Suroviny v Bosně a Hercegovině

Na území BaH se nacházejí hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Těžební a zpracovatelské kapacity se nacházejí v okolí Zenice, Mostaru, Jajce, Banja Luky a především Tuzly, kde se těží rovněž kamenná sůl, kamenné uhlí a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Zpracovatelské závody, z nichž největší jsou Unis Pobjeda v Goražde, Krajinametal v Bihači a FEAL Široki Brijeg, vyrábí hliníkové profily, ocelové dráty, jeřáby, nářadí, válcované plechy a hutní druhovýrobky.

Energetický sektor BA:

Charakteristika energetické situace v Bosně a Hercegovině z hlediska zdrojů a spotřeby:

Ropa a plyn:

V letech 1963 až 1991 probíhaly v BaH rozsáhlé ropné a geologické průzkumy zejména prostřednictvím sarajevské společnosti Energoinvest, záhřebské INA-Naftaplin a zahraničních společností AMOCO, EXLOG, GECO, ECL a jiných. Na základě současně známé úrovně výsledků těchto průzkumů, se v oblasti severovýchodní Bosny odhadují zásoby surové ropy na 355 milionů barelů, což odpovídá cca 50 milionům tun. Tyto výsledky odůvodňují další průzkumy v budoucnu, neboť existují reálné možnosti nalezení bohatých ropných ložisek. S ohledem na nedostatek finančních prostředků těžba ropy v současné době prakticky neexistuje a BaH je téměř stoprocentně závislá na dovozu ropy, která se zpracovává ve dvou rafinériích na území Republiky srbské: palivářská rafinérie Oil Refinery Bosanski Brod (severní hranice s Chorvatskem) a olejářská rafinérie Lube Refinery Modriča (východně cca 40 km od Bosanského Brodu).

Obě společnosti, společně s distribuční společností "Petrol", Banja Luka, byly v únoru 2008 privatizovány ruskou společností "Zarubežněft" resp. její dceřinou společností "Neftegazinkor", která se stala majoritním akcionářem všech tří společností.

Celková spotřeba ropných výrobků v BaH se odhaduje na úrovni cca 1 500 000 tun a dovozy ropných derivátů jsou realizovány ze sousedních zemí Chorvatska, Srbska, Černé Hory a Maďarska. Nejvíce spotřeby jde na sektor dopravy (70 %), průmysl (12 %), domácnosti (10 %), zemědělství (8 %) a služby (2 %).

Plyn:

Bosna a Hercegovina nemá vlastní zdroje přírodního plynu. Zásobování tímto energentem je zcela závislé na dovozu. V současné době se plyn dováží z pouze jediného zdroje - Ruska, a to jedinou dopravní cestou - plynovodem na trase Ukrajina - Maďarsko - Srbsko (Šelak hraniční bod BaH poblíž města Zvornik). Tento jediný plynovod pokračuje ve směru Kladanj - Olovo - Sarajevo - Visoko - Kakanj - Zenica. Celková délka plynovodu je 194 km, jeho projektovaná kapacita je 10 mld. m³/ročně. Roční spotřeba přírodního plynu je na úrovni cca 316 mil. m³ (údaj r. 2007). Současná smluvně zajištěná pronajatá kapacita plynovodu pro potřeby BaH činí 750 mil. m³, odhad skutečných dovozů je na úrovni 300-500 mil. m³. Předpokládaná potřeba přírodního plynu v BaH v roce 2020 stoupne na úroveň až 1 407,3 m³, z toho 863 mil. m³ ve FBaH, 519 mil. m³ v RS a 25,2 mil. m³ v Distriktu Brčko.

Vláda BaH plánuje výstavbu nového plynovodu Bosanski Brod - Zenica v hodnotě cca 50 mil. EUR, kterým by došlo k napojení na plynovodní síť v Chorvatsku. Financování plynovodu je dohodnuto s EBRD. Mezi entitními vládami FBaH a RS existuje již delší dobu o výstavbě dohoda, podle níž by úsek Zenica - Doboj zabezpečila FBaH a úsek Doboj - Bosanski Brod včetně odbočky do Banja Luky RS. Z důvodu nedostatku finančních prostředků jsou však všechny projekty dočasně pozastaveny. Navíc existují určité náznaky, že RS má v úmyslu postavit vlastní plynovod tzv. "Projekt Sava" bez účasti FBaH, který předpokládá výstavbu plynovodu vedoucího od města Bosanski Novi na ch/rs hranici do města Zvodnil na sr/rs hranici. Tím by se plynovod zcela vyhnul území FBaH. Podle odborníků se jedná o velmi drahý a nerentabilní projekt, protože plynovod má vést údolím řeky Bosny, kde není rozvinutý průmysl a hustota osídlení nemůže zajistit dostatečnou spotřebu plynu. Vedení BH Gas má v úmyslu projednat s RS porovnání a ekonomickou rentabilitu obou projektů, aby bylo zcela jasné, který projekt je lepší a pro BaH potřebnější. Kromě ekonomických faktorů však v této otázce bude důležitý i vnitropolitický vývoj i zahraničně politické aspekty. "Projekt Sava" podle zdrojů z RS podporuje i společnost Gazprom.

Na rozdíl od některých zemí regionu BaH nedisponuje ani žádnými rezervními zásobníky plynu, které by v případě potřeby zabezpečily alespoň na krátkou dobu eventuální výpadky dodávek. Plánovala se výstavba zásobníků v oblasti města Tuzla u obce Tetina, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků byla výstavba zatím pozastavena. K výstavbě vlastního zásobníku není BaH tlačena ani SAD, neboť ta stanoví pouze povinné rezervy nafty a ropných derivátů nikoliv plynu.

Státní společnost BH Gas (hlavní distributor v zemi), ale uzavřela již počátkem léta 2009 s německým energetickým koncernem E.ON dohodu o zásobování plynu pro výjimečné situace.

ZDROJ: Businessinfo.cz