Mělo by Česko do své ekonomické politiky zařadit snižování spotřeby ropy a plynu jako reakci na rychlé zdražování a cenové šoky? Hnutí DUHA se domnívá, že ano. Shrnuje důvody a navrhuje rámcový zákon, který se už osvědčil v Británii.
Českou závislost na ropě je třeba léčit
Z toho, co často slýcháme od vrcholných politiků, bychom si mohli vyvodit závěr, že leitmotivem tuzemské energetiky jsou atomové reaktory. Nejsou. Jaderné elektrárny dohromady pokrývají asi jenom jednu šestinu naší spotřeby. Tři čtvrtiny připadají na fosilní paliva.
K vyrobení jedné koruny hrubého domácího produktu spotřebujeme páté největší množství energie ze všech států Evropské unie, a to i při přepočtu podle parity kupní síly.1 A podrobnější porovnání s konkrétními zeměmi ukazuje ještě drsnější čísla. Energetická náročnost německé ekonomiky je o 30 % menší než naše.2
Množství spotřebované energie na jednu vyrobenou korunu HDP sice klesá, ale vinou rostoucích cen ropy, plynu či elektřiny se skoro nemění částka, kterou za ni - a potažmo za energii nutnou k výrobě jedné koruny HDP - podniky zaplatí, a to ani relativně.3
Největší položku v českém účtu za dovoz energie tvoří ropa. Spotřeba energie v sektoru dopravy mezi roky 1998 a 2008 stoupla o 57 %, v automobilech dokonce na dvojnásobek.4
Peníze z každého třetího litru benzínu či nafty, který načerpají do nádrže, navíc Češi posílají diktátorskému režimu dynastie Alijevů v Ázerbajdžánu, většinu dalších peněz shrábne Rusko a Kazachstán.
Špatně izolované české domy, ze kterých uniká teplo, pak financují impérium mocné a neprůhledné ruské státní společnosti Gazprom a bizarní diktaturu v Turkmenistánu.
Ceny ropy rostou. A porostou
Litr Naturalu dnes stojí okolo 36 korun. To je o polovinu více než v březnu 2003 - v době začátku války v Iráku.5 Na první pohled to nedává smysl. Obchodníci se přece tehdy děsili, co probíhající boje udělají s dodávkami z Perského zálivu, takže ceny letěly nahoru. A v současnosti přece ekonomická krize snižuje poptávku. Přesto je dnes světová cena ropy mnohem vyšší.
Důvodem je růst spotřeby ropy v rozvíjejících se ekonomikách, kde od roku 2000 stoupla o 44 %, zatímco v bohatých průmyslových zemích OECD klesla skoro o 4 %.6 K tomu se přidávají politické faktory, včetně cílevědomé manipulace s cenami, jež organizuje OPEC.
Experti se shodují, že bude hůř. A z minulosti víme, že bývá ještě hůř, než všichni čekali. Prognóza amerického ministerstva energetiky z roku 2009 počítala s cenou 100 dolarů za barel v roce 2015.7 Ropa však stála 125 dolarů již v dubnu 2011. V polovině roku 2012 sice klesla na 90, na začátku roku 2013 ale byla na 120 dolarech a nyní se drží kolem 105.8
Plyn zdražuje
A plyn? Trh s plynem je na rozdíl od trhu s ropou geograficky rozdělen. Neexistuje něco jako globální cena zemního plynu. Americké a evropské ceny se liší i trendem: americký plyn zlevňuje, v Evropě zdražuje. Cenu mohou v příštích desetiletích snižovat hlavně dva faktory. Zaprvé rozvoj dopravy zkapalněného zemního plynu s novými tankery i přístavními terminály. Zadruhé nárůsty těžby v takzvaných nekonvenčních ložiskách, například břidlicového plynu.
Vedle toho masivně roste (a poroste) poptávka po plynu. Jeho spotřeba má podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) během příštích 20 let stoupnout o 65 % - jenom poptávka čínského průmyslu má růst o 9 % ročně.9
IEA také prognózuje, že ceny nadále porostou bez ohledu na to, jestli a kolik se bude těžit břidlicového plynu. Jeho vliv na cenu by byl marginální.10 Na to, aby ji podstatně snížil, jsou světová ložiska příliš malá a poptávka příliš velká. Právě to je důvod, proč agentura očekává, že už na konci tohoto desetiletí budou ceny plynu na evropském trhu o 28-57 % vyšší než v roce 2009.11
Uhlí jakbysmet
Český trh s uhlím je svět sám pro sebe. Elektrárenské a teplárenské společnosti často uzavírají dlouhodobé smlouvy; konkrétní doly mají konkrétní odběratele. Přesto se také u nás budou více a více - byť nepřímo - projevovat trendy světového trhu.
Klíčová je v tomto ohledu cena australského uhlí, která celkem věrně kopíruje výkyvy na světovém trhu s ropou - v březnu 2003 stálo 25 amerických dolarů za tunu, v březnu 2013 už 95 dolarů.12 Důvodem je růst poptávky v Číně a Indii a také velká koncentrace nerostných zásob, kdy se 80 % suroviny nachází v pouhých šesti zemích, což dává vzniknout kartelové dohodě podobné OPEC.13
Ropné šoky
Nejde ovšem jen o vysoké ceny fosilních paliv, možná ještě nebezpečnější jsou jejich náhlé výkyvy. Prudké skoky v cenách ropy od konce čtyřicátých let měly prokazatelně pokaždé za následek hospodářský propad.14 A globální ekonomika se zadrhla poté, co se v červenci 2008 ropa prodávala za rekordních 147 dolarů - šestkrát dráž než o šest let dříve. Předchozí šoky měly očividné politické příčiny, například izraelsko-arabskou válku v roce 1973 nebo íránskou revoluci o šest let později. Ale tentokrát byla patrně důvodem směs ekonomických faktorů, mezi které patřila rostoucí spotřeba asijských zemí i spekulace na komoditních trzích.
Zaostáváme
Americký prezident Barack Obama prosadil historické reformy zdravotní péče a bankovnictví. Deutsche Bank však ještě před vypršením jeho prvního mandátu vidělo jeho největší úspěch v nenápadné legislativní reformě: "zavedení silnějších standardů na spotřebu u osobních aut se podle našeho soudu ještě může stát největším a nejvíce oceňovaným výsledkem Obamova prvního volebního období."15
Co si z toho můžeme odnést my? Česko má velké rezervy ve využívání technologií, které mohou snížit naši spotřebu fosilních paliv. Jiné státy se dostaly mnohem dál. V Německu nebo Rakousku se staví tisíce pasivních domů. Dánský HDP mezi roky 1990 a 2008 stoupl o 42 % - ale spotřeba energie z neobnovitelných zdrojů mezitím klesla o sedm procent.16 Výkon britské ekonomiky v letech 1995-2007 se zvětšil o třetinu, ale poptávka po fosilních palivech se mezitím snížila o 11 %.17 Neměli bychom zůstávat pozadu...
Snížit spotřebu, ušetřit peníze
Existuje způsob, jak připravit českou ekonomiku na éru drahé ropy a plynu (a uhlí). Stát musí začít zavádět praktická opatření: podporovat zateplování či kotle na biomasu, motivovat automobilky k výrobě ultraefektivních vozů, podporovat český průmysl k inovacím, investovat do rychlé železnice či moderní veřejné dopravy.
Vždy může hledat taková opatření, která budou zrovna ekonomicky nejvýhodnější. Nyní například víme, že snížení závislosti domácností na plynu (a uhlí) také oživí ekonomiku. Studie ekonomů Miroslava Zámečníka a Tomáše Lhotáka spočítala náklady a přínosy takového opatření. Výsledek je povzbudivý. Pokud stát nabídne ročně 16 miliard na energetické renovace budov, stavební práce a výroba materiálu přispějí téměř jedním procentem k růstu HDP, vznikne 31 tisíc pracovních míst a stát navíc získá ročně zpět na daních a nevyplacených příspěvcích v nezaměstnanosti 12,5 miliardy.18
První krok: rámcový zákon
Nejde o to, abychom se spotřeby fosilních paliv stoprocentně zbavili, nýbrž abychom ji postupně snižovali.
Proto Hnutí DUHA prosazuje nový zákon, který závazně stanoví, že Česko bude snižovat závislost na drahých fosilních palivech - krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe totiž investice do chytrých řešení, jako jsou úsporné domy a pohodlná veřejná doprava, snadná recyklace odpadu, čistá energie nebo české potraviny v obchodech.
Návrh Hnutí DUHA je inspirován úspěšným britským zákonem považovaným za vzorovou legislativu. Britský zákon prosadila vláda ve shodě s oběma opozičními stranami, se Svazem britského průmyslu i s odbory. Britský zákon už kopíruje řada evropských států: Dánsko, Rakousko, Slovinsko i další.
Většina parlamentních stran - ČSSD, TOP09, Starostové a nezávislí, LIDEM, KSČM a Věci veřejné - chce na přípravě zákona spolupracovat. Nacházející měsíce tak mohou odstartovat moderní českou ekonomiku, méně závislou na nestabilních dodávkách ropy a plynu.
Článek vychází ze studie Hnutí DUHA o cenách ropy, plynu a uhlí Dražší a dražší (PDF), kde se dozvíte více. O zákoně podle britského vzoru se dočtete v publikaci Velká výzva (PDF).
Autor: Jiří Koželouh, Hnutí DUHA
1 Key world energy statistics 2011, International Energy Agency, Paris 2011
2 Key world energy statistics 2011, International Energy Agency, Paris 2011
3 Analýza konkurenceschopnosti České republiky, MPO, Praha 2009
4 Ročenka dopravy 2008, Ministerstvo dopravy, Praha 2008
6 Oil and money: QE, EM and monetary policy, HSBC, London 2012
7 International energy outlook 2009, U.S. Department of Energy, Washington D.C., 2009.
8 Ropa Brent - aktuální a historické ceny
9 Are we entering a golden age of gas? World energy outlook 2011, International Energy Agency, Paris 2011
10 Golden rules for a golden age of gas, International Energy Agency, Paris 2012
11 Are we entering a golden age of gas? World energy outlook 2011, International Energy Agency, Paris 2011
12 World Bank Commodity Price Data (Pink Sheet), March 2013, Coal, Australian.
13 Morse, R. K., et He, G.: The world´s greatest coal arbitrage: China´s coal import behavior and implications for the global coal market, Stanford Universtity Program on Energy and Sustainable Development, Stanford 2010
14 Jones, D. W., Leiby, P. N., et Paik, I.K. (2004): Oil price shocks and the macroeconomy: what has been learned since 1996, The Energy Journal 25: 1-32
15 The end of the oil age: 2011 and beyond: a reality check, Deutsche Bank, Frankfurt am Main 2010
16 Energy statistics 2010, Danish Energy Agency, Copenhagen 2011
17 Annual European Community greenhouse gas inventory 1990-2007 and inventory report 2009
18 Zámečník, M., Lhoták T.: Zateplování oživuje ekonomiku, Analýza makroekonomických dopadů programu pro energetické renovace domů, Hnutí DUHA, Brno, únor 2013. Infografika.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
