Arnika pomáhá zlepšovat chemickou bezpečnost v Běloruskuc

Zlepšit povědomí úředníků a komunálních politiků a informovat odborníky o nejnovějších poznatcích o účincích nových chemických látek na lidské zdraví nebo zpřístupnit informace o toxických látkách lidem v Bělorusku. To bylo cílem konference o chemické bezpečnosti, kterou v Minsku zorganizovala Arnika s partnerskou organizací Centrum pro environmentální řešení (CES). Hlavními tématy konference byly perzistentní organické látky, znečištění životního prostředí rtutí a rakovinotvorné látky ve spotřebním zboží.

"Pro tato témata jsme se rozhodli proto, že jsou aktuální na mezinárodní úrovni a máme příležitost načerpat bohaté zkušenosti české nevládní organizace Arnika. Chceme shrnout informace o situaci v Bělorusku, prověřit aktuální kontaminaci území a zjistit, nakolik jsou témata spojená s toxickými látkami zahrnuta do národních akčních programů," přibližuje smysl konference ředitel Centra pro environmentální řešení Jevgenij Lobanov.

"Arnika má řadu zkušeností s rozvojovou pomocí v oblasti chemických látek například z Arménie, nebo Kazachstánu, ale i z řešení řady kauz u nás. Vzpomněl bych třeba sanaci havarované skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách. Poté, co v minulých letech pomohly zkušenější nevládní organizace ze Západu nám, cítíme povinnost nabyté vědomosti a zkušenosti zprostředkovat obyvatelům dalších států, které chtějí řešit kontaminaci toxickými látkami," dodává koordinátor českého partnera projektu Martin Skalský z Arniky.

Problém používání chemických látek ve výrobcích, jako jsou hračky pro děti, oblečení, stavební materiály, nábytek nebo potravinářské obaly, je stále aktuálnější. Neustále se totiž zvyšuje počet chemických látek, které se používají ve výrobním procesu nebo přímo přidávají do výrobků. Za alarmující označují ekologické organizace fakt, že ze zhruba čtyřiceti tisíc chemických látek, jež se běžně používají, byly prozkoumány dopady na životní prostředí a lidské zdraví u asi pěti set z nich - něco přes jedno procento. U drtivé většiny látek tedy nemají vědci k dispozici dostatečná data o jejich účincích.

Bělorusové věnují v současnosti velkou pozornost dioxinům, pesticidům, a mezi prioritami jsou další látky na seznamu Stockholmské úmluvy (1). Ta vyjmenovává takové sloučeniny, u kterých se mezinárodní společenství dohodlo, že je bude, zejména pro jejich toxicitu, výrazně omezovat. Bělorusové se také sledují přípravy mezinárodní smlouvy, která má významně omezit používání rtuti a která má být podepsána v řádu několika měsíců v Japonsku (2). Běloruští ekologové požadují, aby se jejich vlast stala smluvní stranou nové dohody.

Účastníci konference také podporují rozvoj chemické bezpečnosti, stejně tak se zasazují o zvýšení účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti chemické bezpečnosti. Jde podle nich o nedílnou součást Strategického přístupu k mezinárodně odpovědnému nakládání s chemickými látkami (SAICM) v Běloruské republice. Akce proběhla jako součást projektu "Posílení účasti veřejnosti na rozhodování ve vztahu k životnímu prostředí a provádění SAICM v Bělorusku", který financuje Evropská unie a spolufinancuje Česká rozvojová agentura a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky jako součást poskytování zahraniční rozvojové pomoci České republiky.

Akce se zúčastnili zástupci státních orgánů, výzkumných ústavů, veřejných institucí Běloruska a České republiky, Evropské komise, a dalších.