centru, vyčíslování nákladů provozovateli záchranného centra, které si vyžádá inspekce za období od zadržení exemplářů (umístění do záchranného centra) do doby jejich pravomocného zabavení a ukládání náhrady nákladů inspekcí osobě, které byl exemplář pravomocně zabaven.

Vlastníkem exempláře zabaveného na základě pravomocného rozhodnutí se stává stát. Ministerstvo životního prostředí do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zabavení určí, jak bude s exemplářem dále naloženo.

Autor: Mgr. Lucie Pokorná