zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Suroviny v Bosně a Hercegovině

07.08.2013
Geologie
Suroviny v Bosně a Hercegovině

Na území BaH se nacházejí hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Těžební a zpracovatelské kapacity se nacházejí v okolí Zenice, Mostaru, Jajce, Banja Luky a především Tuzly, kde se těží rovněž kamenná sůl, kamenné uhlí a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Zpracovatelské závody, z nichž největší jsou Unis Pobjeda v Goražde, Krajinametal v Bihači a FEAL Široki Brijeg, vyrábí hliníkové profily, ocelové dráty, jeřáby, nářadí, válcované plechy a hutní druhovýrobky.

Energetický sektor BA:

Charakteristika energetické situace v Bosně a Hercegovině z hlediska zdrojů a spotřeby:

Ropa a plyn:

V letech 1963 až 1991 probíhaly v BaH rozsáhlé ropné a geologické průzkumy zejména prostřednictvím sarajevské společnosti Energoinvest, záhřebské INA-Naftaplin a zahraničních společností AMOCO, EXLOG, GECO, ECL a jiných. Na základě současně známé úrovně výsledků těchto průzkumů, se v oblasti severovýchodní Bosny odhadují zásoby surové ropy na 355 milionů barelů, což odpovídá cca 50 milionům tun. Tyto výsledky odůvodňují další průzkumy v budoucnu, neboť existují reálné možnosti nalezení bohatých ropných ložisek. S ohledem na nedostatek finančních prostředků těžba ropy v současné době prakticky neexistuje a BaH je téměř stoprocentně závislá na dovozu ropy, která se zpracovává ve dvou rafinériích na území Republiky srbské: palivářská rafinérie Oil Refinery Bosanski Brod (severní hranice s Chorvatskem) a olejářská rafinérie Lube Refinery Modriča (východně cca 40 km od Bosanského Brodu).

Obě společnosti, společně s distribuční společností "Petrol", Banja Luka, byly v únoru 2008 privatizovány ruskou společností "Zarubežněft" resp. její dceřinou společností "Neftegazinkor", která se stala majoritním akcionářem všech tří společností.

Celková spotřeba ropných výrobků v BaH se odhaduje na úrovni cca 1 500 000 tun a dovozy ropných derivátů jsou realizovány ze sousedních zemí Chorvatska, Srbska, Černé Hory a Maďarska. Nejvíce spotřeby jde na sektor dopravy (70 %), průmysl (12 %), domácnosti (10 %), zemědělství (8 %) a služby (2 %).

Plyn:

Bosna a Hercegovina nemá vlastní zdroje přírodního plynu. Zásobování tímto energentem je zcela závislé na dovozu. V současné době se plyn dováží z pouze jediného zdroje - Ruska, a to jedinou dopravní cestou - plynovodem na trase Ukrajina - Maďarsko - Srbsko (Šelak hraniční bod BaH poblíž města Zvornik). Tento jediný plynovod pokračuje ve směru Kladanj - Olovo - Sarajevo - Visoko - Kakanj - Zenica. Celková délka plynovodu je 194 km, jeho projektovaná kapacita je 10 mld. m3/ročně. Roční spotřeba přírodního plynu je na úrovni cca 316 mil. m3 (údaj r. 2007). Současná smluvně zajištěná pronajatá kapacita plynovodu pro potřeby BaH činí 750 mil. m3, odhad skutečných dovozů je na úrovni 300-500 mil. m3. Předpokládaná potřeba přírodního plynu v BaH v roce 2020 stoupne na úroveň až 1 407,3 m3, z toho 863 mil. m3 ve FBaH, 519 mil. m3 v RS a 25,2 mil. m3 v Distriktu Brčko.

Vláda BaH plánuje výstavbu nového plynovodu Bosanski Brod - Zenica v hodnotě cca 50 mil. EUR, kterým by došlo k napojení na plynovodní síť v Chorvatsku. Financování plynovodu je dohodnuto s EBRD. Mezi entitními vládami FBaH a RS existuje již delší dobu o výstavbě dohoda, podle níž by úsek Zenica - Doboj zabezpečila FBaH a úsek Doboj - Bosanski Brod včetně odbočky do Banja Luky RS. Z důvodu nedostatku finančních prostředků jsou však všechny projekty dočasně pozastaveny. Navíc existují určité náznaky, že RS má v úmyslu postavit vlastní plynovod tzv. "Projekt Sava" bez účasti FBaH, který předpokládá výstavbu plynovodu vedoucího od města Bosanski Novi na ch/rs hranici do města Zvodnil na sr/rs hranici. Tím by se plynovod zcela vyhnul území FBaH. Podle odborníků se jedná o velmi drahý a nerentabilní projekt, protože plynovod má vést údolím řeky Bosny, kde není rozvinutý průmysl a hustota osídlení nemůže zajistit dostatečnou spotřebu plynu. Vedení BH Gas má v úmyslu projednat s RS porovnání a ekonomickou rentabilitu obou projektů, aby bylo zcela jasné, který projekt je lepší a pro BaH potřebnější. Kromě ekonomických faktorů však v této otázce bude důležitý i vnitropolitický vývoj i zahraničně politické aspekty. "Projekt Sava" podle zdrojů z RS podporuje i společnost Gazprom.

Na rozdíl od některých zemí regionu BaH nedisponuje ani žádnými rezervními zásobníky plynu, které by v případě potřeby zabezpečily alespoň na krátkou dobu eventuální výpadky dodávek. Plánovala se výstavba zásobníků v oblasti města Tuzla u obce Tetina, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků byla výstavba zatím pozastavena. K výstavbě vlastního zásobníku není BaH tlačena ani SAD, neboť ta stanoví pouze povinné rezervy nafty a ropných derivátů nikoliv plynu.

Státní společnost BH Gas (hlavní distributor v zemi), ale uzavřela již počátkem léta 2009 s německým energetickým koncernem E.ON dohodu o zásobování plynu pro výjimečné situace.

ZDROJ: Businessinfo.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
11. 2019
21.11.2019 - Seminář, školení
Hotel TRIM Pardubice
27
11. 2019
27.11.2019 - Seminář, školení
Dům techniky České Budějovice
29
11. 2019
29.11.2019 - Seminář, školení
13
12. 2019
13.12.2019 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí