Zelená střecha stavbu tepelně izoluje

Zeleň na terasách či uvnitř budov plní okrasnou funkci a zpříjemňuje prostředí uživatelům. Přispívá však také ke snížení energetické náročnosti provozu budov.

Novostavba centrály ČSOB v Praze je zasazena mezi svahy radlického údolí a slouží od roku 2007. V roce 2008 získala certifikát LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) za ekologickou architekturu, jednoho ze systémů pro měření udržitelného rozvoje.

VÍCESTRANNÝ UŽITEK A NÁROKY

Střecha bankovního domu je koncipována jako tzv. zelená. Vedle estetické a relaxační funkce má příznivý vliv také na energetický provoz stavby. >>Zeleň je koncipována tak, aby objekt byl v harmonii s okolní krajinou a zároveň vytvářel nejlepší prostředí pro práci,<< říká Ing. Markéta Charvátová, která má v ústředí ČSOB na starost zeleň a recyklování. Střešní zahrady tvoří šest samostatných krajinných zahrad, které spojuje stejný princip vegetačních prvků.

>>Zahrady lze rozdělit na jižní a severní části. Jižní část je osazená rostlinami teplomilnými, kupříkladu tamaryšky, ibišky a kvetoucí keře - čilimníky a růže. V severní části jsou odolnější druhy, stálozelené keře, například tis, zimolez a bobkovišně,<< vysvětluje Markéta Charvátová.

Zeleň v interiéru zastupují běžné rostliny, ochotné snášet malou vlhkost vzduchu a místy i méně denního světla. Patří k nim např. zamioculkasy, schefflery, různé druhy ficusů, dracaeny. Umístění interiérové zeleně je zvoleno právě podle nároků rostlin na denní světlo. Za zmínku podle Markéty Charvátové stojí i přirozené stínění prostoru liánami tetrastigem a háj z dracaen, jenž odkazuje na hájky původní vesnice Radlice. Střešní zahrady a rostliny v interiéru na jedné staně zpříjemňují pracovní prostředí, ale současně generují náklady na údržbu a na škody, jež jsou občas způsobené na technologiích. Např. zatékáním vody z pěstebních van hydroponicky pěstovaných rostlin, zanášením zaatikových žlabů a dešťových svodů listím. Jsou-li rostliny umístěny v administrativních prostorách ve větší míře, je nutné s těmito náklady počítat. Existence střešních zahrad, resp. vrstva pěstebního substrátu a vrstva biomasy však působí především jako izolace. Kanceláře pod zahradami jsou méně náročné na vytápění a chlazení než kanceláře přímo jen pod střešní konstrukcí.