zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Práce na ostravských ropných lagunách stojí, hrozí kontaminace okolí

27.06.2013
Sanace, staré zátěže
Práce na ostravských ropných lagunách stojí, hrozí kontaminace okolí

Ministerstvo financí odmítlo na dočištění uvolnit 3,6 miliardy. Celou zakázku pronásledují od začátku problémy a nejasnosti.

Ostrava se jedovatých ropných lagun jen tak nezbaví. I když se teď měla sanace blížit ke konci, práce v bývalém podniku Ostramo již rok a půl stojí. A nedá se očekávat, že se opět rozjedou. Na místě tak zůstávají statisíce tun kontaminovaného odpadu a hrozí i znečištění okolního území.

Podle informací HN totiž odmítá ministerstvo financí poskytnout další peníze - státní podnik Diamo požádal o navýšení garancí o dalších 3,6 miliardy korun. Již dost napnutý státní rozpočet prý ale dále zatíží krytí dopadů povodní. A na ekologické zakázky tak nejsou peníze. Mluvčí ministerstva i ministr financí v demisi Miroslav Kalousek se k věci ale odmítli vyjádřit.

"Práce stojí od konce roku 2011, na místě musíme čerpat stále větší množství kontaminované vody. Každé další prodlení se tak prodraží, jsou tu totiž i další fixní náklady jako ostraha, monitoring a podobně," říká k situaci náměstkyně generálního ředitele Diama Kamila Trojáčková. Podle informací HN stojí jen udržovací práce miliony korun měsíčně.

Bez dalších financí navíc podle Trojáčkové hrozí, že kontaminované vody začnou prosakovat i mimo území ropných lagun. "Zdroje pitné vody jsou však poměrně vzdálené, takže jejich zasažení by bylo opravdu krajní možností," říká Trojáčková.

Původní zakázku vyhrálo od Diama v roce 2003 s nabídkou 2,7 miliardy korun sdružení Čistá Ostrava, v němž hrála vedoucí úlohu společnost Geosan. Sdružení mělo vytěžit přes 474 tisíc tun kontaminovaných zemin a 200 tisíc tun ropných kalů. Ty byly po desítky let uloženy ve třech ropných bazénech.

Později se ale ukázalo, že ekologické palivo, které z vytěžených kalů sdružení vyrábělo, nikdo nechce. Desítky tisíc tun byly načerno skladovány na severu Moravy i v sousedním Polsku. Nakonec ho jako jediná spaluje čížkovická cementárna Lafarge, což vyvolalo velké protesty na severu Čech.

Loni pak našel Geosan v lagunách dalších 92 tisíc tun kalů, které prý průzkumy neodhalily. A speciální linka, která měla čistit zeminu, při provozu uvolňovala vodík. Blízké sídliště tak ohrožoval výbuch.

Nyní tedy Diamo spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu vyjednalo vypsání tří zakázek na řešení "nových kalů", nefunkční linky a likvidace kontaminovaných vod. Zhruba jedna miliarda zbyla na účtech z již dříve přislíbených peněz, spolu s navýšením záruk by tak výše zakázek mohla dosáhnout okolo 4,5 miliardy.

Zda budou, neví dnes ani MPO. "O celém problému s ministerstvem financí jednáme. Nyní se pokoušíme přijít i s řešením, aby se současná situace nezhoršovala," říká jen náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Začíná se například hovořit o využití zmiňované miliardy, která ale byla původně určená na dokončovací práce, změnu určení peněz by tak opět musela schvalovat vláda.

Cena za laguny

3,6 MILIARDY KORUN

je suma, o kterou chce státní podnik Diamo navýšit státní záruky na dočištění ropných lagun podniku Ostramo.

2,7 MILIARDY KORUN

Za tolik mělo původně sdružení Čistá Ostrava vyčistit 200 tisíc tun kalů a 474 tisíc tun kontaminované zeminy.

92 TISÍC TUN

nových ropných kalů před rokem a půl objevily v ropných lagunách nové průzkumy. Původní linka na čištění zeminy navíc produkuje vodík, který ohrožuje výbuchem blízké sídliště.

Zdroje pitné vody jsou poměrně vzdálené, takže jejich zasažení by bylo opravdu krajní možností.
KAMILA TROJÁČKOVÁ
náměstkyně generálního ředitele Diama

AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
5
12. 2019
5.12.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
11
12. 2019
11.12.2019 - Seminář, školení
Praha, Occidental Five
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí