zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zdeněk Bakala: Kdybych nevěřil NWR, nebyl bych už tak velkým akcionářem

18.06.2013
Energie
Zdeněk Bakala: Kdybych nevěřil NWR, nebyl bych už tak velkým akcionářem

Rozhovor.

Finanční investor Zdeněk Bakala spravuje rozsáhlé investice v Česku i po celém světě. Některé se vyvíjejí velice pozitivně, u jiných se musí věnovat aktuálním problémům. Během posledních dvou let ale výrazně změnil pohled na Česko, v kterém podle něj probíhají velmi pozitivní změny.

OTÁZKA: HN: Pojďme rovnou k aktuálnímu tématu, kterým je těžební společnost NWR. Ta prochází obtížným obdobím. Vy jste skrze BXR jeden z jejích největších akcionářů. V jaké situaci firma je a jaká je její perspektiva?

Musím předeslat, že jako místopředseda představenstva NWR jsem velmi omezen v tom, o čem mohu mluvit, kvůli pravidlům pro zveřejňování informací na kapitálových trzích a zákonům zemí, ve kterých je firma obchodována. To, co mohu, je prezentovat pohled sice významného, ale minoritního akcionáře, který neřídí management NWR ani společnost vlastnicky neovládá.

OTÁZKA: HN: Jak vidí budoucnost NWR její významný akcionář?

NWR je životně závislá na trzích s energií, ocelí a na stavebním trhu, což jsou odvětví, kterým společnost dodává uhlí. Tato odvětví jsou vysoce cyklická a v důsledku toho je cyklická i těžba uhlí. Všichni investoři to vědí a investují s vědomím, že se musejí do cyklů správně trefit. Krizi tohoto typu prožívá NWR, respektive OKD již potřetí od roku 1990. V dnešní době je ovšem cyklus umocněn tím, že na energetickém trhu dochází k dramatické změně v používání paliv. Jde zejména o těžbu břidlicového plynu a ropy nejen v USA, ale i v jiných zemích. Nárůst této těžby má velmi depresivní dopad na ceny energetického uhlí a je možné, že se jeho ceny už nikdy nedostanou na úrovně, na kterých byly v minulosti. V tom je aktuální situace odlišná. Na druhé straně OKD je společnost, která vždy žila zejména z koksovatelného uhlí pro ocelářský průmysl. Energetické uhlí je svým způsobem doplňkový produkt. Proto NWR ohlásila přípravu restrukturalizačního plánu, který bude znamenat vyšší specializaci na koksovatelné uhlí, těsnější přimknutí k ocelářství a stavebnictví a menší závislost na trhu s energií.

OTÁZKA: HN: Podle odborníků z ratingových agentur či investičních bank může zotavení oborů, které využívají koksovatelné uhlí, trvat pět let i déle. Je NWR schopná toto překlenout, nebo bude muset dojít ke kapitálovému posílení společnosti?

To už zacházíme do oblasti, kterou veřejně komentovat nemohu. Nicméně kdybych já jako investor nevěřil v budoucnost NWR, tak bych už nebyl takovým akcionářem. Jsem připraven NWR podporovat do budoucna a nemám žádnou pochybnost o tom, že NWR překoná i tento dramatický pokles v cenách jejích produktů. Kdy se ceny uhlí začnou vracet na nějakou životaschopnou úroveň, to teď nevědí ani největší odborníci. Připomeňme, že ještě v druhé polovině minulého roku většina expertů na trhy s uhlím predikovala pozvolný nárůst cen především koksovatelného uhlí, který se ale dosud nedostavil. NWR je ale nejen kapitálově vybavená na to, tento cyklus ustát, ale má i dostatečně zajímavé a životaschopné rozvojové plány. Postupem času se stane méně závislou na pohybech cen těchto dvou komodit a na regionu, v kterém působí. Konkrétní plány ale opravdu zveřejňovat nemohu.

OTÁZKA: HN: Do roku 2017 se chce NWR stát lídrem na trhu s koksovatelným uhlím a výrazně vstoupit do obchodu s ním. Znamená to, že by se mohla proměnit z těžební společnosti na více obchodní?

Doposud NWR pouze prodávala své produkty zákazníkům, ale neobchodovala komodity jiných producentů. Z nedávného oznámení NWR vyplývá, že v tomto směru se škála činností NWR rozšíří právě o vlastní obchodní činnost. Takže odpověď zní ano.

OTÁZKA: HN: Situace na trhu se začala výrazně zhoršovat již v polovině roku 2011. Díváme-li se na to očima investorů, kteří od uvedení akcií na trh v roce 2008 přišli o více než devadesát procent hodnoty, nezačali jste s restrukturalizací firmy pozdě?

To budeme vědět za pět let - zda jsme začali o půl roku či rok později nebo dříve. Velké společnosti žijí vlastním životem a není jednoduché v nich dělat rychlé dramatické změny. Nynější restrukturalizační program v zásadě organicky vyrostl z života společnosti, v níž docházelo ke generační výměně ve vedení OKD. V souvislosti se změnou managementu, která shodou okolností nastala v době, kdy se začala ukazovat skutečná hloubka krize v odvětví, se vytvořil i nový pohled na budoucnost společnosti.

OTÁZKA: HN: Experti poukazují na to, že NWR je sice jedna z největších uhelných firem v regionu, ale také má nejvyšší náklady na těžbu. Jak se vy díváte na možnost propojení byznysu s polskými doly?

NWR se od svého založení snažila o expanzi do Polska, zatím ale ne s tak velkým úspěchem, jaký jsme očekávali. Nicméně máme dva existující rozvojové projekty v Polsku, kterých se nezbavíme ani v situaci, které teď na trhu čelíme. NWR je vysokonákladový provozovatel, a právě proto musí dělat kroky, které dělá. To znamená, že utlumuje výrobu energetického uhlí, které má podstatně nižší cenu na trhu, byť náklady na jeho těžbu jsou stejné jako u uhlí koksovatelného. NWR bude přesouvat své výrobní kapacity do oblasti koksovatelného uhlí, kde se náklady vejdou do ceny, která na trhu převládá.

OTÁZKA: HN: To znamená, že dojde k odprodeji nebo uzavření některých dolů v Ostravsko-karvinské pánvi?

Jak bylo oznámeno, NWR zvažuje, jak naložit s některými svými aktivy. Předmětem zkoumání je především důl Paskov, kde jsou náklady pro nás na neekonomické úrovni. Druhé aktivum, jehož osud zvažujeme, jsou naše koksovny, které nabízíme k prodeji.

MEZITITULEK: Investice do RPG Byty "uzrála"

OTÁZKA: HN: Jste velký akcionář ve společnosti RPG Byty, která v regionu vlastní zhruba 44 tisíc bytů. Firma nedávno vydala dluhopisy za 400 milionů eur. Zhruba polovina má jít na splacení úvěrů a necelé 4 miliardy korun na dividendy. Podle analytiků součet dividend za roky 2012 a 2013 dosáhne 8,5 miliardy korun. Znamená to, že je už tato investice "zralá" a uvažujete o prodeji společnosti?

RPG Byty je příkladem investice, na které se dá dobře ilustrovat standardní přístup private equity investorů. Je třeba připomenout, že tento bytový fond byl v minulosti dramaticky podinvestován státem jako předchozím majitelem. My jako vlastníci jsme v minulých letech investovali v průměru zhruba 250 tisíc korun na jeden byt, a tak celé aktivum významně zhodnotili. Takový investiční program nemá v nájemním bydlení v Česku obdoby. Vybudovali jsme provozní část společnosti, zavedli celý systém zákaznických služeb. Teď jsme v zásadě v situaci, kdy hodnota, kterou jako akcionáři ještě umíme vytvořit, už pravděpodobně není tak vysoká jako v minulosti. Proto je třeba začít přemýšlet o tom, kdy a jak tuto investici na trhu realizovat.

OTÁZKA: HN: Jakou čekáte reakci? Kolem bytů se vedly v regionu vášnivé diskuse, část nájemníků měla zájem své byty odkoupit. Vy jste deklarovali, že je chcete provozovat. Nemůže to být překážka, abyste přistoupili k prodeji?

Od dob, kdy jsme se přeli o to, kdo na co má právo, jsme dál. Soudy už mnohokrát rozhodly zcela precizně o tom, jaké máme či nemáme závazky. Nyní jsme v době, kdy se všemi zúčastněnými stranami, což jsou města, obce, nájemníci i dodavatelé, hledáme konsenzus, z něhož by měli všichni co největší prospěch. Diskutujeme o různých pilotních projektech s nájemníky, máme řadu sociálních programů. Program sociálního bydlení, který RPG Byty rozvíjí, je naprosto mimořádný a odborníci ho oceňují. Pokud se změní majitel, nebo se změní částečně, na tyto a další připravované programy to nebude mít žádný vliv.

OTÁZKA: HN: Jestli tomu rozumíme, uvažujete spíše o prodeji podílu v RPG Byty?

Já si myslím, že pokud - připomínám pokud - bychom přistoupili v dohledné době k nějaké transakci, tak by to byla transakce toho typu. Jistou expozici vůči RPG Byty bychom si zachovali i do budoucna.

MEZITITULEK: Média budou zajímavý i ziskový byznys

OTÁZKA: HN: V minulosti jste se nevěnoval přímému řízení firem, to bylo věcí managementů. V poslední době nastala jistá změna, vrátil jste se do Česka a stal se předsedou představenstva vydavatelství Economia. Znamená to, že chcete na své investice více dohlížet?

Po pár letech v zahraničí, které jsem chtěl věnovat převážně rodině, jsem se rozhodl, že je potřeba dát našim aktivitám v Česku jednotnou manažerskou strukturu. Dnes jsou to kromě všech BXR aktivit také dynamicky se rozvíjející společné investice s mojí ženou a v neposlední řadě naše neziskové projekty, které podporují výhradně české kulturní instituce, společenské projekty a vzdělání. Nemám zájem a hlavně kapacitu řídit společnosti, ve kterých mám investováno, zároveň však cítím odpovědnost za to, jakým směrem se naše investice ubírají. Správu aktivit pro mě a moji ženu v Česku proto převzala nově zřízená společnost BM Management, které šéfuje Kamil Čermák. Mně to umožňuje více se věnovat našim neziskovým aktivitám a rozvoji cyklistiky, která mě osobně velmi baví a zajímá.

OTÁZKA: HN: Můžete uvést konkrétně, proč a jaké programy podporujete?

Každým rokem dáváme ze svých soukromých prostředků více než 55 milionů korun na veřejně prospěšné účely. Především podporujeme vzdělávání talentovaných českých studentů, budujeme také instituci Knihovny Václava Havla, která není pomníkem jednomu člověku, ale kromě péče o jeho odkaz je živým místem pro setkávání a studium, místem, které dokumentuje část naší nedávné minulosti. Svou činnost knihovna rozšířila na mezinárodní úroveň, má svou aktivní pobočku v USA, která nadále šíří dobré jméno nejen Václava Havla, ale i České republiky. Tento rok bude knihovna ve spolupráci s Radou Evropy organizovat a společně předávat mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva. Cítím také potřebu většího a komplexnějšího vzdělávání nových lídrů bez ohledu na jejich politickou příslušnost. K naplnění nejenom tohoto cíle se podařilo v Praze založit pobočku významného Aspen Institutu, který pěstuje dialog a spolupráci nejen mezi lidmi s různými názory, ale i mezi zeměmi střední Evropy. Není mi prostě jedno, co se bude s naší společností, ale i Evropou dít.

OTÁZKA: HN: Investoval jste do Economie a teď i do nákupu Centra Holdings. Jak podle vás vypadá budoucnost médií?

Vynaložil jsem zhruba sto milionů korun nejen do nového sídla vydavatelství, ale i do inovačního programu Economie. Jde hlavně o investici do zkvalitnění obsahu, do zlepšení firemní kultury, řízení a motivace lidí. Všechny redakce Economie by měly postupně měnit svůj přístup k získávání, zpracování a distribuci informací čtenářům. S tím souvisí i koupě Centra. Po dokončení akvizice a fúze získá Economia silnější postavení na trhu a digitální distribuci, která jí v takové míře chyběla. To je samozřejmě velká výzva pro nového generálního ředitele a jeho tým. Věřím, že média mohou v budoucnu stále být nejen zajímavý, ale zároveň i ziskový byznys.

OTÁZKA: HN: Budování vydavatelského domu akvizicí Centra Holdings končí, nebo se díváte i po dalších možnostech?

V tomto okamžiku nemáme žádnou konkrétní akvizici v hledáčku. Trvám na tom, že u nás je prostor pro kvalitní nezávislou ekonomickou žurnalistiku a že je po ní poptávka. Myslím si, že byť se teď snažíme ze všech sil, tak ještě zdaleka nejsme tam, kde bychom chtěli být, ale kam to podle mého názoru společně dotáhneme.

OTÁZKA: HN: Když už jsme hovořili o společnosti BXR, skrze kterou držíte většinu svých investic, jak byste tuto firmu charakterizoval?

BXR v sobě spojuje prvky dvou typů investičního podnikání. V principu se chováme obdobně jako typické private equity fondy, na rozdíl od nich ale nejsme vázáni různými přísnými podmínkami, které tyto fondy a investiční společnosti musí splňovat vůči svým podílníkům a které je nutí třeba často svěřené peníze relativně rychle investovat i bez ohledu na aktuální podmínky. My nejsme žádným takovým způsobem omezováni, protože pracujeme pouze s vlastním kapitálem a nikomu dalšímu se nemusíme zodpovídat. Nemáme byrokratickou strukturu, můžeme lépe diverzifikovat investice a máme prostor i pro oportunistické investiční rozhodování.

OTÁZKA: HN: Loni jste pro The Wall Street Journal uvedl, že plánujete diverzifikovat strategii, pokud jde o teritoria i obory. Co se od té doby změnilo?

BXR uskutečnila své první investice v sektoru energetiky a přírodních zdrojů ve střední Evropě, konkrétně v Česku a Maďarsku. Začínali jsme v oblastech, které jsou obě investičně vysoce náročné a cyklické. Časem se stalo zřejmé, že musíme jít i do jiných oborů i do jiných geografických oblastí. Velmi slibné se dnes zdají být investice do zemědělských podniků, například v Jižní Americe a Africe, ale díváme se i na příležitosti investovat do zemědělství jak ve střední Evropě, tak v Asii. Dnes stále zhruba dvě třetiny našich aktiv pocházejí z regionu střední Evropy, jen v České republice naše společnosti zaměstnávají přes 20 tisíc lidí a dávají miliardy korun každý rok na daních a na investicích. Máme už ale podíly ve společnostech prakticky ve všech světadílech. Neuzavíráme se předem před žádnou zajímavou příležitostí: jsme dnes například největším prodejcem matrací v Kanadě, vedle toho investujeme i do zcela odlišných oborů, jako jsou finanční či telekomunikační služby, ale i do zdravotní péče či vzdělávání. Náš investiční horizont přesahuje délku jednoho hospodářského cyklu.

OTÁZKA: HN: Takže je i Evropa pro vás stále zajímavé investiční teritorium?

Evropa není daleko od nastartování významného hospodářského růstu. Ale je to podmíněno tím, že získá nový politický leadership. Problém Evropy je podle mě více politický a společenský nežli čistě ekonomický.

OTÁZKA: HN: Když se podíváte na to, jak řešili krizi v USA a jak postupují v Evropě, v čem vidíte hlavní rozdíl?

Ve Spojených státech, jako ostatně vždycky, jednali rychle, rozhodně a už dnes jsou celkem evidentně z krize venku. V Evropě dojde k témuž, nicméně nastane to o tolik později, oč později Evropa do krize spadla. A zpoždění bude ještě o něco větší, protože Evropa je víc decentralizovaná a méně akceschopná, méně jednotná v názoru na to, jak své problémy řešit.

MEZITITULEK: Boj s korupcí je třeba lépe prodat

OTÁZKA: HN: Zhruba před rokem jste v jednom rozhovoru řekl, že investiční prostředí v Česku je nekvalitní a korupční. Za rok se hodně změnilo - státní zastupitelství i policie jsou v potírání korupce úspěšnější. Vnímáte to stejně?

Můj názor se od té doby výrazně změnil. A mimochodem nechápu, proč vláda už dnešní výsledky boje proti korupci lépe neprodává. Jako by to nikdo neoceňoval či nevěděl. Prostředí se zlepšilo jak institucionálními, tak personálními změnami, jistěže i díky tlaku veřejnosti. Přišli noví lidé do systému justice i do policie, snaží se předvést, že jsou na svém místě. Doufejme, že jim to vydrží. Dnes už bych každopádně neřekl tak jako tehdy, že mě nezajímají investice v České republice.

OTÁZKA: HN: Vnímají to obdobně i vaši známí v byznysu?

Ano, je to evidentní. Vývoj a snahu vnímáme pozitivně, i když víme, že je to dlouhodobý proces, který jde napříč všemi strukturami společnosti.

OTÁZKA: HN: Jako spolutvůrce korupčního a netransparentního prostředí jste před rokem jmenoval Václava Klause. Už máme na Hradě tři měsíce prezidenta Miloše Zemana. Nebojíte se, že budeme na Klause ještě vzpomínat?

Za sebe říkám, že na Václava Klause se slzou v oku vzpomínat nebudu. Pokud jde o současného prezidenta, tak ačkoli jsem ve volbě veřejně podporoval jiného kandidáta, myslím, že prezident Zeman nás možná ještě příjemně překvapí. Nemusím nutně souhlasit se všemi jeho kroky či vyjádřeními, nicméně už jeho dramaticky odlišné pojetí existence České republiky v Evropě a Evropské unii je samo o sobě významným krokem ke zlepšení postavení Česka. V tomto směru vidím posun správným směrem. Pokud se České republice podaří zvrátit i nepříznivý makroekonomický vývoj, tak budeme za dva za tři roky všichni příjemně překvapeni.

OTÁZKA: HN: Co si myslíte o Andreji Babišovi? Úspěšný byznysmen vstupuje do politiky. Je to také cesta, jak politiku měnit? Může mít úspěch?

Nerad bych hodnotil přímo pana Babiše. Obecně si však myslím, že je dobře, když lidé vstupují do politiky - ať už je to pan Babiš se svými možnostmi, nebo občan na Praze 6 se svými zkušenostmi. Je správné, zapojují-li se úspěšní lidé do politiky, nastavují zrcadlo stávající politické scéně a pokoušejí se ji aktivně ovlivnit.

OTÁZKA: HN: Česko už tak trochu žije v kampani před parlamentními volbami, které budou v květnu 2014. Vy jste před minulými volbami sponzoroval tři konkrétní politické strany částkami v řádu milionů korun. Budete to opakovat?

Tenkrát jsem to upřímně cítil jako důležitou podporu v době prohlubující se ekonomické krize, kdy tato země potřebovala, aby nastoupila vláda s odpovědným programem. Nešlo a nejde mi o konkrétní strany či jednotlivé politiky, ale o kultivaci prostředí. Nemám aktivní zájem podporovat konkrétní politické strany a nemám vůbec osobní politické ambice. Pokud mohu, tak chci přispívat k budování férového a transparentního demokratického prostředí. A to nyní činím pravidelně prostřednictvím našich neziskových aktivit a nezávisle na volebních obdobích.

AUTOR: Petr Šabata
AUTOR: Martin Jašminský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí