Prof. Zdeněk Veselovský - nestor české etologie

Prof. RNDr. Zdeněk Veselovský, DrSc. (*1928 v Jaroměři, + 2006 v Praze). Vystudoval a po té pracoval (až do roku 1959) na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Byl žákem pozdějšího držitele Nobelovy ceny rakušana Konrada Lorenze. V dobách studií pracoval jako zoologický asistent tehdejšího ředitele ZOO Praha. Jak se později ukázalo, tato instituce se mu stala osudnou pro téměř polovinu života.

Po studiích pracoval na fakultě jako vysokoškolský asistent. V roce 1959 byl pak přijat na místo ředitele ZOO v Praze. Během třiceti let, které v této funkci strávil, vytvořil z tuctové zahrady celosvětově významnou instituci. Je známo, že měl velký podíl na záchraně koně Převalského jako druhu a na jedněch z prvních odchovů v zajetí takových šelem jako jsou gepardi, levharti či vlci. Právě tyto úspěchy zvedly prestiž pražské ZOO na mezinárodní úroveň. V letech 1971-1975 byl prezidentem a později čestným členem Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG).

Celé čtvrt století také předsedal České společnosti ornitologické. Dlouhou dobu také působil jako místopředseda zoologické společnosti při Akademii věd České republiky. Krom toho působil jako profesor na Biologické fakultě v Českých Budějovicích i na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

Celý život byl velkým milovníkem zvířat a zastáncem zoologických zahrad jako vzdělávacích institucí a institucí významně se podílejících na záchraně druhů. Po tom, co byl sesazen z funkce ředitele, navštěvoval ZOO jako řadový návštěvník aby se podíval na zvířata, se kterými se znal. Nebylo výjimkou, když ho zvířata poznala a zdravila ho.

U nás v české republice se stal jedním ze zakladatelů etologie a jeho publikace jsou dnes známé po celém světě. Za svůj život napsal bezpočet knížek a článků. Jednou z posledních a zároveň nejobsáhlejších publikací byla knížka Etologie vydaná nakladatelstvím Academia v roce 2005, která se stala na dlouhou dobu jedním z nejprodávanějších titulů tohoto nakadatelství.

Jako popularizátor poskytl velké množství rozhovorů pro Český rozhlas. Na práci s ním vzpomíná Ivo Budil: " ... První reportáž v padesátých letech začala vlastně průšvihem. Náš rozhlasový přenosový autobus náhodou strhl stánek s občerstvením. K obecnému překvapení nám ale Zdeněk nevynadal. Prý jsme mu splnili přání - ty párky mu totiž prodávali tam, kde to vzhledem ke zvířatům vadilo..."

ZROJ: www.priroda.cz