Čína - elektronický odpadkový koš světa

Napadlo vás někdy, co se stane s vaším starým laptopem nebo mobilním telefonem, když ho zahodíte? Podle zpravodajského serveru CNN je možné, že část vašeho starého elektronického odpadu skončí v Číně. Nedávná zpráva OSN dokonce uvedla, že "Čína se nyní zdá být největší skládkou elektronického odpadu na světě".

E-odpad, tedy elektronický odpad, sestává z čehokoli od vyhozených televizí, ledniček a klimatizací, až po ten starý počítač, co chytá prach ve vaší skříni. Mnoho z těchto zařízení bylo původně vyrobeno v Číně a podivným zvratem globální ekonomiky se mnoho z elektronického odpadu znovu do Číny vrací zemřít.

"Podle údajů OSN asi 70 procent celosvětově vytvořeného elektronického odpadu končí v Číně," řekl mluvčí pekingského úřadu ekologické organizace Greenpeace Ma Tchien-ťie. "Většina e-odpadu sem přichází nelegálními kanály, protože podle dohod OSN existuje konkrétní zákaz převozu elektronického odpadu z rozvinutých zemí, jako jsou USA, do států jako je Čína nebo Vietnam".

Během posledního desetiletí se město Kuej-jü na jihovýchodě Číny, uhnízděné v největší čínské průmyslové zóně, stalo hlavním střediskem pro likvidaci elektronického odpadu. Statisíce lidí se tam staly odborníky na rozebírání elektronického odpadu světa.

Prakticky na každé ulici sedí před dílnami na chodníku dělníci a s pomocí kladiv a šroubováků vytrhávají vnitřnosti z domácích spotřebičů. Silnice v Kuej-jü lemují chumáče plastů, drátů, kabelů a dalšího odpadu. Různé komponenty jsou rozdělené podle jejich hodnoty a potenciálu pro další prodej. Na jedné ulici sedí hromada zelenozlatých obvodových destiček, na další zase kovové bedny stolních počítačů. Občas to tam vypadá, jako by dělníci sklízeli nějakou obří plastikovou sklizeň, zvlášť když ženy stojí po kotníky v "poli" plastikových čipů.

Tohle je možná jedna z největších neformálních recyklačních akcí na světě pro elektronický odpad. V jedné rodinné garáži se například dělníci specializují na třídění plastů z čehokoli, od aut až po televize, a dávají je do různých košů. "Když tenhle plastový hrnek bude mít díru, tak ho vyhodíte," říká jeden z mužů a ukazuje na růžový šálek. "A my ho vezmeme a znovu prodáme."

Ovšem recyklace v Kuej-jü je špinavá, nebezpečná práce. "Když se recyklace dělá správně, pak je to dobrá věc pro životní prostředí," říká Ma, mluvčí Greenpeace v Pekingu. "Ale když se recyklace dělá tak primitivním způsobem, jako to vidíme v Číně s elektronickým odpadem, pak je to nesmírně ničivé pro místní životní prostředí."

Podle zprávy OSN z dubna letošního roku nazvané "E-odpad v Číně" trpí Kuej-jü "ekologickou katastrofou" v důsledku likvidace elektronického odpadu v této oblasti. Většina jedovatého znečištění tam pochází ze spalování obvodových desek, plastů a meděných drátů, anebo z jejich koupání v kyselině chlorovodíkové, aby se vyplavily cenné kovy, jako meď a ocel. Tím dílny kontaminují nejen životní prostředí, ale i své zaměstnance toxickými těžkými kovy, například olovem, berylliem a kadmiem. A zároveň uvolňují uhlovodíkový popel do ovzduší, vody a půdy.

Zdravotní studie zjistily, že mnoho děti v Kuej-jü má vyšší než průměrnou hladinu olova v krvi, což může zbrzdit vývoj mozku a centrální nervové soustavy.

Na bahnitém poli hned za městem se vrší hromady technologického šrotu, mezi nímž se pasou vodní buvoli a napájejí se z rybníčků obklopených elektronickými součástkami s logy, jako je Hewlett-Packard, IBM, Epson a Dell. Tato ohromná zvířata občas náhodně šlápnou do tabulek skla, které bylo evidentně vyjmuto z obrazovek. Ploché obrazovky často obsahují rtuť, což je vysoce toxický kov, který se může akumulovat a pronikat do potravních řetězců, především prostřednictvím ryb.