zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Projekty na výstavbu spaloven jdou k ledu, na trhu je nejistota

24.06.2013
Odpady
Projekty na výstavbu spaloven jdou k ledu, na trhu je nejistota

Plán na výstavbu až deseti dalších spaloven v Česku dostává velké trhliny. Legislativa, která by měla případnou výstavbu podporovat, je zatím v nedohlednu a i Evropská unie přestává miliardové projekty pomalu dotovat. Ze tří aktuálně připravovaných jsou tak dva již odloženy, stavět se bude jen spalovna u Plzně.

Poradní skupina expertů, zástupců obcí a měst, odpadového hospodářství a dalších, která měla ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi pomoci připravit novelu zákona o odpadech, mu příliš nepomohla. "Na posledním zasedání tento týden jsme se nedohodli prakticky na ničem," říká zklamaně náměstek ministra životního prostředí Tomáš Podivínský.

Je to přitom právě tato novela, která má energetickému využití odpadů pomoci. Stát v něm vidí omezení skládkování směsného odpadu, a dokonce i náhradu nedostatkového uhlí. Energetické firmy a lobbisté pak hlavně výhodný byznys. A odpadářské firmy zbytečně drahý projekt, který navíc ohrožuje jejich byznys.

Jakým směrem se ministerstvo po totální neshodě vydá, je podle jeho mluvčího Matyáše Vitíka předčasné předjímat.

Kvůli nejistotě evropských peněz (EU donedávna platila až 40 procent jejich ceny) šla k ledu spalovna Dalkie v Karviné, minulý měsíc oznámil odložení výstavby zdroje v Komořanech také Energetický a průmyslový holding.

Na obě strany to rozehrál EP Industries miliardáře Daniela Křetínského a J&T (kteří mají podíly i v EPH). Ten předevčírem za 2,8 miliardy korun koupil od rakouské Energie AG její středoevropská aktiva (bez Rakouska), a to firmu AVE, trojku na českém odpadovém trhu.

"Akvizice ale nemusí automaticky znamenat propojování byznysu se spalovnami," říká mluvčí firmy Daniel Častvaj. Pokud se tedy situace nezmění, má EP Industries fungující odpadovou firmu. Pokud vyjde stát spalovnám vstříc, má podnik, který může jeho případné spalovny zásobovat palivem.

V současné době se nikomu spalování odpadů bez dotací nevyplatí, a pokud ano, musí to zaplatit občané. Poplatek za uložení jedné tuny je maximálně 500 korun, spalování se vyplatí až okolo 1500 korun. A to často jen s dotací EU na výstavbu. "Dnes není bez zatížení občanů a firem výstavba spaloven ekonomicky možná. V Dánsku, kde je 38 spaloven, je náklad na jednoho občana okolo 4000 korun," uvádí obchodní ředitel firmy Marius Pedersen Pavel Borůvka. V Česku je to dnes okolo 900 korun.

O navýšení poplatků se hovoří již delší dobu také v Česku. Zda vůbec a o kolik se mají zvedat, měla rozhodnout právě poradní skupina, ale bez úspěchu.

V minulosti se hovořilo o postupném navyšování poplatků až na 2500 korun za uloženou tunu odpadu, v poslední době ale MŽP zmiňuje sumu okolo tisíce korun. Každá stokoruna bude podle ministerstva stát jednoho občana 21 korun ročně, podle Borůvky je to ale až 56 korun.

"Již od letošního roku přitom měly obce možnost zvedat poplatky za svoz odpadů z 500 na 1000 korun za občana. Využila toho ale menšina obcí, které zdražovaly na 600 až 700 korun. A již při této výši lidé přestávají platit," říká výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

"Ministerstvo má základní pyramidu hodnot. Za prvé, nevytvořit odpad. Když už ho ale vytvoříme, tak ho recyklovat nebo materiálově využít, a to, co nejde takto použít, spalovat. A skládkování je až poslední možnost," uvedl v rozhovoru pro HN ministr Chalupa. Podle Havelky ale míra recyklace versus skládkování stoupá již nyní - množství uloženého odpadu za pět let kleslo z 4,8 na 3,8 milionu tun ročně.

Jediné, na čem se poradci MŽP shodli, je odmítnutí tzv. integrovaného systému nakládání s odpadem - ISNO. Ten měl primárně centralizovat nakládání s odpady na úroveň krajů. Podle zástupců odpadářských firem stáli právě za ISNO velcí lobbisté.

Pokud by veškerým komunálním odpadem vládl kraj, mohl by direktivně rozhodnout, kam s ním. A zatímco jednotlivé obce či svazky obcí neprodukují dostatek odpadů na uživení velké spalovny, kraj ano.

"Obce se ale do svazků mohou spojovat již nyní, každý kraj je navíc jinak velký," míní předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Mnohem důležitější je podle něj dohoda na tom, komu peníze za skládkování půjdou. Což dnes ovšem také nikdo neví.

3 MILIARDY KORUN

stojí zhruba výstavba jedné spalovny odpadů v Česku. Donedávna dotovala EU výstavbu zhruba 40 procenty částky, nyní to omezuje.

1000 KORUN

za tunu uloženého odpadu. Na tolik plánuje ministerstvo životního prostředí zvýšit poplatky ze současných 500 korun.

3 SPALOVNY

stojí v Česku - v Brně, Liberci a Praze. Další tři byly plánovány, stavět se ale zatím bude jen v Plzni. Projekty v Komořanech i v Karviné stojí.

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí