zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zásahy ke zlepšování přírodního a krajinného prostředí

24.07.2013
Příroda
Zásahy ke zlepšování přírodního a krajinného prostředí

Výklad ustanovení § 68 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ustanovení § 68 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, poskytuje několik právních nástrojů k tomu, aby bylo dosahováno zlepšování přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability. Povinnost "dle svých možností" takto zlepšovat stav přírodního a krajinného prostředí je uložena vlastníkům a nájemcům pozemků, orgán ochrany přírody je oprávněn uzavírat k provádění péče o pozemky s vlastníky a nájemci dohody, případně sám či prostřednictvím jiného tyto zásahy provádět, neučiní-li tak ani po vyzvání vlastník nebo nájemce. Těmto je pak zákonem uložena povinnost takové zásahy strpět a umožnit osobám provádějícím zásahy vstup na pozemky.

Celý § 68 je konstruován tak, že primární má být provádění opatření ke zlepšování přírodního prostředí samotnými vlastníky - buď na základě vlastní iniciativy (odst. 1), podle uzavřené dohody (odst. 2) anebo na základě výzvy orgánu ochrany přírody (odst. 3). Teprve pokud ani na základě výzvy vlastník nekoná, přichází na řadu možnost, že opatření provede přímo orgán ochrany přírody (odst. 3, 4) - tedy pouze nelze-li dosáhnout sledovaného cíle jinak. Ustanovení § 68 je tudíž nastaveno takovým způsobem, že vůbec nepředpokládá, že by mohlo být využito pro nějaká hromadná opatření pro velké množství vlastníků najednou, ale naopak presumuje postupné vyjednávání individuálně s každým vlastníkem.

Forma ani obsah výzvy vlastníkům a nájemcům pozemků podle § 68 odst. 3 nejsou v zákoně blíže popsány, ale je zřejmé, že ve výzvě musí být specifikována podoba a rozsah požadovaného zásahu tak konkrétně, aby vlastníci (nájemci) pozemků věděli, co mají učinit. Tato výzva má významné právní důsledky pro jednotlivé dotčené vlastníky. Relativně nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/08, ze dne 8. 7. 2010, kterým bylo rozhodnuto o návrhu skupiny senátorů na zrušení ustanovení § 68 odst. 3 a 4, obsahuje právní názor, že pro provedení zásahů ke zlepšení stavu dochovaného přírodního prostředí ze strany orgánů ochrany přírody je nutné vydání individuálního správního aktu - tímto správním aktem je podle Ústavního soudu právě výzva podle odst. 3. Doručením výzvy dle napadeného ustanovení se vlastník podle názoru Ústavního soudu dostává do postavení subjektu, kterému je uložena správním orgánem povinnost provést konkrétní opatření. Ústavní soud doslova říká, že "na skutečném obsahu a významu uvedené výzvy (rozhodnutí v materiálním smyslu) ničeho nemění ani její zákonodárcem nepřesně zvolené označení, tj. "výzva" (nikoli kupř. "rozhodnutí")". Ústavní soud poukazuje na to, že výzvou je dotčena autoritativně právní sféra vlastníka, v důsledku nerealizace výzvy ze strany vlastníka vzniká oprávnění orgánu ochrany přírody provádět konkrétní opatření a současně povinnost vlastníka povinnost strpět provádění tohoto opatření a povinnost umožnit osobám, které jej zajišťují, vstup na pozemky, tedy je omezováno mj. vlastnické právo, právo na ochranu soukromí, nedotknutelnost obydlí, autonomie vůle aj.

Názor Ústavní soud, že výzva je vlastně rozhodnutím v materiálním smyslu, je značně průlomový a má mnohé významné důsledky - nutnost vést správní řízení, zabývat se účastenstvím v takovém řízení apod. Dosavadní praxe orgánů ochrany přírody je naprosto jiná. Jednoznačně však je třeba souhlasit především s tím, že je potřeba pro postup podle § 68 odst. 3 volit takovou formu, která bude poskytovat vlastníku či nájemci pozemku maximální možnou ochranu jeho práv. Má-li být výzva vydávána ve správním řízení, je možné využít příslušné instituty správního řádu a tedy i doručování formou veřejnou vyhláškou (§ 144 správního řádu), avšak výzva konat, jejíž doručení by bylo realizováno formou veřejné vyhlášky, neumožňuje podle dosáhnout takové podrobnosti, aby byla zachována dostatečná ochrana práv všech jednotlivých vlastníků, a její použití by tak vedlo ke zcela opačnému výsledku, než jakého zamýšlel dosáhnout svým nálezem Ústavní soud.

Naproti tomu vyrozumění o rozsahu a době zásahu, které následuje poté, co vlastník ani na základě výzvy nekoná (odst. 4), by již by mohla být realizována nějak hromadně, pokud to místní podmínky umožňují, a pokud byl důsledně dodržen předchozí postup.

Co se týče kompetencí, orgánem, který vyzývá, je obecní úřad obce s rozšířenou působností, neboť jde o zbytkovou působnost.

Autor: Mgr. Lucie Pokorná

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
19
11. 2019
19.11.2019 - Seminář, školení
Praha, ČVUT
INISOFT s.r.o.
20
11. 2019
20.11.2019 - Seminář, školení
Brno, ApS Brno s.r.o.
INISOFT s.r.o.
11
12. 2019
11.12.2019 - Seminář, školení
Praha, Occidental Five
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí