Sobota, 11. května 2024

Díky zemnímu plynu šetří nejen pekaři

Každé padesáté prodané užitkové vozidlo jezdí na CNG..

Díky zemnímu plynu šetří nejen pekaři

Pekař Zdeněk Velíšek z Kamenice nad Lipou zásobuje devět vlastních prodejen a k tomu 140 dalších obchodů na Vysočině a v jižních Čechách. Ve snaze snížit výdaje za pohonné hmoty si loni pořídil dva rozvážkové vozy a osobní automobil na stlačený zemní plyn (CNG). Výsledek si nemůže vynachválit. Za každé vozidlo zaplatilo pekařství 20procentní akontaci a samotné měsíční leasingové splátky již "pokrývají" peníze, které podnik ušetřil za pohonné hmoty.

Jenže je nutné podotknout, že Zdeněk Velíšek si k vozům na CNG pořídil také vlastní plničku, jež stojí přímo v areálu závodu. Vozy jezdí po přesně určených trasách a vždy se vracejí zpátky k pekárně, tedy i k plničce. Jejich řidičům proto odpadá hlavní problém, se kterým by se setkával privátní motorista: Kde načerpat?

Padesátka plnicích stanic

V České republice je zatím v provozu jen necelých padesát veřejných plnicích stanic CNG. Většinou stojí v průmyslových areálech a přístup k nim bývá zpravidla problematický. Omezené jsou rovněž možnosti placení; mnohdy nejde použít platební kartu ani hotovost, zákazníkům pak chodí faktury. Zemní plyn proto ponejvíce využívají firmy, které provozují dopravu v okruhu kolem plničky. Zájem širší motoristické veřejnosti je dosud mizivý.

Podle statistiky Svazu dovozců automobilů bylo letos do konce května v České republice prvně registrováno pouhých 143 nových osobních aut na CNG, což představuje asi 0,2 procenta celkového trhu. Trochu jiná je situace u nových malých užitkových aut. Těch bylo za pět měsíců prvně registrováno 83 a podíl CNG v této kategorii činí asi dvě procenta trhu.

V součtu je to však o hodně lepší výsledek, než mají elektromobily, a dokonce o něco vyšší, než mají nová auta na propan-butan (LPG). Potenciální záběr by však mohl být mnohem rozsáhlejší. Zemní plyn se totiž vyplatí tomu, kdo hodně jezdí. Automobily jsou sice o něco dražší, ale rozdíl ceny oproti vozu s naftovým motorem se podle společnosti E.ON kompenzuje již po ujetí 30 až 60 tisíc kilometrů. Najede-li takový automobil 300 tisíc kilometrů, úsporou se "zaplatí" polovina celkové pořizovací ceny. Způsobeno je to zejména nižší daní.

Plyn vedle benzinu

V současné době je v České republice v provozu 5500 vozidel na stlačený zemní plyn, zatímco v roce 2007 jich bylo 900. Nedostatek je ovšem veřejných plnicích stanic. Podle informací České plynárenské unie by jejich počet však měl do roku 2020 vzrůst na sto, tedy na více než dvojnásobek současného stavu. Novým trendem přitom je, že plničky CNG se stávají - obdobně jako v jiných evropských zemích - součástí běžných čerpacích stanic pohonných hmot.

Společnosti Next Energy a E.ON ve spolupráci se sítí čerpacích stanic Benzina otevřely na konci minulého roku zkušebně dvě čerpací stanice CNG, u nichž výdej probíhá v bezprostředním sousedství stojanů na klasická paliva. Obě pokrývají dálnici D1, jež dosud byla nejslabším bodem na české mapě CNG. První stojí u exitu Humpolec, druhá v Brně na Kaštanové ulici u křižovatky s dálnicí D2. Tuzemský motorista, který kupuje CNG, tak poprvé může využívat běžné zázemí čerpacích stanic.

U jedné pumpy do obou nádrží

Osobní a lehké užitkové vozy ujedou na plnou nádrž stlačeného zemního plynu jen asi 320 až 500 kilometrů. Mají proto rovněž nádrž na benzin, která slouží k prodloužení maximálního dojezdu o další stovky kilometrů.

"Výhodou nových výdejních stojanů v síti běžných čerpacích stanic tedy je, že zákazník může do svého CNG vozu načerpat také benzin, aniž by musel přejíždět na jiné místo," zdůrazňuje jednatel společnosti Next Energy Miroslav Stříbrský.

Podle představitelů obou firem byl pilotní provoz úspěšný a podobných pump bude přibývat. "Bez odpovídající infrastruktury by využívání CNG zůstalo izolované v určitých ostrovech, nový způsob čerpání však CNG dostává na stejnou úroveň s benzinem a naftou," tvrdí Michael Fehn, generální ředitel společnosti E.ON Česká republika.

Zemní plyn vidí jako reálnou alternativu také výrobci automobilů. Využitelné zásoby jsou totiž větší než v případě ropy, ze které se vyrábí benzin, nafta i LPG. Automobilky si tak rovněž mohou vylepšit ekologickou reputaci: auta spalující CNG produkují menší množství pevných částic a oxidů než vozidla využívající ropné produkty. Vozy na CNG jsou navíc tišší a při čerpání paliva nedochází ke kontaminaci půdy či povrchové vody.

Nabídka se rozšiřuje

Výběr nových osobních a lehkých užitkových aut na CNG se proto v poslední době výrazně rozšířil. Zahrnuje například vozy Škoda Citigo; Fiat Panda, Punto, Dobló, Fiorino, Ducato a Qubo; Iveco Daily; Mercedes B, E a Sprinter; Opel Zafira a Combo; Volkswagen Golf, Passat, Touran, Up! a Caddy.

Automobily lze ovšem také dodatečně upravit. Cena přestavby se pohybuje kolem 40 až 50 tisíc korun. Nevýhodou ale je, že tlakové nádrži na plyn padne v tomto případě za oběť část zavazadlového prostoru (v případě aut, která dodává přímo výrobce, jsou nádrže schovány pod podlahu a jediným omezením bývá, že chybí prostor pro rezervní pneumatiku). Přestavěný vůz navíc nedosahuje parametrů továrního automobilu, jehož elektronické a palivové systémy jsou pro CNG vývojově optimalizované. Také dojezd na jednu plnou nádrž bývá menší.

Rizikem u osobních a lehkých užitkových aut na CNG je, že motor pracuje za vyšších výkonových parametrů, což by mohlo vést ke snížení jeho životnosti. Někteří výrobci proto nabízejí za příplatek rozšířenou záruku bez ohledu na množství ujetých kilometrů. Další nevýhodou vozů na CNG je, že většinou nemohou parkovat v podzemních garážích, protože se na ně nahlíží stejně jako na auta využívající LPG. Zemní plyn je přitom na rozdíl od propan-butanu lehčí než vzduch a nemá tedy tendenci se v podzemí hromadit.

Do vzdálenější budoucnosti je ovšem největší otázkou, jak se zachová stát. Výrazné daňové zvýhodnění zemního plynu v dopravě je totiž zdůvodněno podstatně menší zátěží životního prostředí. Rozdíly oproti konvenčním motorům se však postupně stírají. Před patnácti lety byl například mezi autobusem využívajícím naftu a autobusem na plyn zcela diametrální a pouhým okem viditelný rozdíl ve složení výfukových zplodin. U nejnovějších vozidel už ten rozdíl není tak markantní, protože naftové motory jsou vybaveny technologií, která pevné částice zachycuje.

AUTOR: Petr Korbel

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů