Pátek, 19. dubna 2024

Petr Havelka - Stavba spaloven teď nemá ekonomickou logiku

MŽP plánuje o sto procent zvýšit poplatek za skládkování odpadu, nově by lidé měli od roku 2016 platit až tisíc korun, vybrané peníze mají jít mimo jiné na podporu spaloven. Podle výkonného ředitele České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) je to ale ekonomický nesmysl, výhodnější je podle něj spíše cesta většího třídění, recyklace a úpravy odpadů v širším spektru menších zařízení.

Petr Havelka - Stavba spaloven teď nemá ekonomickou logiku

E15.cz: Dlouhodobě vystupujete proti výstavbě nových spaloven, co vám na nich vadí?

Nejsme proti spalovnám. Spalovny jsou environmentálně bezpečná zařízení a z tohoto hlediska je ctím, jedná se však o jednu z nejdražších technologií, kterou musíte zaplatit a platit po celou dobu jejich životnosti. Stavba spaloven měla ekonomickou logiku před pěti až šesti lety, kdy Evropská unie nabízela na projekty až čtyřicetiprocentní dotace. V tuto chvíli je naprosto jiná situace. EU je nyní z mnoha důvodů k dotacím na spalovny výrazně zdrženlivější než dříve a projekty se bez dotací nevyplatí, pokud zároveň neproběhne změna legislativy směrem k citelnému zdražení, tak jak se v poslední době navrhuje. Rok a půl jezdily do Bruselu české delegace a žádaly dotace na tři projekty spaloven v Karviné, Chotíkově a Komořanech. Dle mediálních výstupů už byly k ledu dány dva z nich. Živý je pouze projekt v Chotíkově u Plzně, kde chce investovat šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. V Plzni se rozhodli, že spalovnu postaví i za cenu prodloužení návratnosti investice.

E15.cz: Novela odpadového zákona, kterou prosazuje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, počítá s úplným zákazem skládek v roce 2025, podle vás je to nemožné, proč?

Úplný zákaz skládkování nedává v dohledné době z technologického hlediska objektivně smysl. Uvedu čísla z Německa. Němci jsou velmi environmentálně založený národ, skládkování určitým způsobem omezili v roce 2005 a i v tuto chvíli je v Německu 1200 až 1300 funkčních a provozovaných skládek. Vezměme třeba příklad spaloven. Po spálení komunálního odpadu zůstane 25 až 30 procent odpadu ve strusce a popelu, který je zpravidla nutné skládkovat. Když zcela zakážete skládkování, způsobíte poměrně nemalý problém i spalovnám. Odpad nebude kam dávat. Navíc, odpad se dá zpracovat i modernějším způsobem než spalováním a stavbou mamutích zařízení. Když spalovnu postavíte (je to na 25 - 30 let), trh se dál mnoho nerozvine, nebude k tomu mít technologický důvod, většina odpadu logicky půjde do spaloven. ČAOH si uvědomuje, že skládkování je na poslední příčce povolených způsobů nakládání s odpady a je nutné postupně snižovat podíl skládkovaných odpadů. Toto se poměrně progresivně daří. Za posledních pět let se skládkováním v ČR odstranilo o milion tun odpadu méně, z cca 5 mil tun pokles na 3,8. Nastavený trend je velmi pozitivní, a to i bez legislativního zdražení. Dodejme, že skládkování je stále nejvíce využívaný způsob naložení s odpady v EU.

E15.cz: Jaké jsou možné modernější způsoby jak nakládat s odpady?

Naše asociace sdružuje firmy, které odpady upravují, materiálově využívají - recyklují, připravují je k energetickému využití, řízeně skládkují a dále sdružujeme samozřejmě i klasické svozové společnosti. ČAOH proto prosazuje cestu uplatnění širokého spektra různých typů technologií a po vzoru EU s důrazem na třídění a materiálové využití odpadů. Je to ekonomicky mnohem smysluplnější. Skládkování navrhujeme omezit a ne úplně zakázat, a to s termínem od roku 2025. Jde také o to, že když postavíte spalovny, musíte pro ně zajistit "krmivo". Pokud není krmivo dostatečně kvalitní, zde jde zejména o výhřevnost odpadů, může to spalovně působit značný provozní problém. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Některé německé, ale i české spalovny byly projektovany na výhřevnost kolem 11 gigajoulů, svážený odpad ale této výhřevnosti nedosahuje. Potom je třeba upravovat projekty spaloven na nižší výhřevnost, např. 9 gigajoulů, a i s tím mají některé problém. Odpad, který zpracovávají, pak musí doplňovat např. zbytky z třídiček plastů či jinými odpady, aby se na požadovanou výhřevnost vůbec dostaly. ČAOH vnímá jako velice pozitivní, že v ČR za posledních cca 6 let vznikly desítky, či stovky zařízení na úpravu a zpracování odpadů (třídičky, kompostárny, bioplynové stanice, zařízení na recyklaci, úpravu odpadů k energ. využití), a to bez legislativního zdražení služeb. Toto vnímáme jako vhodnější cestu.

E15.cz: Pracovní skupina ministerstva životního prostředí, ve které je zastoupena také vaše asociace, před týdnem navrhla zvýšit poplatek za skládkování odpadu ze současných pěti set korun na tisícikorunu, je zdražení adekvátní?

Není, a podle nás navíc není ani konečné. Nesouhlasíme se zdražováním, protože neznáme relevantní důvod. Minulý rok na podobné pracovní skupině zazněla částka 2,5 tisíce korun, která by mohla zajistit rozvoj spaloven v České republice. Odborníci velmi dobře vědí, že tisíc korun podporu spaloven nezajistí. ČAOH konstruktivně navrhuje podobnou trajektorii zdražování, jako byla v zákoně už dříve, tedy o sto korun jednou za tři roky, a to jen v případě, že by to mělo nějakou přidanou hodnotu pro sektor a bylo to skutečně objektivně třeba. ČR však v odpadovém hospodářství dlouhodobě plní stanovené cíle EU a proto zdražení nepodporujeme. A ještě jedna věc. Obce dostaly na konci minulého roku novelou zákona o místních poplatcích možnost navýšit poplatek až na tisíc korun, vyhodnotily to a ve většině případů nenavyšovaly cenu. Ti kdo navýšili, zjistili, že to lidé nehodlají platit. V těchto obcích stouplo procento nevýběru poplatků. Jinými slovy obce v tuto chvíli narazily na akceptovatelný strop u výše poplatků a je třeba to brát velmi vážně. A v neposlední řadě je též podstatné, že ještě není dořešena otázka možných dopadů zdražení na průmysl.

E15.cz: Myslíte si, že zvýšení ceny podpoří vznik černých skládek?

Naprosto jednoznačně. Nízkopříjmové skupiny může systém donutit k tomu, aby s odpadem nakládaly i nelegální cestou, jako jsme to již zažili v devadesátých letech Dle našeho názoru bychom si nyní měli vážit toho, že lidé i firmy se postupně naučili třídit a stále se to zlepšuje. Pokud jim nyní zdražíte, dá se předpokládat, že to bude vnímáno velmi negativně.

E15.cz: Část poplatku má být vyčleněna také na recyklaci..

Ministerstvo postupně upravilo rétoriku ke spalovnám a také již více hovoří o recyklaci. To je dobře a těší nás to. Opakuji však, že situace v nakládání s odpady není v České republice nijak dramatická. Státy, které nám někteří nyní dávají za příklad, ve smyslu, že mají mnoho spaloven, jako je například Švýcarsko a Dánsko, mají úplně jiné HDP a paritu kupní síly. Jde o nejbohatší státy v Evropě. Každý by asi chtěl jezdit v Mercedesu, ale ne všichni na to máme. Nezapomínejme, že jsme v období ekonomické stagnace a že ČR není v tuto chvíli na úrovni bohatství zmíněných států, navíc EU nyní zdůrazňuje zejména třídění a recyklaci. Je potřeba využívat technologie, které máme k dispozici, a na které máme prostředky. Je pozitivní, že mentalita lidí v ČR se mění a občané stále více třídí. To, že nově vznikly desítky až stovky zařízení, jako jsou třídičky, kompostárny či bioplynové stanice a další zařízení na úpravu odpadů je správné, pomáhá to naplňovat cíle.

E15.cz: Ministr Chalupa by rád prosadil zákon v tomto volebním období, myslíte, že to stihne?

Kdyby to mělo projít standardním legislativním procesem, který znamená vnitřní připomínkové řízení, vnější připomínkové řízení u všech resortů, vyjádření veřejnosti i nevládních organizací a důsledné a kvalitní vypořádání přijatých připomínek, tak je to dle našeho názoru prakticky nemožné. Je však možné, že by se zvažované návrhy stihly prosadit cestou poslanecké nebo senátorské novely. Blíží se ale volby a každý poslanec, který by se spojil ideově s tím, že rok před volbami něco občanům zdraží, a to bez dostatečného objektivního zdůvodnění skutečné potřeby zdražení, když stanovené cíle OH jsou plněny, pravděpodobně dosti riskuje hlasy svých voličů. Tato možnost tu však určitě je.

E15.cz: Zmínil jste skládkování v Německu, jak to mají se spalovnami?

Máme informace, že některé německé obce, které posílají odpad do spaloven, na to velmi výrazně připlácejí. Částky jdou i do statisíců eur na konkrétní spalovnu. Zásadní problém je ale v tom, že pro spalovnu potřebujete na 20 až 30 let zajistit přísun paliva. Obecně je známá situace v Německu, kde je počet spaloven již takový, že produkce odpadů na území Německa ve spojení s tím, že Němci jsou environmentálně cílevědomí a kvalitně třídí, způsobuje nemalý problém s nedostatkem vhodného odpadu do spaloven. Němci tak zvažují dovoz odpadů např. z velmi blízké České republiky, ale i z Anglie či Itálie. Jestliže se ta situace stala v Německu, obáváme se, že něco podobného může časem nastat i tady.

Dotazy: Tereza Čapková, redaktorka E15

Odpovídal: Petr Havelka, ředitel ČAOH

Rozhovor je umístěn na webu serveru E15 - zde je odkaz přímo na zdrojový web

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů