O břidlicovém boomu může Evropa jen snít

Jeho zásoby od roku 2011 stouply zhruba o desetinu na skoro 207 bilionů krychlových metrů. To znamená, že - podle americké vládní Agentury pro informace v energetice (EIA) - už jsou vyšší než zásoby na "klasických" nalezištích, které činí 191 bilionů m.

Experti agentury na více než 700 stránkách popsali "břidlicové bohatství" nejen v USA, ale poprvé také ve 41 zemích.

Ne všechno se ale dá vytěžit

Autoři studie však zároveň upozorňují, že "technicky dostupné zásoby" jsou jedna věc a schopnost je se ziskem těžit je věc druhá. "Jejich využití nemusí být v mnoha zemích tak snadné jako v USA," připojuje se v rozhovoru pro agenturu Reuters Jan Stuart z newyorské pobočky švýcarské banky Credit Suisse.

Příkladem takové země může být Polsko, disponující dvanáctými největšími zásobami břidlicového plynu na světě. Počáteční euforie a naděje, že země se za pár let zbaví závislosti na ruském plynu, opadla. Provádí se kolem 40 pokusných vrtů, ale na žádném z ložisek se nezačne průmyslově těžit dříve než v roce 2015.

Z polských plynových polí odešly společnosti jako americký ExxonMobil nebo kanadská Talisman Energy s odkazem na nejistá regulační pravidla. Ale mohlo v tom být ještě něco jiného. "Výtěžnost polských ložisek je nižší, než se čekalo," sdělil HN Oldřich Petržilka, prezident České plynárenské unie. Jak dodává, pokud by se v Česku možnost získávání břidlicového plynu ověřila, je naděje, že by se mohlo uspokojit až pět procent spotřeby plynu. Více nikoli.

Evropská unie je rozdělena

Postoj Evropské komise k břidlicovým nalezištím není jednoznačný. Na jedné straně je lákavá představa, že by nekonvenční plyn pomohl snížit náklady na energii. Stejně jako v USA, kde ceny plynu pro průmysl představují zhruba čtvrtinu evropského průměru a ceny elektřiny asi polovinu. Pro americké firmy to je obrovská konkurenční výhoda.

Na to poukazuje i britský premiér David Cameron, podle kterého je to hlavní důvod, proč si Evropská unie nemůže dovolit ve využívání břidlicového plynu zaostat za USA.

Ale rozvinout těžbu břidlicového plynu na starém kontinentě není jen tak. Odrazují složitější geologické podmínky, hustší osídlení, ale i záporný postoj veřejnosti. Firmy, které by chtěly investovat do břidlicového plynu v Evropě, musejí vzít v potaz také složité majetkové vztahy vůči půdě i spletité zákony týkající se využívání nerostných zdrojů.

"Využívání břidlicového plynu v Evropě je mnohem problematičtější než v USA. Jsou zde kulturní a další rozdíly," říká pro agenturu Reuters irský ministr energetiky Pat Rabbitte. Jeho země do konce června předsedá Evropské unii.

Poté se této funkce ujme Litva, která z členských zemí EU obzvlášť silně závisí na dovozu zemního plynu z Ruska. "Hledáme možnosti, jak rozvinout vlastní těžbu břidlicového plynu. Doufáme také, že Spojené státy by případně mohly svůj plyn levně nabídnout Evropě," nechal se slyšet litevský ministr energetiky Jaroslav Neverovič.

Německo se vyjádří po volbách

Spolková vláda v Berlíně se zatím rozmýšlí. Tamní koalice složená ze tří stran je sice břidlicím nakloněna, ale příslušný zákon, který by umožnil průzkum a pokusné vrty, před zářijovými parlamentními volbami poslancům nepředloží. Po delším váhání tak rozhodla na počátku června. Podle listu Handelsblatt proto, že nechce zbytečně popouzet voliče.

Navíc podle současného rozložení politických sil není šance, že by těžba z břidlic prošla Spolkovou radou - horní komorou parlamentu -, neboť většina spolkových zemí je proti. Důvodem jsou obavy, že chemikálie, které se při štěpení horniny používají, mohou kontaminovat pitnou vodu. Na to velice důrazně poukazují například německé pivovary. Z dalších zemí Evropské unie chce pokusné vrty na břidlicových nalezištích podpořit rumunská vláda.

Megaprojekt na Ukrajině

Mimo EU je to především Ukrajina, kterou silná závislost na dovozu ruského plynu přiměla investovat do břidlicových nalezišť. Vláda v Kyjevě koncem letošního ledna podepsala dohodu s britsko-nizozemským koncernem Royal Dutch Shell. Ten se zavázal, že do průzkumu a těžby v oblasti Doněcka a Charkova investuje až sedm miliard eur. "Jde o naši největší investiční dohodu se zahraničním partnerem," hodnotí ukrajinský ministr pro životní prostředí a nerostné zdroje Oleg Proskurjakov. Současně jde o dosud největší investici do těžby břidlicového plynu v Evropě. Na východě Ukrajiny by se mělo výhledově těžit až 20 miliard m3 břidlicového plynu ročně. Země ročně spotřebovává kolem 60 miliard m3, z toho jí Rusko dodává zhruba 40 miliard.

Rusové jsou zatím v klidu

Ruský Gazprom, dominantní dodavatel plynu do Evropské unie, se tváří, že ho potenciální "břidlicová konkurence" příliš nevzrušuje. Podle jeho zástupců není těžba v Evropě ve významnějším rozsahu reálná. "Rusko nabízí partnerům výborné podmínky," tvrdí podle agentury Reuters Sergej Komlev, jeden z vysokých manažerů Gazpromu odpovídající za uzavírání kontraktů.

Podle něj bude evropský břidlicový plyn v průměru asi třikrát dražší než ten americký, a proto by se na něj Evropa neměla příliš spoléhat. Varování zní i v USA. "Odhady zásob jsou nadsazené. Naděje, že USA přestanou být závislé na dovozu energie, nejsou realistické," tvrdí expert na energetiku Charles Whall z investiční společnosti Investec.

Břidlicový boom v USA

272 MILIARD
krychlových metrů břidlicového plynu loni vytěžily USA. Byly to dvě pětiny celkové produkce plynu. Vytěžitelnost ložisek tam většinou dosahuje 20-30 %.

Drahý plyn v EU

10,11 EURA
platili loni v průměru průmysloví odběratelé v zemích Evropské unie za jeden gigajoule zemního plynu. V roce 2011 to bylo 8,96 eura. Americké firmy stojí plyn zhruba čtvrtinu toho co evropské.

Břidlice a svět

Kde všude lze těžit?

Američtí vládní experti v poslední studii kromě USA uvádějí dalších 41 zemí, které by mohly těžit plyn z břidlic pomocí hydraulického štěpení. V současné době se tak "masově" děje jenom ve Spojených státech a Kanadě.

Co by to přineslo Evropě?

Zastánci tvrdí, že především výrazné zmírnění závislosti na dovozu ruského zemního plynu, a tedy i silnější vyjednávací pozici EU vůči Rusku. Vůbec ale není jisté, zda by břidlicový plyn v Evropě přispěl ke zlevnění energie, jako je tomu nyní v USA.

Kdo má v EU největší ambice?

Polská vláda vidí v břidlicovém plynu šanci, jak se zbavit energetické závislosti na Rusku. Proto tlačí na plynárenskou firmu PGNiG i na producenta mědi KGHM, kde je hlavním akcionářem, aby neváhali investovat do průzkumu a následné těžby tohoto paliva.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz